Bývalý prezident Spojených států Joe Biden do posledního okamžiku svého mandátu usiloval o ochranu před možnými kroky svého nástupce Donalda Trumpa, namířenými proti jeho politickým odpůrcům. Nyní však republikánský prezident drží v rukou pravomoci, které by mu mohla nejedna hlava státu závidět.
Biden jen několik hodin před odstoupením z úřadu prezidenta Spojených států udělil preventivní milost několika osobnostem, u kterých hrozí, že by se jim mohl Trump prostřednictvím své justice mstít. „Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec zvítězí nad politikou,“ nastínil Biden.
Milost tak obdržel generál a bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, dlouholetý vládní vědec Anthony Fauci a všichni členové dvoustranného výboru vyšetřujícího útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Informoval o tom americký list New York Times.
Biden v této souvislosti několikrát promluvil o politicky motivované pomstě. „I když se jednotlivci nedopustili ničeho špatného – a ve skutečnosti udělali správnou věc – a nakonec budou zproštěni viny, samotný fakt, že jsou vyšetřováni nebo stíháni, může nenapravitelně poškodit jejich pověst a finance,“ vysvětlil bývalý prezident své rozhodnutí.
Trump skutečně otevřeně pohrozil stíháním široké škály osob, včetně demokratických politiků, volebních pracovníků, příslušníků orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských agentur, novinářů, bývalých členů svého vlastního týmu i republikánů, kteří mu odmítli vyjádřit podporu.
List NY Times upozornil, že Bidenovo rozhodnutí může předznamenávat zásadní změnu mocenského klimatu ve Washingtonu D.C. – a zdá se, že tato predikce není daleko od pravdy. Spojené státy totiž brzy přenechají mocenské otěže politikovi, jehož první prezidentské období v letech 2017–2021 bylo poznamenáno nepředvídatelnými rozhodnutími a výraznou polarizací.
Trumpova éra byla totiž typická nejen snahou o podkopání tradičních norem politického konsenzu, ale také koncentrací moci v rukou výkonné větve, kdy prezident a vláda často obcházeli Kongres prostřednictvím exekutivních příkazů. Vznikají silné obavy nejen mezi politickými odpůrci Trumpa, ale také u mnoha politických analytiků, kteří varují před dalším oslabením institucí a rizikem, že polarizace mezi jednotlivými skupinami americké společnosti dosáhne kritické úrovně.
Jaké jsou exekutivní pravomoci prezidenta USA?
Prezident USA má rozsáhlé pravomoci díky ústavnímu systému rozdělení moci. Jako hlava exekutivy zajišťuje rychlé rozhodování v krizích, zejména v obraně a zahraniční politice, kde Kongres jedná pomaleji. Ústava zároveň omezuje jeho moc systémem kontrol a rovnováh mezi větvemi vlády.
Již z plánů Trumpa na první dny jeho nového prezidentského období je patrné, že hodlá vstoupit do úřadu s nekompromisní energií a rozhodně se nevyhne kontroverzním tématům. Mezi jeho priority se řadí podpis přibližně stovky exekutivních příkazů, zaměřených především na otázky mezinárodního obchodu Spojených států a zásadní změny v migrační politice.
Prezident Spojených států disponuje významnými exekutivními pravomocemi zejména v oblastech zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Jako vrchní velitel ozbrojených sil může nařídit vojenské operace bez předchozího schválení Kongresu, přestože samotné vyhlášení války zůstává výsadou zákonodárců. Dále má pravomoc jmenovat členy kabinetu a federální soudce, vetovat zákony nebo je prosazovat prostřednictvím exekutivních příkazů, které mají bezprostřední vliv na fungování státní správy.
V oblasti migrace může prezident upravovat prioritizaci deportací, pozastavit vydávání víz pro vybrané země, měnit pravidla azylového řízení, omezit či rozšířit přijímání uprchlíků, posílit bezpečnost na hranicích nebo přesměrovat federální finanční prostředky na stavbu hraničních bariér, pokud jeho kroky mají zákonný rámec.
Teoreticky by se Trump mohl pokusit ospravedlnit i nasazení armády na domácí půdě pod záminkou ochrany národní bezpečnosti – krok, který je oficiálně zakázaný zákonem známým jako Posse Comitatus Act. Taková rozhodnutí by však byla vysoce kontroverzní a pravděpodobně by vedla k právním i politickým střetům.
Související
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák