Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres, aby uvolnil dalších 13,1 miliardy dolarů (skoro 290 miliard Kč) na dodávky vojenského vybavení Ukrajině.
V doplňujícím návrhu k novému americkému rozpočtu také Bílý dům volá po necelých 7,5 miliardách dolarů na humanitární a ekonomickou pomoc Ukrajině a dalším válkou zasaženým zemím, informuje agentura Reuters.
Američtí zákonodárci od loňské ruské invaze na pomoc napadené zemi vyčlenili přes 100 miliard dolarů. Washington Kyjevu poslal zbraně a další vojenský materiál za více než 40 miliard dolarů a je jasně nejvýznamnějším partnerem ukrajinské armády. Naposledy Kongres uvolnil nové finance na konci loňského roku, když zákonodárci odsouhlasili balík pro Ukrajinu v objemu 45 miliard.
Jak ovšem napsala agentura AP, od té doby se dynamika ve Washingtonu změnila. Ve Sněmovně reprezentantů má většinu Republikánská strana, kde stále udává tón exprezident Donald Trump, který podporu Kyjeva zpochybňuje. Zároveň se objevují signály o změně postoje americké společnosti, přičemž podle čerstvého průzkumu je 55 procent Američanů proti vyčlenění dalších financí pro Kyjev.
Nyní se otázka stává součástí již tak složitých jednání o americkém rozpočtu pro další fiskální rok, který začíná v říjnu. Žádost Bílého domu o doplnění rozpočtu se přitom týká i dalších bodů a celkem volá po nových 40 miliardách dolarů včetně 12 miliard na boj proti následkům živelních pohrom a jiných krizí.
"Prostředky spojené s válkou na Ukrajině, která trvá už 18. měsíc, se pravděpodobně ukážou jako nejkontroverznější položka," píše deník The Washington Post. Biden slibuje, že Kyjev bude podporovat tak dlouho, jak bude třeba, a v novém dopise zákonodárcům vyjadřuje přesvědčení, že dohoda s Kongresem je možná. Klíčový bude především postoj republikánského předsedy sněmovny Kevina McCarthyho, jehož těsná většina zahrnuje i odpůrce další pomoci pro Ukrajinu. Sám McCarthy nicméně v květnu prohlásil, že Kongres bude v této podpoře pokračovat.
Související
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
válka na Ukrajině , Joe Biden , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák