K nárůstu radikalismu přispělo arabské jaro, odhaluje nová studie. Většina islamistů prý vyznává lego islám

Rakka - Do Sýrie odešlo v letech 2011 až 2016 bojovat okolo 25 000 cizinců. To je mnohem více než v předcházejících konfliktech jako byla afghánská válka (1979-1989), válka v Bosně (1992-1995) nebo válka v Iráku (2003-2006). Zpráva Úřadu pro boj proti terorismu OSN (UNOCT), která vyzpovídala některé z těchto bojovníků, přináší vhled do jejich mysli.

UNOCT vyzpovídal 43 osob 12 národností během období od srpna 2015 až do listopadu 2016. Třicet tři (77%) dotazovaných dosáhlo Sýrie, ale následně se rozhodlo odejít, zatímco zbývajících deset (23%) z rozličných důvodů (zadržení na hranici aj.) se do Sýrie vůbec nedostalo.

21 osob bylo během doby uskutečněný rozhovorů ve věku 16-29 let (49%) a dalších 12 (28%) ve věku 30 - 34 let. Pokud se však počítá věk odchodu do Sýrie, pak 70% respondentů spadá do věkové skupiny 16-29 let. Deset osob (23%) bylo starších 34 let, když odešli do Sýrie: pět okolo 35 -39 let, zbytek byl starší 40. Nicméně zjištění potvrzují obecný trend, že do Sýrie chodí mladší lidé než jací odchází do jiných válek.

Čím větší rodina, tím větší pravděpodobnost radikalizace

27 zpovídaných bylo svobodných v době odchodu. Touha najít si partnerku je jedním z klíčových témat propagandy IS a tito svobodní muži to uváděli jako jeden z podstatných motivů, proč jít do Sýrie. Zbylých 15 mužů bylo už ženatých. Pouze jediná vyzpovídaná žena byla vdaná. Do Sýrie šla z manželem, ale později se s ním rozvedla a zanechala jej v Sýrii. Žádný z dotazovaných mužů neměl nikdo více manželek kromě jednoho, který byl rozveden a znovu se oženil. Kromě jednoho všichni též měli děti.

Většina zpovídaných pochází z poměrně velkých rodin. 15 jednotlivců (35%) má sedm sourozenců nebo více, zatímco dalších devět má mezi 5-6 sourozenci. Podle některých studií platí, že jedinec s velkou rodinou bude pravděpodobněji radikalizován, např. kvůli nedostatku životních vzorů. Z výzkumu též vyplývá, že zpovídaní vyšli z dysfunkčních rodin. 8 z nich bylo vychováno jediným rodičem. Někteří z nich otevřeně přiznávají, že dysfunkční rodinné vztahy byly důvodem, proč opustili domov.

Podle studie Centre on Religion and Geopolitice, prominentní zahraniční bojovníci bojující v Sýrii jsou velmi dobře vzděláni, 57% z nich má titul z technických či lékařských oborů. Zpráva UNOTC dospívá k názoru, že to platí pro vůdce zahraničních bojovníků, nikoliv pro ty zahraniční bojovníky, co jsou na bojišti pouhými pěšáky. Z 43 vyzpovídaných jen 11 mělo vysokoškolský titul, z toho sedm byli bakaláři. 44% dosáhla nanejvýš sekundárního vzdělání.

Totéž platí pro ekonomický statut. Prominentní, vzdělaní bojovníci jsou ze střední nebo vyšší třídy. Ti, kteří byli vyzpovídáni UNOTC naopak pocházeli z nejnižších sociálních vrstev. 33% jich bylo nezaměstnaných, než šli do Sýrie a většina z 67% zaměstnaných měla podprůměrný plat. Tři pracovali jako obchodníci (převážně použitých oděvů), dva byli malíři, zbytek pracoval v na různých pozicích, z nichž jen tři pozice (učitel, policejní důstojník a vojenský důstojník) byly profesionální, slušně placená zaměstnání. Nejvyšší příjem měl nicméně vůdce gangsterského gangu (4000 dolarů za měsíc).

