Írán je připraven k jednání s USA, pokud to Američané myslí vážně

Mnichov - Írán je připraven k přímým rozhovorům se Spojenými státy o svém sporném jaderném programu, pokud mají USA upřímný zájem tento spor vyřešit. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes prohlásil íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí. Reagoval tak na sobotní výzvu k jednání od amerického viceprezidenta Josepha Bidena.

"Vnímáme to vyjádření (USA) pozitivně. Myslím, že je to krok kupředu," uvedl Sálehí. "Pokud chtějí jednat o nukleárním programu, jsme k jednáním připraveni. Ale chceme si být jisti, že druhá strana tentokrát přijde s věrohodnými záměry. S opravdovým zájmem tuto otázku vyřešit," zdůraznil."Pokud je na druhé straně upřímný zájem, budeme o tom vážně uvažovat," dodal šéf íránské diplomacie, který je prý stále optimista a věří v řešení sporu o jaderný program Teheránu, který západní státy nebo Izrael považují pouze za zástěrku pro vývoj nukleárních zbraní.Zástupci Íránu se podle Sálehího chtějí účastnit i nového kola jednání skupiny 5+1, tedy pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, o íránském jaderném programu 25. února v Kazachstánu.Před Sálehím na konferenci vystoupil izraelský ministr obrany Ehud Barak, který varoval předtím nechat Teherán vyvinout nukleární zbraně. "Až Írán získá jadernou zbraň, bude to mnohem složitější, bude to mnohem nebezpečnější, bude to stát mnohem více lidských životů i finančních zdrojů," soudí Barak, který tento moment označil za konec odzbrojovacích snah ve světě a začátek "nukleárního teroru".Barak se rovněž vyjádřil ke konfliktu v Sýrii, kde očekává v nejbližší době pád prezidenta Bašára Asada. "To bude velká rána pro Íránce a Hizballáh," dodal izraelský ministr obrany, který Teherán a libanonské radikální hnutí považuje za jediné spojence režimu v Damašku. Nepřímo také poprvé potvrdil, že to byl opravdu Izrael, kdo tento týden letecky zaútočil na území Sýrie na konvoj převážející zbraně pro Hizballáh.Podle Sálehího se chce Írán ujmout role prostředníka při urovnání občanské války v Sýrii. Ministr zahraničí přitom ocenil deklarovanou připravenost šéfa syrské opozice Ahmada Muáze Chatíba jednat s Asadovou vládou. S Chatíbem se prý sám setkal na okraj bezpečnostní konference.Kromě Íránu a Sýrie měl být hlavním tématem posledního dne 49. mnichovské fóra konflikt v Mali, k němuž se měl dopoledne vyjádřit francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, jehož země vojensky podporuje maliské vládní síly v boji proti islamistickým povstalcům. Fabius se však nestihl vrátit z africké země, kterou v sobotu navštívil spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.Francouzský zásah dnes ocenil Barak. "Chtěl bych vzdát poctu Françoisi Hollandeovi a jeho vůdcovství. Neanalyzoval jen, co by se mělo udělat, ale šli tam a udělali to. To je velmi dobrý příklad pro svět a odstrašující signál pro teroristy všude na světě," prohlásil izraelský ministr obrany.Česká vláda už dříve oznámila, že zvažuje v rámci mise Evropské unie vyslání asi 30 instruktorů pro maliskou armádu. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ČR na mnichovské konferenci zastupuje, tuto formu českého zapojení podporuje.Zahraniční partneři podle něj zamýšlený příspěvek Prahy považují za dostatečný. "Od poměrně malé země se mnohem více neočekává. Nemáme letadla, která by se tam mohla zapojit, nemůžeme tankovat letadla ve vzduchu a také se v pouštním boji moc nevyznáme. (...) Na nás je tak spíše, abychom poskytli jistý výcvik," řekl v sobotu Schwarzenberg ČTK a Českému rozhlasu.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.
Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Alí Akbar Sálehí

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy