NÁZOR - Předchozí americký prezident Donald Trump oznámil 15. září 2020 svůj největší a v praxi jediný zahraničněpolitický úspěch, podpis tzv. abrahámských dohod o navázání formálních vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, připomíná Max Boot, vojenský historik a publicista z think tanku Council on Foreign Relations. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že o osm měsíců později působí tehdejší Trumpova pompézní slova směšně.
"Po desetiletích rozdělení a konfliktu, zažíváme úsvit nového Blízkého východu. Společně budou tyto dohody sloužit jako základ pro celkový mír napříč celým regionem," cituje autor komentáře Trumpova slova. Střety mezi Izraelem a Palestinci z posledních dnů považuje za ukázku, že žádný mír na novém Blízkém východě nenastal a region je nadále nasáklý krví.
Abrahámské dohody vypadaly pěkně, ale nikterak neřešily klíčové konflikty v Jemenu, Sýrii a Libyi, ani na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, upozorňuje historik. Dodává, že izraelsko-palestinský konflikt vstoupil do periodického výbuchu násilí, kdy Hamás ostřeluje Izrael raketami z Gazy, zatímco izraelské letouny útočí na cíle v Gaze.
Výsledkem jsou civilní oběti na obou stranách, ačkoliv víc jich je tradičně na té palestinské, jelikož Izraelci jsou lépe chráněni, uvádí Boot. Vyzdvihuje, že i stoupenci Izraele musejí uznat, že důvodem stávajícího střetu je pokračující izraelský zábor pozemků ve východním Jeruzalému a na Západním břehu Jordánu, který ostatně velmi povzbuzoval Trump svou nekritickou a neochvějnou podporou svého spojence, populistického izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Během Trumpovy vlády bylo na Západním břehu Jordánu postaveno na 9.200 izraelských obydlí, aniž by Washington výrazněji protestoval, zdůrazňuje historik. Připomíná, že zatímco předchozí američtí prezidenti se snažili izraelskou expanzi mírnit, Trump naopak nerozvážně uznal izraelskou anexi Golanských výšin a ukončil pomoc pro Palestince.
Krajně pravicoví izraelští osadníci se nyní pokoušejí vyhnat šest dalších palestinských rodin z jejich domovů ve východním Jeruzalémě, když tvrdí, že tyto domy patří židovským majitelům, kteří byli vysídleni v roce 1948 během války o nezávislost Izraele, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že Netanjahu se snaží kauzu líčit jako běžný spor o pozemky, který vyřeší nejvyšší soud - než ovšem padl verdikt, násilí se vymklo kontrole.
"Ale Palestinci správně poukazují, že izraelský právní systém je vůči nim zaujatý," pokračuje historik. Poukazuje, že zákony umožňují Izraelcům nárokovat si nemovitosti, o které přišly v roce 1948, aniž by stejné právo měli Palestinci. Ti tak případ vnímají jako součást plánu Izraele upevnit kontrolu nad východním Jeruzalémem, aby se nikdy nestal metropolí budoucího palestinského státu, vysvětluje Boot. Soudí, že Trump problém jen zhoršil, jelikož uznal izraelskou suverenitu nad celým městem, když do něj přesídlil americkou ambasádu z Tel Avivu.
Šance na mír zůstává vzdálenáPalestinci a izraelští Arabové zuří a dle očekávání jejich protesty přerostly ve střety s izraelskou policií, uvádí komentátor. Podotýká, že ta dokonce vstoupila do mešity al-Aksá, jednoho z nejposvátnějších míst islámu, přičemž proti mladým Palestincům, kteří na její příslušníky útočili kamením, nasadila gumové projektily a omračující granáty.
Hamásu se tak naskytla skvělá záminka pro zahájení bojů pod pláštěm obrany palestinských práv v Jeruzalémě, konstatuje historik. Zdůrazňuje, že hněv Palestinců může být sice legitimní, ale raketové útoky na civilisty ospravedlnit nelze, jelikož jde o válečný zločin, na který má Izrael právo odpovědět, bude-li se snažit minimalizovat vedlejší oběti.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.
"Dlouho je zřejmé, že jedinou cestou z tohoto bahna je řešení v podobě dvou států," píše Boot. Deklaruje, že žádná ze tří klíčových hráčů - Hamásu, palestinské samosprávy a Izraele - nechce nikdo pro mír obětovat ani to nejmenší.
Bez ohledu na kosmetickou revizi své charty z roku 2017 zůstává Hamás odhodlán zničit Izrael, připomíná historik. Doplňuje, že pětaosmdesátiletý palestinský prezident Mahmúd Abbás je sice ochoten s Izraelem spolupracovat, ale nehodlá podepsat konečnou dohodu, kterou Palestinci vzdají svých nároků, například práva na návrat - k tomu ostatně nemá ani legitimitu, protože funkci zastává již 16 let, ačkoliv jeho mandát měl být pouze čtyřletý. Abbás je tak neoblíbený, že nedávno odložil první palestinské volby od roku 2006, jelikož nechce, aby posílili jeho konkurenti, včetně Hamásu, upozorňuje autor komentáře.
Pak je zde Netanjahu, který u soudu čelí korupčním obviněním, zoufale se upíná k úřady a prezentuje se jako premiér-pečovatel, poukazuje Boot. Rekapituluje, že Netanjahu nedokázal v posledních čtyřech volbách za uplynulé dva roky získat většinu, ale tvrdohlavě odmítá odejít, tudíž nová válka s Palestinci je pro něj "darem z nebes", jelikož odkládá jednání mezi arabskými poslanci Knessetu a jeho rivaly, kteří by mohli zformovat novou vládu.
Tváří v tvář nekonečnému konfliktu je tak z pohledu Bidenovy administrativy nejlepší pokusit se zklidnit vášně a dojednat příměří, míní historik. Za dobrý začátek by považoval rychlé jmenování nového velvyslance v Izraeli a znovuotevření konzulátu ve východním Jeruzalémě dostupného pro Palestince. "Šance na úspěšné mírové rozhovory zůstává vzdálená. Ale prezident Biden alespoň nebude prohlubovat konflikt, jak činil Trump, který se zároveň hloupě plácal po zádech za nastolení míru v regionu," uzavírá Boot.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Počasí na svatého Martina. Sněžit může, ale bílý kůň do měst nepřicválá
před 1 hodinou
Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump
před 2 hodinami
Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel
před 3 hodinami
Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády
před 3 hodinami
Trump řekl, za jakých podmínek USA neobnoví útoky proti Íránu
před 4 hodinami
Republikáni po drtivé porážce neví, co dál. Jsme na pokraji vymření, přiznávají někteří členové
před 5 hodinami
Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk
před 5 hodinami
Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet
před 6 hodinami
Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou
před 7 hodinami
Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách
před 7 hodinami
Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové
před 8 hodinami
Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel
před 9 hodinami
Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda
před 10 hodinami
Počasí o příštím víkendu: Teploty v noci klesnou až na -7 stupňů
včera
Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti
včera
Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou
včera
Polsko má dalšího hrdinu sobotního útoku. Zachránil život policistovi, který zneškodnil střelce
včera
USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, dohání hnutí ANO. SPD se propadá, Motoristé by se do Sněmovny nedostali
včera
Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.
Zdroj: Libor Novák