Putin chystá velký plán. Buďme v pozoru, nabádá expert

"Sýrie je ničena. Občanská válka, nyní již více než čtyři roky dlouhá, zanechala zemi v ruinách. Nesmiřitelný Islámský stát (IS) kontroluje rozsáhlé oblasti na severu a východě a barbarský režim prezidenta Bašára al-Asada drží svou baštu Damašek. Západní mocnosti - Spojené státy a Evropa - nemají žádnou dobrou možnost jak proti IS bojovat, ale zároveň nemohou nedělat nic. Musejí buď spolupracovat s Asadovým režimem v boji proti džihádistům, či ignorovat jeho existenci a podniknout vlastní vojenskou akci k potlačení džihádistů. Avšak zatím Amerikou vedená letecká kampaň proti IS učinila jen velmi málo v zastavování jeho postupu," nastiňuje situaci úvodem svého komentáře Andrew Foxall, ředitel Centra pro ruská studia v think-tanku Henry Jackson Society. Expert na ruskou politiku na serveru New York Times analyzoval stávající možnost spolupráce s Moskvou při potlačování IS.

Terorismus je Putinovi blízký

"Tento drsný výběr je výsledkem selhání dosavadní západní politiky. Jednou osobou, která to chápe lépe než ostatní, je ruský prezident Vladimir V. Putin. Dne 4. září Putin oznámil, že Rusko poskytuje vojenskou pomoc Damašku proti IS - podporu, která byla v poslední době posílena. Rovněž vyzval k vytvoření jisté mezinárodní koalice pro boj s terorismem a extremismem. To je v souladu s syrskou politikou Moskvy, která je od roku 2010 konsistentní: blokuje jakýkoliv Amerikou zaštítěný krok k odstavení Asada od moci a místo toho nutí Západ, aby ho přijal jako partnera," vysvětluje expert.    

"Rusko bylo Západem izolováno kvůli svým akcím na Ukrajině, ale nyní se samo prezentuje jako nepravděpodobný zachránce - nepostradatelný partner v západních snahách proti islámskému extremismu. To jsme již zažili. Po útocích z 11. září 2001 byl Putin prvním světovým lídrem, který mluvil s prezidentem Georgem W. Bushem. O pár dní později Putin přislíbil ruskou podporu Amerikou vedené koalici proti Talibanu v Afghánistánu a nabádal další, aby se přidali k Rusku v boji proti mezinárodnímu terorismu," připomíná Foxall.  

"Islámský terorismus je otázka blízká Putinovu srdci; především mu pomohla dostat se k moci. Během několika týdnů v září 1999 zničila série bombových útoků čtyři obytné budovy v Moskvě a dvou dalších ruských městech. Zabily téměř 300 lidí a stovky dalších zranily. Z útoků byli obviněni islámští teroristé z jihoruské republiky Čečensko. Pod touto záminkou se ruská traumatizovaná veřejnost ochotně podvolila, když Moskva zahájila druhou čečenskou válku. Pár měsíců po této invazi byl tehdy poměrně neznámý, nedávno jmenovaný ruský premiér Putin dosazen do prezidentského úřadu," poukazuje odborník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.        

"Tato oficiální verze je však problematická. Kritici poukazují na důkazy, že výbuchy v domech byly provedeny ruským Federální bezpečnostním úřadem (FSB), či alespoň za jeho asistence. Méně než týden po čtvrtém výbuchu byla objevena pátá bomba ve sklepě budovy v dalším ruském městě. Podařilo se ji zneškodnit předtím, než vybuchla a pachatelé byli zatčeni a identifikováni. Ukázalo se, že nejsou čečenští teroristé, ale agenti FSB. Sám Putin, bývalá hlava FSB, tvrzení, že útoky představovaly státem organizované spiknutí, odmítl," dodává Foxall.   

"Nyní se opět objevuje podezření, že Moskva manipuluje s terorismem pro své vlastní účely. Jedny z několika mála zbylých ruských nezávislých novin, Novaja Gazeta, v červenci napsaly, že FSB kontroluje odliv džihádistů ze Severního Kavkazu do Sýrie, kde se mnoho z nich přidalo k IS. Pátrání listu zjistilo, že FSB vytvořil 'zelený koridor' umožňující islámským radikálům vycestovat přes Turecko, jelikož Moskva preferuje, aby tito džihádisté raději bojovali v Sýrii než v Rusku. To je trochu moc pro vedení mezinárodního úsilí proti terorismu. Ten samý měsíc prezident Obama prohlásil, že je povzbuzen Putinovou výzvou diskutovat ohledně Sýrie a že tato nabídka představuje příležitost pro seriózní debatu. Obama by se neměl dát oklamat," nabádá komentář.

Rusko nesmí diktovat podmínky     

"Putinův velký plán pro Sýrii - prosazovaný jeho ministrem zahraničí Sergejem V. Lavrovem - je jasný: západní a arabské země, které tvoří stávající koalici proti IS, by se měly spolu s kurdskými a iráckými vojsky přidat k Asadovým silám; Írán, Hizballáh a Rusko by se k takové alianci mohly rovněž připojit. Tato koalice by získala formální mandát od Rady bezpečnosti OSN a následně porazila džihádistické povstalce. Rusko by následně přivedlo Asada k jednacímu stolu a dohlédlo na politickou transformaci, která by zachovala jeho režim. Putin plánuje koncem tohoto měsíce prezentovat uvedný plán Valnému shromáždění OSN," domnívá se odborník.   

"Při prosazování sblížení mezi Ruskem a Západem ohledně IS Putin doufá, že se rehabilituje, jak to učinil po 11. září. Tehdy Putin přesvědčil Západ, že hrozba z Afghánistánu a jiných míst je stejná jako ta, které Rusko čelilo v Čečensku. Tímto tahem byl ruský prezident schopen utlumit západní kritiku ruské brutality v Čečensku. Kreml považoval západní ochotu ke spolupráci za slabost. To vedlo Putina k přesvědčení, že může v Rusku jednat, jak se mu zlíbí, a to zcela beztrestně. Tato představa přetrvává - ale již se netýká pouze Ruska," myslí si Foxall.          

"Pokud bude nové sblížení ohledně Sýrie úspěšné, účelově se zapomene na Ukrajinu. To by mohlo ohrozit a podkopat Západní sankce kvůli Ukrajině a poskytnout Putinovi tiché uznání ruské anexe Krymu a dominance Moskvy na západní Ukrajině. Rusko by tak zvítězilo nad světovým řádem nastoleným Západem po skončení studené války. Američtí nepřátelé - od Číny po Írán - by toto chápali jako výzvu k nové definici svých vztahů s Washingtonem," varuje expert.   

"Západ by měl zvážit všechny možnosti ohledně Sýrie - včetně mezinárodní koalice s Ruskem proti IS. Pokud bude ale zvolen tento kurz, Západ nesmí uvěřit, že Putin je důvěryhodný, že zpravodajské informace poskytované Ruskem jsou pravdivé nebo že Kreml může pomoci s vyjednáním diplomatického urovnání v Sýrii, které by Západ a jeho arabští spojenci mohli podpořit. Gruzie a Ukrajina ukazují, co se stane, když Západ neblokuje Ruskou agresivní diplomacii. Nesmíme Putina nechat diktovat si podmínky spolupráce. Jinak riskujeme opakování minulých chyb," apeluje závěrem Foxall.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Sýrie Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo

Pražský vrchní soud v pondělí potvrdil tříletý podmíněný trest a peněžitý trest pro europoslankyni Janu Nagyovou z hnutí ANO v kauze dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy