Bývalý prezident Spojených států Joe Biden do posledního okamžiku svého mandátu usiloval o ochranu před možnými kroky svého nástupce Donalda Trumpa, namířenými proti jeho politickým odpůrcům. Nyní však republikánský prezident drží v rukou pravomoci, které by mu mohla nejedna hlava státu závidět.
Biden jen několik hodin před odstoupením z úřadu prezidenta Spojených států udělil preventivní milost několika osobnostem, u kterých hrozí, že by se jim mohl Trump prostřednictvím své justice mstít. „Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec zvítězí nad politikou,“ nastínil Biden.
Milost tak obdržel generál a bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, dlouholetý vládní vědec Anthony Fauci a všichni členové dvoustranného výboru vyšetřujícího útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Informoval o tom americký list New York Times.
Biden v této souvislosti několikrát promluvil o politicky motivované pomstě. „I když se jednotlivci nedopustili ničeho špatného – a ve skutečnosti udělali správnou věc – a nakonec budou zproštěni viny, samotný fakt, že jsou vyšetřováni nebo stíháni, může nenapravitelně poškodit jejich pověst a finance,“ vysvětlil bývalý prezident své rozhodnutí.
Trump skutečně otevřeně pohrozil stíháním široké škály osob, včetně demokratických politiků, volebních pracovníků, příslušníků orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských agentur, novinářů, bývalých členů svého vlastního týmu i republikánů, kteří mu odmítli vyjádřit podporu.
List NY Times upozornil, že Bidenovo rozhodnutí může předznamenávat zásadní změnu mocenského klimatu ve Washingtonu D.C. – a zdá se, že tato predikce není daleko od pravdy. Spojené státy totiž brzy přenechají mocenské otěže politikovi, jehož první prezidentské období v letech 2017–2021 bylo poznamenáno nepředvídatelnými rozhodnutími a výraznou polarizací.
Trumpova éra byla totiž typická nejen snahou o podkopání tradičních norem politického konsenzu, ale také koncentrací moci v rukou výkonné větve, kdy prezident a vláda často obcházeli Kongres prostřednictvím exekutivních příkazů. Vznikají silné obavy nejen mezi politickými odpůrci Trumpa, ale také u mnoha politických analytiků, kteří varují před dalším oslabením institucí a rizikem, že polarizace mezi jednotlivými skupinami americké společnosti dosáhne kritické úrovně.
Jaké jsou exekutivní pravomoci prezidenta USA?
Prezident USA má rozsáhlé pravomoci díky ústavnímu systému rozdělení moci. Jako hlava exekutivy zajišťuje rychlé rozhodování v krizích, zejména v obraně a zahraniční politice, kde Kongres jedná pomaleji. Ústava zároveň omezuje jeho moc systémem kontrol a rovnováh mezi větvemi vlády.
Již z plánů Trumpa na první dny jeho nového prezidentského období je patrné, že hodlá vstoupit do úřadu s nekompromisní energií a rozhodně se nevyhne kontroverzním tématům. Mezi jeho priority se řadí podpis přibližně stovky exekutivních příkazů, zaměřených především na otázky mezinárodního obchodu Spojených států a zásadní změny v migrační politice.
Prezident Spojených států disponuje významnými exekutivními pravomocemi zejména v oblastech zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Jako vrchní velitel ozbrojených sil může nařídit vojenské operace bez předchozího schválení Kongresu, přestože samotné vyhlášení války zůstává výsadou zákonodárců. Dále má pravomoc jmenovat členy kabinetu a federální soudce, vetovat zákony nebo je prosazovat prostřednictvím exekutivních příkazů, které mají bezprostřední vliv na fungování státní správy.
V oblasti migrace může prezident upravovat prioritizaci deportací, pozastavit vydávání víz pro vybrané země, měnit pravidla azylového řízení, omezit či rozšířit přijímání uprchlíků, posílit bezpečnost na hranicích nebo přesměrovat federální finanční prostředky na stavbu hraničních bariér, pokud jeho kroky mají zákonný rámec.
Teoreticky by se Trump mohl pokusit ospravedlnit i nasazení armády na domácí půdě pod záminkou ochrany národní bezpečnosti – krok, který je oficiálně zakázaný zákonem známým jako Posse Comitatus Act. Taková rozhodnutí by však byla vysoce kontroverzní a pravděpodobně by vedla k právním i politickým střetům.
Související
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 12 minutami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 31 minutami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 1 hodinou
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 3 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 4 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 5 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 7 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 8 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 9 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
včera
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
včera
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
včera
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
včera
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.
Zdroj: Libor Novák