Biden bojoval až do konce, teď předává Bílý dům Trumpovi. Ten získává obrovské pravomoci

Bývalý prezident Spojených států Joe Biden do posledního okamžiku svého mandátu usiloval o ochranu před možnými kroky svého nástupce Donalda Trumpa, namířenými proti jeho politickým odpůrcům. Nyní však republikánský prezident drží v rukou pravomoci, které by mu mohla nejedna hlava státu závidět.

Biden jen několik hodin před odstoupením z úřadu prezidenta Spojených států udělil preventivní milost několika osobnostem, u kterých hrozí, že by se jim mohl Trump prostřednictvím své justice mstít. „Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec zvítězí nad politikou,“ nastínil Biden.

Milost tak obdržel generál a bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, dlouholetý vládní vědec Anthony Fauci a všichni členové dvoustranného výboru vyšetřujícího útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Informoval o tom americký list New York Times.

Biden v této souvislosti několikrát promluvil o politicky motivované pomstě. „I když se jednotlivci nedopustili ničeho špatného – a ve skutečnosti udělali správnou věc – a nakonec budou zproštěni viny, samotný fakt, že jsou vyšetřováni nebo stíháni, může nenapravitelně poškodit jejich pověst a finance,“ vysvětlil bývalý prezident své rozhodnutí.

Trump skutečně otevřeně pohrozil stíháním široké škály osob, včetně demokratických politiků, volebních pracovníků, příslušníků orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských agentur, novinářů, bývalých členů svého vlastního týmu i republikánů, kteří mu odmítli vyjádřit podporu.

List NY Times upozornil, že Bidenovo rozhodnutí může předznamenávat zásadní změnu mocenského klimatu ve Washingtonu D.C. – a zdá se, že tato predikce není daleko od pravdy. Spojené státy totiž brzy přenechají mocenské otěže politikovi, jehož první prezidentské období v letech 2017–2021 bylo poznamenáno nepředvídatelnými rozhodnutími a výraznou polarizací.

Trumpova éra byla totiž typická nejen snahou o podkopání tradičních norem politického konsenzu, ale také koncentrací moci v rukou výkonné větve, kdy prezident a vláda často obcházeli Kongres prostřednictvím exekutivních příkazů. Vznikají silné obavy nejen mezi politickými odpůrci Trumpa, ale také u mnoha politických analytiků, kteří varují před dalším oslabením institucí a rizikem, že polarizace mezi jednotlivými skupinami americké společnosti dosáhne kritické úrovně.

Jaké jsou exekutivní pravomoci prezidenta USA?

Prezident USA má rozsáhlé pravomoci díky ústavnímu systému rozdělení moci. Jako hlava exekutivy zajišťuje rychlé rozhodování v krizích, zejména v obraně a zahraniční politice, kde Kongres jedná pomaleji. Ústava zároveň omezuje jeho moc systémem kontrol a rovnováh mezi větvemi vlády.

Již z plánů Trumpa na první dny jeho nového prezidentského období je patrné, že hodlá vstoupit do úřadu s nekompromisní energií a rozhodně se nevyhne kontroverzním tématům. Mezi jeho priority se řadí podpis přibližně stovky exekutivních příkazů, zaměřených především na otázky mezinárodního obchodu Spojených států a zásadní změny v migrační politice.

Prezident Spojených států disponuje významnými exekutivními pravomocemi zejména v oblastech zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Jako vrchní velitel ozbrojených sil může nařídit vojenské operace bez předchozího schválení Kongresu, přestože samotné vyhlášení války zůstává výsadou zákonodárců. Dále má pravomoc jmenovat členy kabinetu a federální soudce, vetovat zákony nebo je prosazovat prostřednictvím exekutivních příkazů, které mají bezprostřední vliv na fungování státní správy.

V oblasti migrace může prezident upravovat prioritizaci deportací, pozastavit vydávání víz pro vybrané země, měnit pravidla azylového řízení, omezit či rozšířit přijímání uprchlíků, posílit bezpečnost na hranicích nebo přesměrovat federální finanční prostředky na stavbu hraničních bariér, pokud jeho kroky mají zákonný rámec.

Teoreticky by se Trump mohl pokusit ospravedlnit i nasazení armády na domácí půdě pod záminkou ochrany národní bezpečnosti – krok, který je oficiálně zakázaný zákonem známým jako Posse Comitatus Act. Taková rozhodnutí by však byla vysoce kontroverzní a pravděpodobně by vedla k právním i politickým střetům.

Související

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Joe Biden

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

včera

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

včera

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

včera

Aktualizováno 27. října 2026 22:05

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

27. října 2026 20:36

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

27. října 2026 19:18

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

27. října 2026 18:03

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy