Třetí světová válka na spadnutí? Analytik burcuje k akci

NATO vstoupilo v úterý na nezmapované území, když jeden z jeho členů, Turecko, sestřelil ruské vojenské letadlo, míní dr. Joshua W. Walker. Expert na mezinárodní vztahy, který pracoval jako analytik pro ministerstvo zahraničí USA, v komentáři pro server Reuters konstatuje, že Washington nyní musí urgentně obě strany sblížit, aby zabránil třetí světové válce.

Na řadu přichází bezletová zóna

Walker upozorňuje, že se objevují stále další detaily, které podporují tvrzení Ankary, že letadlo bylo opakovaně varováno a narušilo turecký vzdušný prostor nedaleko hranice se Sýrií. Je podle něj jasné, že k incidentu se dlouhodobě schylovalo vzhledem k překotným opatřením, která Ankara i Moskva realizují v přístupu k Sýrii. Připomíná, že od doby, kdy Rusko začalo nad Sýrií létat svými bojovými letouny, aby pomohlo Asadovi, opakovaně narušovalo turecký vzdušný prostor.    

Analytik varuje, že existuje naléhavá potřeba deeskalace, aby se zachránilo i to málo z míru a stability zbývající na Blízkém východě. Odkazuje na naději zformování "velké koalice" na pozadí útoků z Ankary, Sinaje a Paříže, k nimž se přihlásil tzv. Islámský stát (IS).   

Bezprostřední obvinění Moskvy, že Ankara jí vrazila nůž do zad a podporuje IS, bylo doplněno varováním ruského prezidenta Vladimira Putina před vážnými důsledky, s akcentem vysokých sázek, které mají všechny strany angažující se v Sýrii, připomíná Walker. Uvádí, že naděje na zastavení přelévajícího se efektu ze Sýrie jsou nyní narušeny.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Turecká podpora svým etnickým bratrům, Turkmenům, v severosyrském regionu, kde se ruští piloti pravděpodobně katapultovali, jen nadále komplikuje situaci na bojišti," míní analytik. Poukazuje na rozpory mezi Kurdy, islamisty a povstaleckými skupinami bojujícími proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho ruským a íránským podporovatelům. Proto dle jeho názoru neexistuje naděje na vítězství na zemi. Walker tak apeluje na NATO, aby ujistilo Turecko o své podpoře a vyzvalo k neprodlenému vyhlášení bezletové zóny v Sýrii s cílem vyhnout se další konfrontaci ve vzduchu a zabránit Rusku odvetným akcím.   

Dle Walkera nastal nejlepší čas, aby USA uplatnily svou unikátní roli prostředníka mezi svými zámořskými partnery v Ankaře a Moskvou. "Mnozí ve Washingtonu doufali, že na pozadí nedávných útoků v Paříži a posunu na summitu G20 minulý týden v Turecku se bude rozvíjet společný postup k porážce IS," soudí odborník. Upozorňuje však, že i po útoku ve vlastní metropoli Ankaře se Turci obávají zahraniční intervence, která zároveň neodstraní Asada, jelikož mají strach, že zůstane na nich, aby vysbírali střípky rozbitého regionu.  

Obtížný, nikoliv nemožný úkol

Expert vysvětluje, že Turecko hostí největší počet uprchlíků a syrská občanská válka se propletla s dlouhodobým bojem Ankary proti kurdským militantům, z nichž někteří jsou podporováni Spojenými státy. Za současné situace je tak dle Walkera nejlepší nadějí, že Ankara a Moskva se pragmaticky zaměří na vzájemnou závislost a náklady další eskalace, a tak se vyhnout tomu, aby je Sýrie zatáhla do otevřené války.  

Přivést Rusko a Turecko k jednomu stolu musí být součástí širšího regionálního politického kompromisu, který se zaměří na Asadovu budoucnost, nabádá Walker. Zdůrazňuje, že přijít s únikovou strategií, která krátkodobě podrží Asada a zároveň umožní dlouhodobou přestavbu jeho režimu je obtížný, ale nikoliv nemožný úkol.

Avšak jakékoliv řešení musí dle analytika umožnit Moskvě a Teheránu zachránit si tvář a rozličným aliancím sblížit se. Upozorňuje na turecké výzvy k "regionálnímu řešení regionálních problémů", které by měly podpořit transatlantičtí spojenci Ankary, čímž by z ní učinily nesektářského regionálního lídra. "Toto musí zahrnovat vytvoření tlaku na arabské a sunnitské mocnosti, aby poskytly kritickou pomoc s vyvažováním íránského a ruského vlivu v Damašku," nabádá Walker. Doplňuje, že současně s tím musí být Moskva ujištěna, že za jakéhokoliv postasadovského uspořádání si udrží svou středomořskou baštu v Latakií.       

Odborník vysvětluje, že s ohledem na soupeřivou předvolební kampaň byla Ankara tento rok paralyzována. Dodává, že Putin se však mohl zmýlit v tureckém prezidentovi Receepu Tayyipu Erdoğanovi, když mandát jeho strany AK je nyní jasný - stabilita prostřednictvím síly. Zachránit si tvář tak bude pro oba vůdce, kteří se kdysi považovali za přátele, kritické a nejlépe tomu napomohou výzvy ke zdrženlivosti od prezidenta Baracka Obamy a francouzského lídra Francoise Hollanda, tvrdí Walker s tím, že jakákoliv snaha mezi Moskvou a Washingtonem diskutovat o velké koalici proti IS nyní musí nyní zahrnovat Turecko, pokud má mít naději na úspěch.       

"Poštvat největší regionální ekonomiku, vojenskou a zpravodajskou mocnost a jediného spojence NATO proti Rusku je receptem pro další dezintegraci Blízkého východu," konstatuje analytik. Abychom se vyhnuli válce, všechny strany se musí zaměřit na společné zájmy a zmírnit napětí, vyzývá Walker. Doporučuje soustředit se na společného nepřítele - IS - který musí být poražen vojensky, aby se usnadnily strategie pro politickou rekonstrukci Sýrie a Iráku coby suverénních států.

Walker míní, že Obama se sice záměrně vyhnul opakování Bushovy akce v Iráku, ale nyní je na Americe, aby zabránila další válce. Mocenské vakuum v srdci Blízkého východu totiž dle jeho názoru téměř jistě povede k nejhorším důsledkům. Naopak příprava regionu na mír je nyní kritická pro všechny strany a měla by být těžištěm společné dohody, věří analytik. Řešení spatřuje v regionálním summitu svolaném NATO, který by zahrnoval Ankaru a Moskvu, umožnil by oběma stranám hodit incident z tohoto týdne za hlavu a napomohl všem zúčastněným soustředit se na společného nepřítele.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.            

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy