Příměří se hroutí. USA zadržely íránský tanker, Teherán poslal na americká vojenská plavidla drony

Podle americké strany se jednalo o legitimní vojenský zákrok proti plavidlu porušujícímu námořní blokádu. Vojáci využili vrtulníky a rychlé výsadkové jednotky k zajištění kontroly nad plavidlem. Místo akce bylo součástí širšího konfliktu v regionu, kde operuje také námořní expediční jednotka 31. MEU. Záběry z místa ukazují příslušníky námořní pěchoty, jak se slaňují na nákladní kontejnery.

Teherán na zadržení lodi reagoval velmi ostře prostřednictvím svého nejvyššího operačního velitelství Khatam al-Anbiya. Toto uskupení označilo zásah amerického námořnictva za porušení příměří a akt ozbrojeného pirátství. Íránské vojenské špičky zároveň varovaly, že na tento krok Spojených států brzy odpoví adekvátní odvetou. Celá situace tak výrazně přiostřila napětí v již tak vypjaté oblasti.

Krátce po incidentu s nákladní lodí íránská polooficiální tisková agentura Tasnim informovala o útocích dronů na americká vojenská plavidla. Tyto útoky měly cílit na lodě v Ománském zálivu. Podle dostupných zpráv však tyto pokusy o odvetu nezpůsobily žádné škody. Situace na moři zůstává vysoce nestabilní a plná nečekaných výměn úderů.

Osud zadržené lodi M/V Touska nyní závisí na dalším postupu americké administrativy. Plavidlo bude pravděpodobně odtaženo do bezpečného přístavu nebo na kotviště, kde projde důkladnou inspekcí. Pokud se prokáže, že loď porušila blokádu, může být podle pravidel námořního práva prohlášena za válečnou kořist. V takovém případě by se plavidlo stalo majetkem americké vlády.

Odborníci na námořní právo, jako je Jennifer Parkerová z Lowy Institute, poukazují na existenci speciálních soudů pro tyto případy. Pokud by se Washington rozhodl loď trvale zabavit, musel by být ustanoven tzv. cenový soud, který by o osudu plavidla rozhodl. Bývalý námořní kapitán Carl Schuster rovněž potvrzuje, že zadržené prostředky nepřítele lze v kontextu ozbrojeného konfliktu považovat za válečnou kořist.

Velkou otázkou zůstává také osud posádky, který bude záviset na státní příslušnosti námořníků. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, jako jsou Indové nebo Filipínci, pravděpodobně budou repatriováni. Situace by se však zkomplikovala, pokud by na palubě byli členové íránských revolučních gard. V takovém případě by mohli být zadrženi jako váleční zajatci, zejména pokud by loď převážela zbraně či vojenský materiál.

Historie lodi M/V Touska naznačuje, že plavidlo bylo již delší dobu pod drobnohledem. Podle dostupných dat se loď v posledních letech pravidelně pohybovala mezi čínským přístavem Ču-chaj a íránskými terminály. Od roku 2018 se na loď vztahovaly mezinárodní sankce. Přestože je loď v databázích vedena jako naložená, přesná povaha jejího nákladu zatím nebyla oficiálně zveřejněna.

Incident se odehrál v citlivém období, kdy se očekává zahájení dalšího kola diplomatických jednání v Pákistánu. Cílem těchto rozhovorů je dosáhnout dohody o ukončení války. Americká strana již potvrdila, že do regionu vysílá své vyjednavače včetně viceprezidenta JD Vance. Účast íránské delegace však zůstává nejistá.

Zatímco Spojené státy na jednání trvají, íránská státní média citují nejmenované představitele, kteří tvrdí, že Teherán v tuto chvíli žádné rozhovory neplánuje. Pokračující námořní blokáda a údajné porušování příměří ze strany USA jsou vnímány jako překážky pro konstruktivní dialog. Íránští představitelé rovněž kritizují americkou rétoriku, která podle nich zpomaluje dosažení dohody.

Vyjednávání se soustředí na několik klíčových bodů, které vyvolávají napětí mezi oběma stranami. Patří mezi ně kontrola nad zásobami íránského uranu a otevření Hormuzského průlivu. Právě tento strategický bod, klíčový pro globální dodávky energií, je v posledních týdnech prakticky neprůchodný. Situace v průlivu přímo ovlivňuje světové trhy s energiemi.

Donald Trump v souvislosti s jednáním obnovil své výhrůžky vůči íránské energetické infrastruktuře a mostům, pokud nedojde k uzavření obchodu. Obvinil také Írán z porušování příměří, které má vypršet tuto středu. Jako důkaz uvedl útoky na další obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Britské námořní agentury během soboty skutečně nahlásily střelbu na dvě plavidla v této oblasti.