Vítězství Íránu v Sýrii? Přinese více škody než užitku, varuje profesor

Není zcela pochyb, že Írán ze své intervence mnoho získal. Jeho armádní důstojníci hrají významnou roli v syrské armádě. Jím podporované Národní obranné jednotky, provládní domobrana, budou působit jako íránská klika i poté, co se Írán stáhne z Sýrie. Írán bude navíc tlačit na to, aby jednotky následovaly příklad libanonského Hizballáhu a z vojenské síly se transformovaly na sílu politickou.

Zapojení v Sýrii Írán posloužilo i v jeho dalších mezinárodnějších a dlouhodobějších cílech. Dokázal si, že je schopen vést dlouhodobou a poměrně úspěšnou vojenskou operaci. Získal mnohé cenné poznatky o vedení války, její logistické strany a zvýšil zkušenosti svých vojáků. Navíc, jím podporované syrské šiítské vojenské jednotky a milice mohou být po Sýrii využity v dalších územích – Afghánistánu, Pákistánu, Iráku – kde má Írán své zájmy.

Íránské zapojení v Sýrii však zároveň vedlo i k značné ztrátě jeho zahraničního vlivu, tvrdí Juneau. Írán, který dlouhodobě je kritikem Izraele, věnoval spoustu energie na podporu Palestinců, včetně sunnitského Hamásu. Ten však se přidal na stranu Asadovi opozice. Írán zastavil veškerou podporu hnutí a nezdá se, že by v dohledné době měly být vztahy mezi Íránem a Hanusem normalizovány na úroveň před vypuknutím syrské občanské války. Jiný palestinský partner Íránu, Islámský džihád, má jen malou podpůrnou základnu. Írán má tak malé možnosti, jak vyvíjet tlak na Izrael prostřednictvím palestinské opozice.

Válka poškodila i Hizballáh, který pozbyl v očích sunnitů pečlivě budované reputace politické síly stojící proti zvůli Izraeli a stal se spíše symbolem se sunnitskými jednotkami bojující šiítské síly. Tím opětovně Írán získal možnost, jak vyvinout celomuslimský tlak na Izrael, který nyní vstupuje do taktického partnerství s jiným hlavním protivníkem Íránu, Saúdskou Arábií. Hizballáh navíc v syrské válce ztratil okolo 2000 bojovníků, včetně velitelů, což omezuje jeho schopnost fungovat jako úderná síla proti Izraeli.

Na omezení působnosti Hizballáhu se významnou měrou podílí Izrael, který prostřednictví svého letectva likviduje jeho i íránské jednotky na zemi. Pro Írán je taková situace zvláště rozčilující a potupná z toho důvodu, že se děje za tichého souhlasu Ruska, jeho hlavního spojence v syrské válce. Tato situace ukazuje, že Rusko má v oblasti vlastní širší geopolitické zájmy, které se neshodují s íránskými. Pokud bude např. Írán tlačit na decentralizaci Sýrie, zatímco Rusko si přeje udržení centrální Asadovi vlády, mohou se obě mocnosti dostat do konfliktu, což by Íránu se mohlo velmi nevyplatit, zvláště, když je Rusko ochotné naslouchat některým protiíránským námitkám Izraele, Saúdské Arábie a i USA.

Íránská snaha změnit poválečné uspořádání Sýrie vychází z pro Írán velice bolestného faktu, že Asad není schopen být dominantním vládcem, kontrolujícím zem stejným direktivním způsobem, jako tomu bylo před vypuknutím občanské války. Pro Írán se jedná o bolestný fakt proto, že Sýrie bývala v podstatě jediným státním spojencem Íránu na Blízkém východě. Pozvednutí Sýrie do stavu před válkou by stálo Sýrii, Írán i Rusko obrovské prostředky, které nemají – a globální pomoc lze jen těžko očekávat, vzhledem k negativnímu postoji směrem k Asadovi (a Íránu), ze strany většiny evropských států, USA, ale i Blízkého východu.

Írán ztratil v syrské válce poslední zbytky podpory, které se těšil mezi sunnity jako jeden z hlavních opozičních hlasů vůči Izraeli a USA. Jeho podpora režimu tvrdě vystupujícího proti sunnitským revolucionářům jen přitvrdil Saúdskou Arábií živenou sektářskou nedůvěru sunnitů vůči šiítům. Írán pomohl Asadovi vyhrát bitvu o vládu nad Sýrií – ale tím může ztratit válku o duši muslimů.