Bývalý prezident Spojených států Joe Biden do posledního okamžiku svého mandátu usiloval o ochranu před možnými kroky svého nástupce Donalda Trumpa, namířenými proti jeho politickým odpůrcům. Nyní však republikánský prezident drží v rukou pravomoci, které by mu mohla nejedna hlava státu závidět.
Biden jen několik hodin před odstoupením z úřadu prezidenta Spojených států udělil preventivní milost několika osobnostem, u kterých hrozí, že by se jim mohl Trump prostřednictvím své justice mstít. „Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec zvítězí nad politikou,“ nastínil Biden.
Milost tak obdržel generál a bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, dlouholetý vládní vědec Anthony Fauci a všichni členové dvoustranného výboru vyšetřujícího útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Informoval o tom americký list New York Times.
Biden v této souvislosti několikrát promluvil o politicky motivované pomstě. „I když se jednotlivci nedopustili ničeho špatného – a ve skutečnosti udělali správnou věc – a nakonec budou zproštěni viny, samotný fakt, že jsou vyšetřováni nebo stíháni, může nenapravitelně poškodit jejich pověst a finance,“ vysvětlil bývalý prezident své rozhodnutí.
Trump skutečně otevřeně pohrozil stíháním široké škály osob, včetně demokratických politiků, volebních pracovníků, příslušníků orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských agentur, novinářů, bývalých členů svého vlastního týmu i republikánů, kteří mu odmítli vyjádřit podporu.
List NY Times upozornil, že Bidenovo rozhodnutí může předznamenávat zásadní změnu mocenského klimatu ve Washingtonu D.C. – a zdá se, že tato predikce není daleko od pravdy. Spojené státy totiž brzy přenechají mocenské otěže politikovi, jehož první prezidentské období v letech 2017–2021 bylo poznamenáno nepředvídatelnými rozhodnutími a výraznou polarizací.
Trumpova éra byla totiž typická nejen snahou o podkopání tradičních norem politického konsenzu, ale také koncentrací moci v rukou výkonné větve, kdy prezident a vláda často obcházeli Kongres prostřednictvím exekutivních příkazů. Vznikají silné obavy nejen mezi politickými odpůrci Trumpa, ale také u mnoha politických analytiků, kteří varují před dalším oslabením institucí a rizikem, že polarizace mezi jednotlivými skupinami americké společnosti dosáhne kritické úrovně.
Jaké jsou exekutivní pravomoci prezidenta USA?
Prezident USA má rozsáhlé pravomoci díky ústavnímu systému rozdělení moci. Jako hlava exekutivy zajišťuje rychlé rozhodování v krizích, zejména v obraně a zahraniční politice, kde Kongres jedná pomaleji. Ústava zároveň omezuje jeho moc systémem kontrol a rovnováh mezi větvemi vlády.
Již z plánů Trumpa na první dny jeho nového prezidentského období je patrné, že hodlá vstoupit do úřadu s nekompromisní energií a rozhodně se nevyhne kontroverzním tématům. Mezi jeho priority se řadí podpis přibližně stovky exekutivních příkazů, zaměřených především na otázky mezinárodního obchodu Spojených států a zásadní změny v migrační politice.
Prezident Spojených států disponuje významnými exekutivními pravomocemi zejména v oblastech zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Jako vrchní velitel ozbrojených sil může nařídit vojenské operace bez předchozího schválení Kongresu, přestože samotné vyhlášení války zůstává výsadou zákonodárců. Dále má pravomoc jmenovat členy kabinetu a federální soudce, vetovat zákony nebo je prosazovat prostřednictvím exekutivních příkazů, které mají bezprostřední vliv na fungování státní správy.
V oblasti migrace může prezident upravovat prioritizaci deportací, pozastavit vydávání víz pro vybrané země, měnit pravidla azylového řízení, omezit či rozšířit přijímání uprchlíků, posílit bezpečnost na hranicích nebo přesměrovat federální finanční prostředky na stavbu hraničních bariér, pokud jeho kroky mají zákonný rámec.
Teoreticky by se Trump mohl pokusit ospravedlnit i nasazení armády na domácí půdě pod záminkou ochrany národní bezpečnosti – krok, který je oficiálně zakázaný zákonem známým jako Posse Comitatus Act. Taková rozhodnutí by však byla vysoce kontroverzní a pravděpodobně by vedla k právním i politickým střetům.
Související
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 1 hodinou
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 3 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 4 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 5 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
včera
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
včera
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
včera
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
včera
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
včera
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
včera
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
28. srpna 2026 22:06
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
28. srpna 2026 20:21
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Zdroj: Jan Hrabě