Trump žene svět do nové války? Z Washingtonu zní tvrdá slova

Hrozí střet s Evropou

Trump se dostal do roztržky s Británií, Německem a Francií, kteří jsou spolu s Ruskem a Čínou partnery v rámci úmluvy s Teheránem, a navíc nešťastně poskytl íránskému islamistickému režimu nové příležitosti, obává se vlivný deník.

"Nemůžeme zamezit íránské jaderné bombě v rozpadajícím se a prohnilém rámci současné dohody," cituje editorial Trumpova ostrá slova. Konstatuje, že prezident již nezmínil názor mezinárodních inspektorů i členů své vlastní administrativy, že Írán se drží dohody, která zásadně omezila jeho zásoby obohaceného uranu a tamnímu režimu extrémně zkomplikovala vývoj jaderných zbraní v nadcházejícím desetiletí.

Šéf Bílého domu nastínil možnost "nové trvalé dohody", která by se netýkala jen jaderných zbraní, ale také íránského vývoje raket a zasahování do válek na Blízkém východě, připouští Washington Post. Dodává, že Trump nicméně nepředstavil žádný konkrétní plán pro dosažení tak ambiciózního cíle.

Prvním důsledkem Trumpova kroku může být střet s Evropany, jelikož sankční režim, který americký prezident obnovil, má přimět ostatní země k omezení obchodu s Íránem a nákupu íránské ropy, uvádí vlivný deník. Připomíná, že Trump hrozí sankcemi těm zemím, které tak neučiní, přičemž evropské státy se již nechaly slyšet, že dohodu s Teheránem nevypoví, a mohou se tedy postavit americkým pokusům vynucovat si daná omezení, a to za pomoci vlastních sankcí.

"Jelikož se neúspěšně pokoušely uspokojit Trumpovy námitky vůči dohodě, aniž by byla vypovězena, je nepravděpodobné, že budou chtít spolupracovat při novém americkém pokusu drtit íránskou ekonomiku," očekává washingtonský server od evropských vlád. Nevylučuje, že by se mohly dohodnout s Íránem na pokračování dohody, Washingtonu navzdory.

Vojenská akce je riskantní a nejistá

Naproti tomu stoupenci tvrdé linie v íránském vojenském a bezpečnostním aparátu, kteří vždy proti dohodě vystupovali, budou tlačit na pokračování v obohacování uranu, omezování inspekcí a zřejmě i závod o získání jaderné zbraně, domnívá se renomovaný deník. Pokládá otázku, jak by Trump takový scénář zvrátil, aniž by rozpoutal válku.

Jedním z důvodů uzavření dohody byly závěry Bushovy i Obamovy administrativy, že vojenská akce proti Íránu je riskantní a nejistý způsob jak zemi zamezit v získání jaderných zbraní, zdůrazňuje Washington Post. Připomíná, že Trumpa k vypovězení dohody tlačili především izraelský premiér Benjamin Netanjahu a saúdský vládce Mohammed bin Salmán, jejichž země již s Íránem vedou určitou válku.

Také náčelník generálního štábu izraelské armády nicméně prohlásil, že dohoda funguje a odsunula naplnění íránských jaderných ambicí nejméně o 10-15 let, podotýká editorial. Deklaruje, že Trumpovo rozhodnutí může tuto štědrou dobu výrazně zkrátit a zároveň nikterak nepřispívá k zastavení probíhající íránské agrese v Sýrii či Jemenu.

"Saúdové a Izraelci mohou doufat, že Trumpovo rozhodnutí přivede Spojené státy zpět na Blízký východ díky konfrontaci s jejich nepřítelem," naznačuje prestižní server. Dodává, že ačkoliv šéf Bílého domu často tvrdí, že si nepřeje žádné další války v blízkovýchodním regionu, jeho poslední krok naopak jednu přiblížil.