Dvě cizinky zadržované v Íránu zahájily na protest hladovku

Dvě cizinky zadržované Íránem zahájily hladovku na protest proti svému věznění. Podle agentury Reuters to vyplývá z dopisu, který zveřejnili jejich příznivci. Vědkyně Fariba Adelkhahová, která je francouzsko-íránského původu, a australská vysokoškolská učitelka Kylie Mooreová-Gilbertová v dopise s datem 24. prosince napsaly, že ve věznici Evín v Teheránu začaly odmítat přijímat jídlo a vodu.

Hladovku potvrdil i mezinárodní výzkumný institut v prestižním pařížském středisku politických věd Sciences Po, pro který Adelkhahová pracovala. "CERI potvrzuje hladovku zahájenou Faribou Adelkhahovou a její spoluvězeňkyní Kylie Mooreovou-Gilbertovou," uvedl institut na twitteru.

Australanka Mooreová-Gilbertová, která má i britské občanství, je odbornicí na Blízký východ z univerzity v Melbourne. Zadrželi ji před více než rokem. Podle britských i australských médií ji v Íránu odsoudili na deset let. Antropoložka Adelkhahová byla zadržena letos a obviněna ze špionáže.

V dopise obě akademičky bez bližších podrobnosti uvádějí, že "byly podrobeny psychickému mučení a množství porušení základních lidských práv".

Napětí mezi Teheránem a západními mocnostmi se zvýšilo poté, co Spojené státy loni vypověděly jadernou dohodu s Íránem a uvalily na něj hospodářské sankce. Podle agentury AFP je zatýkání občanů západních zemí pro Írán způsobem, jak čelit mezinárodnímu tlaku. V současnosti je v íránských věznicích zadržováno již několik cizinců.

Související

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 
Írán, ilustrační foto Analýza

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Více souvisejících

Írán

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 34 minutami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 1 hodinou

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 3 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy