V Íránu popravili "mincovního sultána" i s kumpánem, ovlivňovali finanční trhy

V Íránu dnes popravili dva muže, kteří dostali trest smrti za ovlivňování finančních trhů hromaděním zlatých mincí a dalšími podle soudu nelegálními operacemi. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou státní televizi. Íránská ekonomika se už několik let potýká s ekonomickou krizí a v posledních měsících i s obrovským propadem místní měny, k němuž výrazně přispělo obnovení amerických sankcí.

Osmapadesátiletý Vahíd Mazlúmín, jemuž místní média začala říkat "Mincovní sultán", a Mohammad Ismáíl Ghásemí byli oběšeni dnes časně ráno místního času. Zatčeni byli letos v červenci, kdy u Mazlúmína policie podle íránských médií našla dvě tuny zlatých mincí. Odsouzeni byli podle agentury AP za manipulování s měnou nelegálními operacemi.

Verdikt vynesl "zvláštní soud pro boj s ekonomickou korupcí". Tyto soudy zřídil letos v srpnu dekretem íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, aby se mohly "rychle potírat finanční zločiny".

Od srpna vynesly tyto soudy podle agentury Reuters už nejméně sedm trestů smrti. Verdikty jsou na základě Chameneího dekretu o zřízení těchto soudů konečné a nelze se proti nim odvolat, což podle některých právníků porušuje i íránskou ústavu.

Íránská ekonomika je už léta v krizi, na níž se podílely mezinárodní sankce zavedené kvůli jadernému programu této země. Po dohodě světových mocností s Íránem, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, se očekávalo oživení iránské ekonomiky. Letos v květnu ale americký prezident Donald Trump oznámil, že USA od této smlouvy odstoupí a znovu zavedou sankce vůči Íránu.

Íránci z obav z dopadu amerických sankcí začali hromadit zlaté mince a další bezpečná aktiva. V souvislosti s tím a se slabou ekonomikou íránský riál letos ztratil už asi 70 procent své hodnoty.

USA obnovily tento měsíc všechny sankce zrušené v rámci mezinárodní jaderné dohody a navíc je ještě zesílily. Zavedly je ve dvou vlnách - první část od srpna, druhou od minulého týdne.

Související

Íránská armáda, ilustrační fotografie.

Írán po izraelském útoku oznámil další investice do armády

Teherán chce zvýšit svůj armádní rozpočet na trojnásobek současné výše. Íránská vláda to uvedla v úterý, informovala o tom Deutsche Welle (DW). Oznámení přichází jen pár dní poté, co se Írán v noci na sobotu stal terčem odvetného izraelského útoku. 
Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.

Více souvisejících

Írán popravy Trest smrti Alí Chameneí (íránský ajatolláh)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Jak sledovat volby prezidenta USA 2024?

Americké prezidentské volby každé čtyři roky přitahují pozornost z celého světa, ať už jde o kandidáty, kampaně nebo samotný volební den. Přinášíme vám přehled, jak sledovat volby, co očekávat a na co se zaměřit, aby vám nic důležitého neuteklo.

včera

Válka v Izraeli

Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

včera

včera

Donald Trump

Volby v USA: Nastane zvrat v zahraniční politice? Přední expert Jirušek pro EZ odhalil možné scénáře

Americké prezidentské volby se neúprosně blíží, předčasné hlasování už probíhá. Možné dopady zvolení republikánského exprezidenta Donalda Trumpa nebo demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové na zahraniční vztahy Washingtonu exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity.

včera

včera

včera

Kamala Harrisová

Kamala nebo Trump? Expert prozradil, kdo by byl pro Česko výhodnější

Pro malé státy jako Česko nebo Slovensko by bylo výhodnější, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila Kamala Harrisová. Podle amerikanisty a vedoucího Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jana Hornáta by totiž Harrisová více dbala na multilateralismus a mezinárodní právo. „Z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodnější pro malé státy, a tedy i pro Českou republiku,“ uvedl Hornát v rozhovoru pro TASR.

včera

Dmitrij Peskov

Rusko skrývá nervozitu? Kvůli Tomahawkům se vysmívá Ukrajině

Kyjev se obrací na USA s žádostí o rakety dlouhého doletu Tomahawk, což podle Kremlu odráží nervozitu ukrajinského vedení z aktuálního vývoje na frontové linii. S prohlášením přišel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak informovala agentura Reuters. Podle něj jsou ukrajinské kroky reakcí na ruský postup, který byl v posledních měsících nejrychlejší od začátku konfliktu před více než dvěma lety.

včera

Pásmo Gazy

Situace v Pásmu Gazy je kritická. Statisícům lidí hrozí hladomor

Světový potravinový program (WFP) vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky. 

včera

Pentagon

Pentagon: Do Kurské oblasti míří tisíce severokorejských vojáků

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že do Kurské oblasti na západě Ruska se přesouvá několik tisíc příslušníků severokorejské armády. Pentagon se obává, že tyto jednotky budou nasazeny proti ukrajinské armádě, která si v Kurské oblasti udržuje kontrolu nad významným územím od srpnové ofenzívy.  

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kruhliakivka padla. Rusko obsadilo město osvobozené ukrajinskou armádou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ve středu obsadilo vesnici Kruhliakivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, která se nachází zhruba 20 kilometrů jižně od města Kupiansk. Toto město se Moskva podle všeho snaží obklíčit. Před ruskou invazí žilo v Kruhliakivce kolem tisíce obyvatel, a vesnice se tak stala strategickým bodem pro obě strany konfliktu.

včera

včera

Rusko se v OSN poprvé vyjádřilo k nasazení severokorejských vojáků

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia odmítl tvrzení, že v Rusku působí severokorejští vojáci, a obvinil Spojené státy a Spojené království ze šíření "dezinformací". Moskva podle něj jedná v souladu s mezinárodním právem a v interakci se Severní Koreou neporušuje žádné závazky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy