Jak jedná Trump se spojenci? Ponechá je nejistému osudu, odhaluje televizní stanice

Farah začala pracovat pro americké vojsko jako strojírenská konzultantka. Ve 21 letech dohlížela na stavební projekty jako je výstavba helipadu, trhů nebo dětských inkubátorů pro nemocnice. „ Jsem pyšná na svoji práci v Iráku, ale jsem za to potrestána“, říká. „ Stala jsem se cílem.“ Jednu noc v prosinci 2006, se Farah vrátila z vojenské základy Camp Victory do svého domu v Bagdádu. Zde byla s rodinou, když se nečekaná událost obrátila její život naruby.

Dveře se rozrazily a do domu vtrhli ozbrojení muži oblečeni v uniformách irácké armády. Křičeli a nazývali Farah zrádkyní pracující pro Američany. Farah jejich obvinění odmítala, aby chránila svou rodinu. Ozbrojenci ji zavázali oči, připevnili ke schodišti a vzali jejího otce a manžela ven. Později zaslechla Farah výstřely. Zabit byl její manžel, tělesný strážce a řidič. Svého otce viděla až o čtyři roky později, poté, co za něj zaplatila výkupné.

„Byl to nejdrsnější a nejděsivější okamžik mého života," říká Farah. Věděla, že musí okamžitě pryč. Požádala o SIV, Speciální imigrantské vízum (Special Immigrant Visa) v roce 2008. Během čtyř let se potácela v byrokratickém chaosu než se jí podařilo upoutat pozornost nestátní neziskové organizace International Refugee Assistance Project (IRAP). Během pěti měsíců byl její případ schválen a ona mohla se svými dvěma nezletilými syny odletět do Washingtonu.Její rodina, kterou musela nechat za sebou, též požádala o SIV, ale zatím bez úspěchu. „ Moje šance, že uvidím rodinu, jsou titěrné, ale zatím se nevzdávám naděje, říká Farah.

Opuštění spojenci

Podobnými nesnázemi jako Farah procházejí desítky tisíc Iráčanů a Afghánců, kteří pracovali jako tlumočníci, technici, řidiči nebo kulturní konzultanti pro americké síly, a kteří proto dnes čelí značným nebezpečím ve své zemi a snaží se kvůli tomu najít azyl v USA. Exekutivní příkaz Donalda Trumpa, podle kterého obyvatelé sedmi zemí – mimo jiné Iráku a Afghánistánu – nemůžou vstoupit do USA, je pro ně velká rána. Šokovaný západní svět odpověděl velkou sérií kritik. V mnoha amerických městech se pořádaly masové demonstrace. Německá kancléřka Angela Merkelová okamžitě volala Trumpovi – její první hovor s nově zvoleným americkým prezidentem – a nabádala ho ke zrušení zákazu. Milión Britů podepsalo petici za zrušení státní večeře Trumpa s královskou rodinou.

Trump svůj příkaz odůvodňuje tím, že se nejedná o protimuslimský zákaz, jak „média falešně informují“, ale o bezpečností opatření proti islámskému terorismu, jehož mají být uvedené země na seznamu zdrojovými oblastmi. Kritici oponují, že jiné země mají podobnou a ještě horší míru islámského terorismu ohrožujícího americkou bezpečnost, a přitom tyto země zakázány nejsou. Podle news.com.au Trump vybral schválně jen ty chudé země, s kterými nemá žádné obchodní a strategické vazby.

Podle Al- Džazíry Trumpovy odůvodnění plavou na vodě, protože ve skutečnosti jsou uprchlíci jednou z nejvíce prověřovaných skupin vstupujících do USA. Iráčané a Afghánci, kteří žádají o SIV, se musí podrobit přísným kontrolám, rozhovorům, lékařským zkouškám a vyšetřování od několika bezpečnostních agentur, včetně CIA a FBI. Tento proces často trvá roky a existuje obrovský počet nevyřízených žádostí. Stejně jako v loňském roce, 58 000 Iráčanů čeká na vyřízení svých aplikací podle IRAP.  

Podle Matta Zellera, vysloužilého amerického kapitána a zakladatele neziskovky No One Left Behind, která pomáhá Iráčanům a Afgháncům získat SIV, je Trumpův příkaz ohrožením národní bezpečnosti USA a trestem smrti pro válečné spojence USA, kteří sloužili v Iráku a Afghánistánu. Zeller říká, že slyšel zvěsti o tom, že mohou existovat výjimky pro irácké držitele SIV, ale zatím se nic takového nepotvrdilo. Nový americký ministr obrany, James Mattis, prý pracuje na seznamu Iráčanů, kteří pomohli americké armádě, a kteří by tedy měli být vyjmuti ze zákazu.

„ Můj život byl zachráněn mým afghánským muslimským překladatelem,“ říká Zeller. „Jsou to mírumilovní lidé, kteří chtějí žít v bezpečí. Ale teď, muslimové hrají roli obětního beránka. Vyloučit je z důvodu jejich náboženství je otřesné." Podobně se vyjadřuje Farah, která nyní žije na ve Virginii se svými syny a novým manželem, nadporučíkem v americkém námořnictvu. „Ano, jsem muslimka, ale chci žít v míru. Pomáhali jsme chránit Američany a trpěli kvůli stejnému nepříteli. Teroristé jsou divoši, nemají nic společného s islámem," říká. Bojí se o svou rodinu, především svého 67letého otce, jehož zdravotní stav se zhoršuje a potřebuje nutně léky. „Historie USA je o pomoci lidem, ne rozdělovat jejich rodiny. Jsem vděčná za život tady, ale kéž by má rodina tu byla se mnou.“