Stíhačka Turecka, členského státu NATO, dne 24. listopadu sestřelila na turecko-syrské hranici ruský vojenský letoun Su-24, přičemž jeden z pilotů, plukovník Oleg Peškov, byl následně zabit, shrnuje bývalý americký generál Kevin Ryan, který aktuálně řídí obraná a zpravodajská studia na Harvard Kennedy School. V komentáři pro server Moscow Times vysvětlil, že se jedná o první případ, kdy někdo padl v přestřelce mezi jednotkami Ruska a NATO od roku 1985, kdy sovětská patrola zastřelila amerického majora Arthura Nicholsona.
Sestřel byl nevyhnutelný
Ryan připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin okamžitě pohrozil vážnými dopady tohoto "bodnutí do zad" a tureckou vládu nazval "komplicem teroristů". Vysloužilý generál též upozorňuje, že Rusko rozmístilo v Sýrii protivzdušné systémy dlouhého dosahu, zatímco turecký prezident Recep Erdogan hrozí, že jakékoliv sestřelení tureckého letadla bude považováno za akt agrese, který může do konfliktu přivést NATO.
"Jak tense mezi Ruskem a Tureckem vyvrcholily, Putin a Erdogan učinili to samé, co mnozí vůdci před nimi - začali uzavírat diplomatické a vojenské komunikační kanály," konstatuje Ryan. Incident podle něj zvýraznil riziko, které nastane, pokud dva protivníci přeruší důležité komunikační linie v době, kdy je dialog tím nejdůležitějším. Soudí, že z tohoto důvodu se potenciál pro eskalaci a přehmaty ještě zvýšil.
Vysloužilý americký vojenský činitel uvádí, že tzv. Labská skupina - šest amerických a šest ruských vysloužilých generálů - se v říjnu setkala již posedmé za posledních pět let a vyzvala NATO i Rusko k okamžitému zahájení vojenského dialogu ohledně jejich vojenských operací v blízkosti hranic toho druhého. Jak Ryan tvrdí, Labská skupina danou strategii doporučila, protože je přesvědčená, že náhodný sestřel či střet vojsk je nevyhnutelný s ohledem na koncentraci vojsk USA, NATO a Ruska podél turecko-syrské hranice.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Labská skupina, jak Ryan píše, zahrnuje natolik významné americké veterány jako velitele CENTCOM generála Johna Abizaida, velitele STRATCOM generála Eugenea Habigera a bývalého ředitele Obranné zpravodajské agentury generála Michaela Maplese. Jejich ruské protějšky představují například bývalý sovětský ministr vnitra generál Anatolij Kulikov, bývalý náčelník vojenské rozvědky generál Valentin Korabelnikov a bývalý zástupce ředitele FSB Anatolije Safonova.
Poučme se ze studené války
Ryan vysvětluje, že ve společném prohlášení Labské skupiny, které odráží názor jak amerických, tak ruských členů, se doporučuje obnovit kontakty mezi Ruskem a NATO vzhledem k bojovým operacím v Sýrii, které probíhají blízko hranice členského státu Severoatlantické aliance. Sestřel ruského letounu podle bývalého generála podtrhuje naléhavost tohoto doporučení. "Transparentnost ohledně operací, rozmístění vojsk a záměrů je klíčem k předcházení nedopatřením či nepochopením, která mohou vést k nezamýšleným důsledkům," apeluje komentář.
V tomto světle Labská skupina ocenila nedávnou dohodu mezi Ruskem a USA o omezení rizika operací v Sýrii, ale zároveň urgovala, že by měla být rozšířena o praktické kroky koordinace bojových akcí proti Islámskému státu, pokračuje Ryan. Dodává, že tato v říjnu uzavřená dohoda kupříkladu nezmiňuje spolupráci při záchraně sestřelených pilotů.
"Je důležité uvědomit si, jak vážná situace mezi Ruskem a NATO nastala během posledních dvou let," varuje Ryan. Konstatuje, že v odpovědi na ruskou anexi Krymu a aktivity na Ukrajině došlo k přerušení téměř veškeré operační komunikace mezi ozbrojenými silami Severoatlantické aliance a Ruska.
Proto je podle Ryana životně důležité nyní znovuotevřít vojenský dialog, jestliže nelze dosáhnout politického a diplomatického sblížení obou stran. Vedení jednotlivých států tím totiž získají prostředky, kterými lze mírnit rizika a řešit bezpečnostní otázky bez užití síly, míní vysloužilý generál. "Takový druh dialogu udržel studenou válku skutečně studenou a je opět potřebný," deklaruje závěrem.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 2 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 3 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 4 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 5 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 6 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Zdroj: Libor Novák