Proč muslimové zavrhují alkohol?

Kniha sleduje „osudy“ vína v dějinách těch oblastí světa, kde se od první poloviny 7. století postupně usazoval a rozvíjel náboženský a státoprávní systém, o němž je známo, že víno a další druhy alkoholu zakazuje. Byl by ale omyl se domnívat, že autorovi šlo o prezentaci lehkého, úsměvného nebo snad senzačního příběhu, který má ukázat archaickou povahu islámského náboženství v kontextu moderní doby. „Ne každé téma bylo v dějinách i současnosti tohoto náboženství diskutováno tak soustavně a s takovou vážností či zaujatostí jako právě požívání alkoholu v každodenním životě muslimů,“ řekl k tématu Mendel. „Dějiny vína v islámském světě každopádně nabízejí mnohem pestřejší příběh než jen prohibici, varovně vztyčený prst právních autorit, veřejné bičování hříšníků a vylévání zkonfiskovaného moku do prachu cest,“ uvedl na zdůraznění šíře studovaného fenoménu, jehož etické, právní a historické souvislosti vyložil v knize na téměř pěti stovkách stran.

Knihu tvoří tři základní tematické bloky. V prvním se autor vyrovnává s vínem jako problémem islámské věrouky, etiky a práva, rozebírá motivy a zdroje islámské legislativy, která alkohol muslimům v teoretické podobě zapovídá. Druhá část obsáhle mapuje osudy vína a vinařství ve středověkých dějinách Arabů. Třetí část pak čtenáře seznamuje s alkoholem v dějinách velkých islámských impérií novověku – safíjovském Íránu, mughalské Indii a osmanské říši. V závěru autor informuje o vývoji vinařství a konzumace vína či dalších lihovin ve vybraných regionech současného islámského světa.

Doc. PhDr. Miloš Mendel, CSc., (*1952) je vedoucím vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se především moderními a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa se zvláštním zřetelem k politickým a kulturním dějinám islámského náboženství. Publikoval řadu studií v domácích i zahraničních odborných periodikách, je autorem několika monografií (např. Islámská výzva. Z dějin a současnosti politického islámu; Džihád. Islámské koncepce šíření víry; Náboženství v boji o Palestinu; Hidžra. Náboženská emigrace v dějinách islámských zemí) a šéfredaktorem odborného recenzovaného časopisu Nový Orient. Zúčastnil se řady vědeckých konferencí a sympozií, věnovaných vesměs problematice islámu v kontextu moderních dějin či světových náboženství. Od roku 1994 externě působí v Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.Zdroj: Akademie věd ČR