Lego islám

Téměř třetina dotázaných (14 lidí) uváděla jako důvod odejití do Sýrie osobní touhu „udělat správnou věc" tj.  Nicméně, pro většinu dotazovaných tato touha nebyla příliš významně spojena s náboženstvím. Jen velmi málo z nich oplývalo silně náboženským přesvědčením a jen málo z nich pocházelo z extrémně náboženského rodinného zázemí. Zajímavé je, že většina z těch, kteří tvrdili, že jejich motivace je ideologická byli náboženští nováčci, kteří se začali modlit a chodit do mešity až po tzv. Arabském jaru v roce 2011. Pro tuto fázi používají termín sahva – probuzení. Náboženství vnímají spíše v termín spravedlnosti a nespravedlnosti než v termínech zbožnosti a spirituality.

Toto zjištění koresponduje s jinou studí, uspořádanou vědci z univerzit z Bielefeldu a Osnabrücku, kteří zkoumali 5 757 zpráv z aplikace WhatsApp napsaných 12 mladými muži spojených s teroristickým útokem z jara 2016. Autoři neuvádí, o jaký útok se jedná, ale podle Deutsche Welle mohlo jít o bombový útok v sikhském chrámě v Essenu.

Podle studie měli samozvaní „praví muslimové“ jen malé či takřka nulové znalosti o islámu. Někteří z nich nevlastnili ani Korán a vyjadřovali víru v džiny, kteří mohou mít reálné účiny na osoby. Autoři studie tvrdí, že berou fragmenty islámského myšlení a jejich kombinováním tvoří jakýsi „Lego islám,“ který nemá příliš společného s tím praktikovaným ve většina mešit v Německu.

Podle studie důležitou roli v radikalizaci hrají tzv. „amirové“. Autoři je přirovnávají k alfa samcům ve škole, kteří i přes mizerné znalosti a mizivé schopnosti dokáží vytvořit kruh svých příznivců a instruovat je jako největší odborníci. Studie UNOTC roli sociálních vazeb v radikalizaci potvrzuje. 14 lidí z jeho průzkumu uvedlo, že motivaci k odchodu jim poskytl ještě radikálnější známý, případně příbuzný (rodinu uvedlo jako hlavní motivační faktor jen 5 jedinců). Úloha sociálních vazeb jako motivačního faktoru je výraznější v Evropě než na Blízkém východě nebo severní Africe. Důvodem je sociální, kulturní, geografická a jazyková blízkost afrických a blízkovýchodních zemí Sýrii. Jejich obyvatelé nepotřebují tolik pobízet, aby šli řešit místní problémy jako je tomu v Evropě.

Motivace odchodu

Role sociálních sítí ukazuje na to, že konflikt v Sýrii je vnímán více v termínech komunity než náboženství mladými bojovníky. 40% jich uvedlo, že šlo bránit své sunnitské bratry, kteří jsou pod útokem v Sýrii. Džihád pro ně hrál mnohem menší roli. Jen 15 jedinců (35%) řeklo, že byl pro ně velmi důležitým faktorem. Ještě menší roli pro ně hraje vytvoření chalífátu, hlavní motivace IS. Jen sedm z nich to uvedlo jako důležitý motiv. Úspěch IS u nich neleží v jeho náboženském cíli, ale v tom, že dokázal konflikt v Sýrii vykreslit jako sektářskou válku a zabrnkat na jejich pocit sunnitské komunity. Proto, tvrdí UNOTC, pokračování násilných akcí proti této komunitě spíše přitáhne dalších počet zahraničních bojovníků než že by je zredukoval.

Respondenti nicméně v Sýrii dlouho nevydrželi. Jejich motivace odchodu jsou různé. Asi 30 jich uvádělo jako důležitý faktor rodinu, jakmile s ní přišli do kontaktu. Roli v tomto procesu hrála též jejich osamělost a nepřipravenost na hrůzy války i aktuální tvář „mocné skupiny,“ která jim poskytovala jen malé a amatérské vojenské a náboženské lekce. Respondenti byli rozčarováni a zklamáni z neúspěchů vedení (44%), z nespravedlivého zacházení nebo diskriminace (50%), z důkazů korupce (58%) a ze strategie (67%). UNOTC nicméně upozorňuje, že ti, kteří jako důvod odchodu uvádějí brutalitu skupiny jsou poněkud pokrytečtí, protože o tom věděli předem a přesto se rozhodli jít a být účastni násilností.

Související

Více souvisejících

islám Syrská krize Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 6 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 10 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 11 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 12 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 13 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy