Abrahámské dohody mír Blízkému východu nepřinesly. Historik vysvětlil důvod

NÁZOR - Předchozí americký prezident Donald Trump oznámil 15. září 2020 svůj největší a v praxi jediný zahraničněpolitický úspěch, podpis tzv. abrahámských dohod o navázání formálních vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, připomíná Max Boot, vojenský historik a publicista z think tanku Council on Foreign Relations. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že o osm měsíců později působí tehdejší Trumpova pompézní slova směšně.

"Po desetiletích rozdělení a konfliktu, zažíváme úsvit nového Blízkého východu. Společně budou tyto dohody sloužit jako základ pro celkový mír napříč celým regionem," cituje autor komentáře Trumpova slova. Střety mezi Izraelem a Palestinci z posledních dnů považuje za ukázku, že žádný mír na novém Blízkém východě nenastal a region je nadále nasáklý krví.

Abrahámské dohody vypadaly pěkně, ale nikterak neřešily klíčové konflikty v Jemenu, Sýrii a Libyi, ani na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, upozorňuje historik. Dodává, že izraelsko-palestinský konflikt vstoupil do periodického výbuchu násilí, kdy Hamás ostřeluje Izrael raketami z Gazy, zatímco izraelské letouny útočí na cíle v Gaze.

Výsledkem jsou civilní oběti na obou stranách, ačkoliv víc jich je tradičně na té palestinské, jelikož Izraelci jsou lépe chráněni, uvádí Boot. Vyzdvihuje, že i stoupenci Izraele musejí uznat, že důvodem stávajícího střetu je pokračující izraelský zábor pozemků ve východním Jeruzalému a na Západním břehu Jordánu, který ostatně velmi povzbuzoval Trump svou nekritickou a neochvějnou podporou svého spojence, populistického izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Během Trumpovy vlády bylo na Západním břehu Jordánu postaveno na 9.200 izraelských obydlí, aniž by Washington výrazněji protestoval, zdůrazňuje historik. Připomíná, že zatímco předchozí američtí prezidenti se snažili izraelskou expanzi mírnit, Trump naopak nerozvážně uznal izraelskou anexi Golanských výšin a ukončil pomoc pro Palestince.

Krajně pravicoví izraelští osadníci se nyní pokoušejí vyhnat šest dalších palestinských rodin z jejich domovů ve východním Jeruzalémě, když tvrdí, že tyto domy patří židovským majitelům, kteří byli vysídleni v roce 1948 během války o nezávislost Izraele, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že Netanjahu se snaží kauzu líčit jako běžný spor o pozemky, který vyřeší nejvyšší soud - než ovšem padl verdikt, násilí se vymklo kontrole.

"Ale Palestinci správně poukazují, že izraelský právní systém je vůči nim zaujatý," pokračuje historik. Poukazuje, že zákony umožňují Izraelcům nárokovat si nemovitosti, o které přišly v roce 1948, aniž by stejné právo měli Palestinci. Ti tak případ vnímají jako součást plánu Izraele upevnit kontrolu nad východním Jeruzalémem, aby se nikdy nestal metropolí budoucího palestinského státu, vysvětluje Boot. Soudí, že Trump problém jen zhoršil, jelikož uznal izraelskou suverenitu nad celým městem, když do něj přesídlil americkou ambasádu z Tel Avivu.

Šance na mír zůstává vzdálená

Palestinci a izraelští Arabové zuří a dle očekávání jejich protesty přerostly ve střety s izraelskou policií, uvádí komentátor. Podotýká, že ta dokonce vstoupila do mešity al-Aksá, jednoho z nejposvátnějších míst islámu, přičemž proti mladým Palestincům, kteří na její příslušníky útočili kamením, nasadila gumové projektily a omračující granáty.

Hamásu se tak naskytla skvělá záminka pro zahájení bojů pod pláštěm obrany palestinských práv v Jeruzalémě, konstatuje historik. Zdůrazňuje, že hněv Palestinců může být sice legitimní, ale raketové útoky na civilisty ospravedlnit nelze, jelikož jde o válečný zločin, na který má Izrael právo odpovědět, bude-li se snažit minimalizovat vedlejší oběti.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dlouho je zřejmé, že jedinou cestou z tohoto bahna je řešení v podobě dvou států," píše Boot. Deklaruje, že žádná ze tří klíčových hráčů - Hamásu, palestinské samosprávy a Izraele - nechce nikdo pro mír obětovat ani to nejmenší.  

Bez ohledu na kosmetickou revizi své charty z roku 2017 zůstává Hamás odhodlán zničit Izrael, připomíná historik. Doplňuje, že pětaosmdesátiletý palestinský prezident Mahmúd Abbás je sice ochoten s Izraelem spolupracovat, ale nehodlá podepsat konečnou dohodu, kterou Palestinci vzdají svých nároků, například práva na návrat - k tomu ostatně nemá ani legitimitu, protože funkci zastává již 16 let, ačkoliv jeho mandát měl být pouze čtyřletý. Abbás je tak neoblíbený, že nedávno odložil první palestinské volby od roku 2006, jelikož nechce, aby posílili jeho konkurenti, včetně Hamásu, upozorňuje autor komentáře.

Pak je zde Netanjahu, který u soudu čelí korupčním obviněním, zoufale se upíná k úřady a prezentuje se jako premiér-pečovatel, poukazuje Boot. Rekapituluje, že Netanjahu nedokázal v posledních čtyřech volbách za uplynulé dva roky získat většinu, ale tvrdohlavě odmítá odejít, tudíž nová válka s Palestinci je pro něj "darem z nebes", jelikož odkládá jednání mezi arabskými poslanci Knessetu a jeho rivaly, kteří by mohli zformovat novou vládu.    

Tváří v tvář nekonečnému konfliktu je tak z pohledu Bidenovy administrativy nejlepší pokusit se zklidnit vášně a dojednat příměří, míní historik. Za dobrý začátek by považoval rychlé jmenování nového velvyslance v Izraeli a znovuotevření konzulátu ve východním Jeruzalémě dostupného pro Palestince. "Šance na úspěšné mírové rozhovory zůstává vzdálená. Ale prezident Biden alespoň nebude prohlubovat konflikt, jak činil Trump, který se zároveň hloupě plácal po zádech za nastolení míru v regionu," uzavírá Boot. 

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 2 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 3 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 6 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 7 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 8 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 10 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

včera

včera

Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy