Washington - Barack Obama ve středu poprvé ve funkci amerického prezidenta navštíví Izrael, tedy jednoho z nejbližších spojenců Washingtonu. Během třídenní cesty zavítá také na palestinská území. Velká očekávání však jeho návštěvu neprovázejí.
Ambivalentní postoj Izraelců k Obamovi dobře charakterizuje průzkum veřejného mínění z loňského roku. Podle něj má kolem 90 procent obyvatel pozitivní názor na Spojené státy a Američany a více než dvě třetiny mají Obamu osobně v oblibě. Jeho blízkovýchodní politiku už ale schvaluje méně než polovina lidí a jeho postoj vůči izraelsko-palestinským rozhovorům jen třetina.
Právě trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci byl na začátku Obamova prvního funkčního období jednou z priorit jeho zahraniční politiky. Naplnit se ji však ani zdaleka nepodařilo. Spojenými státy zprostředkované mírové rozhovory ztroskotaly v roce 2010, jen několik týdnů po tom, co začaly.
Izrael navíc Washingtonu uštědřil řádný diplomatický políček, když během březnové návštěvy viceprezidenta Joea Bidena zveřejnil plány na výstavu nových bytů pro Židy na palestinském území. Proti tomu se totiž Washington opakovaně stavěl. Tehdy se dokonce hovořilo o největší krizi ve vztazích obou zemí za více než 30 let.
Dalším sporným bodem ve vztazích obou spojenců se staly hranice budoucí samostatné Palestiny. Obama v květnu 2011 jako první americký prezident otevřeně podpořil vznik palestinského státu v hranicích z roku 1967, tedy včetně území, které Izrael zabral po šestidenní válce.
Komunikaci mezi USA a Izraelem v posledních letech neusnadnily ani chladné osobní vztahy mezi Obamou a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Vystihla je soukromá rozmluva mezi americkým prezidentem a jeho tehdejším francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym, kterou na summitu skupiny G20 v Cannes zachytily mikrofony. Sarkozy vyjádřil nad Netanjahuem znechucení a označil jej za lháře. "Ty ho máš plné zuby, ale já s ním musím jednat den co den," odvětil mu lakonicky Obama.
Přes kritické hlasy však zůstává bezpečnostní svazek obou zemí pevný, což potvrzují i odborníci. Spojené státy dávají Izraeli každoročně vojenskou pomoc ve výši asi tří miliard dolarů.
Americký prezident také dostane od Izraele prestižní ocenění - tzv. Prezidentskou medaili. Významným způsobem přispěl k posílení státu a bezpečnosti jeho obyvatel, uvedla kancelář jeho protějšku Šimona Perese, píše server ihned.cz. Prezidentská medaile je udělována jednotlivcům nebo organizacím, kteří významně přispěli k posílení izraelské společnosti a obrazu Izraele ve světě. Je přirovnávána k francouzskému Řádu čestné legie.
"Prezident Obama jedinečným a významným způsobem přispěl k posílení státu Izrael a bezpečnosti jeho obyvatel," citovala agentura AFP z prohlášení Peresova úřadu. "Barack Obama je skutečným přítelem státu Izrael a byl jím vždy od začátku své veřejné cesty. Jako prezident Spojených států stál po boku Izraele v dobách krize," stojí v něm dále.
Zásluhy a osobu izraelského prezidenta, zvlášť jeho rozvážný postoj v mezinárodních vztazích, Obama ocenil v červnu 2012. Při Peresově návštěvě ve Washingtonu tehdy předal svému protějšku prestižní Prezidentskou medaili svobody.
Související
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
Trump sdílel rasistické video proti Obamovi
Barack Obama , Izrael , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 2 hodinami
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 3 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 3 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 4 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 5 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 5 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 6 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 7 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 7 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 8 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 9 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 9 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 10 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 11 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 12 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 12 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 13 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 14 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 15 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák