Mela u Zdi nářků: Ženy se zde poprvé modlily, ortodoxní židé se na ně vrhli

Ženy, jimž nedávný soudní verdikt povolil stejný přístup ke Zdi nářků a rituál modlení, jako přísluší mužům, přišly na toto nejposvátnější místo judaismu s modlitebními šálami. To přitom ortodoxní judaismus povoluje jen mužům.

Protestující, mezi nimiž byla řada studentů náboženských škol, kteří uposlechli výzvy ortodoxních rabínů, se snažili prolomit policejní zábrany. Někteří označovali policisty za "nacisty" a jiní uráželi modlící se ženy. Na ně i na policisty házeli lahve s vodou, pytle na odpadky, plastikové židle a vajíčka, popsal incident zpravodaj AFP. Dva policisté byli lehce zraněni.

Omezení u Zdi nářků byla i terčem kritiky liberálních židů v zahraničí, zejména ve Spojených státech. Izraelská vláda se proto snažila najít kompromis a pověřila předsedu Židovské agentury Natana Šaranského, aby našel řešení přijatelné pro všechna odvětví judaismu.

Zeď nářků je pozůstatkem hradby, která kdysi obklopovala Chrámovou horu. Chrámová hora, na které dnes stojí dominanta Jeruzaléma Skalní dóm, byla v roce 638 dobyta Muslimy. Muslimové na ní začali stavět mešity a Zeď nářků tak byla tím jediným, co Židům zůstalo.

První zmínka o smutečních modlitbách Židů na tomto místě se nachází ve vyprávění poutníka z Bordeaux, který do Jeruzaléma dorazil roku 333 n.l. Obvyklé české pojmenování Zdi jako Zeď nářků je převzato od Arabů, kteří toto místo takto pojmenovali podle Židů, kteří se ke Zdi přicházeli modlit a oplakávat zničení Chrámu. V hebrejštině se používá správný název Západní zeď (tj. západní zeď Chrámu).