Biden bojoval až do konce, teď předává Bílý dům Trumpovi. Ten získává obrovské pravomoci

Bývalý prezident Spojených států Joe Biden do posledního okamžiku svého mandátu usiloval o ochranu před možnými kroky svého nástupce Donalda Trumpa, namířenými proti jeho politickým odpůrcům. Nyní však republikánský prezident drží v rukou pravomoci, které by mu mohla nejedna hlava státu závidět.

Biden jen několik hodin před odstoupením z úřadu prezidenta Spojených států udělil preventivní milost několika osobnostem, u kterých hrozí, že by se jim mohl Trump prostřednictvím své justice mstít. „Věřím v právní stát a jsem optimistou, že síla našich právních institucí nakonec zvítězí nad politikou,“ nastínil Biden.

Milost tak obdržel generál a bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, dlouholetý vládní vědec Anthony Fauci a všichni členové dvoustranného výboru vyšetřujícího útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Informoval o tom americký list New York Times.

Biden v této souvislosti několikrát promluvil o politicky motivované pomstě. „I když se jednotlivci nedopustili ničeho špatného – a ve skutečnosti udělali správnou věc – a nakonec budou zproštěni viny, samotný fakt, že jsou vyšetřováni nebo stíháni, může nenapravitelně poškodit jejich pověst a finance,“ vysvětlil bývalý prezident své rozhodnutí.

Trump skutečně otevřeně pohrozil stíháním široké škály osob, včetně demokratických politiků, volebních pracovníků, příslušníků orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských agentur, novinářů, bývalých členů svého vlastního týmu i republikánů, kteří mu odmítli vyjádřit podporu.

List NY Times upozornil, že Bidenovo rozhodnutí může předznamenávat zásadní změnu mocenského klimatu ve Washingtonu D.C. – a zdá se, že tato predikce není daleko od pravdy. Spojené státy totiž brzy přenechají mocenské otěže politikovi, jehož první prezidentské období v letech 2017–2021 bylo poznamenáno nepředvídatelnými rozhodnutími a výraznou polarizací.

Trumpova éra byla totiž typická nejen snahou o podkopání tradičních norem politického konsenzu, ale také koncentrací moci v rukou výkonné větve, kdy prezident a vláda často obcházeli Kongres prostřednictvím exekutivních příkazů. Vznikají silné obavy nejen mezi politickými odpůrci Trumpa, ale také u mnoha politických analytiků, kteří varují před dalším oslabením institucí a rizikem, že polarizace mezi jednotlivými skupinami americké společnosti dosáhne kritické úrovně.

Jaké jsou exekutivní pravomoci prezidenta USA?

Prezident USA má rozsáhlé pravomoci díky ústavnímu systému rozdělení moci. Jako hlava exekutivy zajišťuje rychlé rozhodování v krizích, zejména v obraně a zahraniční politice, kde Kongres jedná pomaleji. Ústava zároveň omezuje jeho moc systémem kontrol a rovnováh mezi větvemi vlády.

Již z plánů Trumpa na první dny jeho nového prezidentského období je patrné, že hodlá vstoupit do úřadu s nekompromisní energií a rozhodně se nevyhne kontroverzním tématům. Mezi jeho priority se řadí podpis přibližně stovky exekutivních příkazů, zaměřených především na otázky mezinárodního obchodu Spojených států a zásadní změny v migrační politice.

Prezident Spojených států disponuje významnými exekutivními pravomocemi zejména v oblastech zahraniční politiky a národní bezpečnosti. Jako vrchní velitel ozbrojených sil může nařídit vojenské operace bez předchozího schválení Kongresu, přestože samotné vyhlášení války zůstává výsadou zákonodárců. Dále má pravomoc jmenovat členy kabinetu a federální soudce, vetovat zákony nebo je prosazovat prostřednictvím exekutivních příkazů, které mají bezprostřední vliv na fungování státní správy.

V oblasti migrace může prezident upravovat prioritizaci deportací, pozastavit vydávání víz pro vybrané země, měnit pravidla azylového řízení, omezit či rozšířit přijímání uprchlíků, posílit bezpečnost na hranicích nebo přesměrovat federální finanční prostředky na stavbu hraničních bariér, pokud jeho kroky mají zákonný rámec.

Teoreticky by se Trump mohl pokusit ospravedlnit i nasazení armády na domácí půdě pod záminkou ochrany národní bezpečnosti – krok, který je oficiálně zakázaný zákonem známým jako Posse Comitatus Act. Taková rozhodnutí by však byla vysoce kontroverzní a pravděpodobně by vedla k právním i politickým střetům.

Související

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 2 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 3 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy