Izrael v Pásmu Gazy zasáhl 130 cílů a zabil 15 Palestinců

V pondělí při střetech mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií v Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu Jordánu utrpělo zranění více než 700 Palestinců, z nichž 500 muselo být ošetřeno v nemocnici, uvedla agentura AP.

Konflikt ohledně Jeruzaléma v pondělí večer vyústil v raketové útoky palestinského radikálního hnutí Hamás z Pásma Gazy proti Izraeli, které zranily šest izraelských civilistů. V odvetě zaútočilo izraelské letectvo na Pásmo Gazy, v němž podle místních úřadů o život přišlo 24 Palestinců včetně devíti dětí a téměř sto osob bylo zraněno.

Většina zmíněných úmrtí v Gaze je přičítána izraelským náletům. V jednom případě přišlo podle AP o život sedm členů jedné rodiny, včetně tří dětí. Zemřeli po explozi ve městečku Bejt Hanún. Podle AP ale není jasné, zda jejich úmrtí způsobily izraelské nálety nebo zbloudilá střela.

Raketová palba z Pásma Gazy pokračovala i v noci na dnešek, na což Izrael reagoval novými nálety.

"Zasáhli jsme 130 vojenských cílů patřících Hamásu," řekl mluvčí izraelské armády. Mezi cíli byly podle něj i dva tunely. "Podle našich současných odhadů jsme zabili 15 členů Hamásu a Islámského džihádu," dodal. Radikální skupina Islámský džihád v pondělí ohlásila, že na Izrael vyslala na 30 raket. Podle armádního mluvčího je Izrael stále v počáteční fázi protiútoku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí varoval, že boje mohou nějakou dobu trvat.

Armáda podle agentury DPA dále uvedla, že na Izrael bylo od pondělka vypáleno na 200 raket, z nichž více 90 procent sestřelil systém protivzdušné obrany. Podle ní až třetina raket dopadla ještě v Pásmu Gazy, což pravděpodobně mělo za následek oběti na životech z řad Palestinců.

V minulosti přeshraniční boje mezi Izraelem a Hamásem, který vládne v Pásmu Gazy, často skončily po několika dnech, čemuž mnohdy přispěla zákulisní jednání zprostředkovaná Egyptem, Katarem a dalšími hráči. Zda se tak stane i tentokrát, není jasné. Izrael ve své válce s Hamásem v roce 2014 zasáhl desítky domovů v Gaze a argumentoval tím, že míří na ozbrojence. O život ale přišlo také mnoho civilistů, což vyvolalo hlasitou mezinárodní kritiku.

Nejnovější eskalace přichází v době, kdy Izrael čelí politické nejistotě. Netanjahu je úřadujícím premiérem po březnových předčasných volbách, které žádné straně neumožnily sestavit většinový kabinet. Pokusil se sestavit novou vládu se svými ultraortodoxními spojenci, ale neuspěl. Prezident Reuven Rivlin tak minulý týden sestavením vlády pověřil jeho politického rivala Jaira Lapida. Dalším Netanjahuovým politickým rivalem je ministr obrany Benny Ganc. Podle AP není jasné, zda a do jaké míry se toxická politická atmosféra přelévá do vojenského rozhodování. Konkurenční tábory nicméně jednomyslně vyjádřily podporu tvrdým úderům proti Hamásu.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování desítek palestinských rodin z jejich domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Do jejich domovů se chtějí nastěhovat izraelští osadníci.

Izrael obsadil východní Jeruzalém za války v roce 1967, připojil ho ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Je to v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.