Írán žádá o pomoc při dopadení Trumpa, Interpol nevyhoví

Írán požádal Mezinárodní organizaci kriminální policie (Interpol) o pomoc při dopadení a zadržení amerického prezidenta Donalda Trumpa a několika desítek dalších lidí kvůli lednovému útoku v Bagdádu. Při úderu, při němž bylo použito bezpilotní letadlo, přišel o život íránský generál Kásem Solejmání. Interpol ale reagoval, že žádosti nevyhoví, což znamená, že Trumpovi zatčení nehrozí.

Podle agentury AP postup Íránců svědčí o přetrvávajícím vysokém napětí v americko-íránských vztazích poté, co Trump v roce 2018 rozhodl o odstoupení USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.

Teheránský prokurátor Alí Kásímehr řekl, že Trump a dalších 35 lidí, jimž Írán připisuje spoluúčast na atentátu z 3. ledna, čelí obvinění z "vraždy a terorismu". Nikoho kromě amerického prezidenta prokurátor nejmenoval, avšak ujistil, že řízení bude trvat i po skončení Trumpova prezidentského mandátu.

Interpol, který sídlí v Lyonu, se podle svých pravidel nevměšuje do záležitostí politického charakteru. Interpol "nebude brát v úvahu žádosti tohoto druhu," stojí v prohlášení policejní organizace.

Americký zmocněnec pro Írán Brian Hook dnes na tiskové konferenci s představitelem Saúdské Arábie uvedl, že ze strany Íránu, jde o "propagandistický kousek, který nikdo nebere vážně a jen způsobuje, že Íránci vypadají hloupě".

Kásem Solejmání stál v čele jednotky Kuds íránských revolučních gard, řídil operace v zahraničí a běžně jezdil do Iráku. Zabit byl při útoku na bagdádském letišti. Írán pak provedl raketový útok na americké vojáky sloužící v Iráku.

Související

Írán, ilustrační foto Analýza

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad

Myšlenka přímého amerického a izraelského útoku na Írán může působit jako srozumitelná odpověď na složitou bezpečnostní hrozbu. Ve skutečnosti však takový krok nese značná rizika a může vést k dlouhodobé destabilizaci celého Blízkého východu. Írán není izolovaným cílem, ale centrálním uzlem rozsáhlé sítě zástupných sil, ideologicky motivované obrany a asymetrických schopností. Jakákoli vojenská operace proti němu by proto s vysokou pravděpodobností přinesla více nových problémů než skutečných řešení.

Více souvisejících

Írán Donald Trump Interpol Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy