Ledy neroztají. Všechen optimismus ohledně KLDR se vypařil

Jediným detailem, který se nezasvěcení dozvěděli, je to, že Bílý dům zaujme k severokorejskému jadernému problému šalamounský přístup a nebude ani příliš vlažný, ani příliš horlivý, konstatuje analytik. Dodává, že neproběhne návrat k politice vrcholných summitů z let Bidenova předchůdce Donalda Trumpa, ani k principu strategické trpělivosti z éry amerického prezidenta Baracka Obamy.   

"Zbytek strategie - denuklearizace coby dlouhodobý cíl, diplomacie coby základní součást celkové strategie, sankce v plném rozsahu - je znám každému, kdo o Severní Koreji přemýšlel déle než pět vteřin," nebere si servítky DePetris. Soudí, že na žebříčku zahraničněpolitických priorit Bidenovy administrativy se KLDR nachází někde uprostřed, tedy výrazně níže než upevnění tradičních spojeneckých vazeb v Evropě a Asii a jen o něco níže než nalezení cesty k obnově dohody o íránském jaderném programu.  

Americké tajné služby se ale na problém dívají jinak, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že analytici CIA a Pentagonu považují Severní Koreu za primární bezpečnostní hrozbu ve východní Asii a kancelář ředitele tajných služeb nedávno vydala prohlášení, že Pchjongjang by mohl po třech letech jednostranného moratoria obnovit zkoušky jaderných zbraní a mezikontinentálních balistických raket.

Letouny amerických vzdušných sil a amerického námořnictva ostatně pokračují v pravidelných misích nad Korejským poloostrovem, které mají poskytnout Washingtonu lepší představu o tom, jaké zbraně se KLDR snaží vyvíjet, konstatuje DePetris. Vysvětluje, že vše probíhá v širším kontextu americko-severokorejských vztahů, který zůstává neměnný.

Pchjongjang nereagoval na diplomatickou sondáž Bidenovy administrativy z počátku roku, podle autora komentáře zřejmě proto, že Bílý dům teprve vyhodnocoval dosavadní politiku vůči Severní Koreji. Na nedávno prezentované závěry pak KLDR odpověděla s předvídatelným pohrdáním a znechucením, podotýká DePetris. Zmiňuje prohlášení vedoucího amerického oddělení severokorejského ministerstva zahraničí Kwon Čong-kuna, že Bidenova slova představuje další důkaz amerického nepřátelství.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nadále doufá v dialog a pobízí Kimův režim, aby "využil příležitost k diplomatickému postupu", poukazuje analytik. Domnívá se, že i Blinken si ale uvědomuje, že momentálně panuje jen malý důvod k optimismu.

"Všechen existující optimismus se vypařil před více než dvěma lety v momentě, kdy Trump a Kim Čong-un odešli od jednacího stolu v Hanoji bez dohody," pokračuje DePetris. Deklaruje, že vyjma víceméně zbytečné schůzky amerických a severokorejských zástupců v říjnu 2019, která zkrachovala po pár hodinách, jsou vztahy mezi oběma zeměmi zamrzlé podobně jako New York v zimě a nejsou výraznější náznaky, že by měly ledy v dohledné době roztát.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Biden a jeho bezpečnostní poradci možná nemají problém hovořit se severokorejskou stranou o nejlepším způsobu severokorejské denuklearizace, ale zájem Kimova režimu jednat o tomto tématu není větší než minulý rok, konstatuje analytik. To podle něj znamená, že Pchjongjang o jednání nestojí, pokud Washington nebude hrát dle severokorejských podmínek, což žádná dosavadní americká administrativa nechtěla učinit vzhledem k nevoli, kterou by takový postup vyvolal na domácí scéně.

Při tom všem platí, že jak Spojené státy, tak Severní Korea mají větší problémy než sebe navzájem, vyzdvihuje DePetris. Připomíná, že Kim zůstává v sevření jednoho z nejhorších ekonomických propadů, které KLDR zaznamenala od hladomoru v 90. letech minulého století, zatímco Biden se zaměřuje především na domácí priority, například urychlení očkování proti covidu-19 či protlačení balíků v obejmu bilionů dolarů na zlepšení infrastruktury a lidského kapitálu, a pokud jeho vysoce postavení spolupracovníci jednají v Asii, hlavním tématem rozhovorů bývá Čína, nikoliv Severní Korea.

"Přirozeně, to vše by se změnilo v případě, že se Kim Čong-un rozhodne vyzkoušet další jaderné hlavice či jednu z raket dlouhého doletu na tuhé palivo, které jeho armáda představila," přiznává analytik. Doplňuje, že v současnosti ale nová politika Bidenovy administrativy vůči KLDR nic nemění a americko-severokorejské vztahy zůstanou až do dalšího zvratu v útlumu. A teprve se ukáže, kdy se situace změní, konstatuje autor komentáře.