Izrael zahájil útok na systém tunelů v Pásmu Gazy

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na dnešek podnikly doposud nejsilnější útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Pozemní invazi do palestinské enklávy však Izrael nezahájil. Jedním z hlavních cílů poslední série útoků byl systém tunelů v pobřežní oblasti využívaný Hamásem. Také dnešní noc létaly rakety z Pásma Gazy na izraelské území a v izraelských městech pokračovaly střety mezi Araby a Židy. Izrael vojenskou operaci nazvanou Obránci zdí vede už pátý den a násilí eskalovalo nejvíce od roku 2014.

Izraelská armáda v krátkém prohlášení vydaném po půlnoci místního času uvedla, že "letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy", což vedlo média ke spekulacím o začátku pozemní operace v Gaze. Mluvčí armády proto o něco později reagoval upřesněním, že izraelští vojáci do Pásma Gazy nevstoupili.

Ráno pak mluvčí doplnil, že útok trval 40 minut, mířil proti 150 cílům v severní Gaze a podílelo se na něm 160 letounů. Namířený byl hlavně proti systému tunelů zvanému metro, jakémusi několikakilometrovému podzemnímu městu, které Hamás budoval několik let a je pro něj strategicky důležité. Izraelská armáda uvedla, že Hamás ho využívá k útokům proti Izraeli a k přesunu zbraní. Izraelská armáda se stále snaží zjistit, do jaké míry se síť tunelů podařilo poškodit nebo zničit. Cílem bombardování byly i sklady zbraní Hamásu a místa, odkud jeho příslušníci odpalují rakety.

Letecké údery podpořila palba z tanků do Pásma Gazy. Odtamtud po izraelském útoku následovala další salva raket vystřelených na židovský stát, v oblastech hraničících s Pásmem Gazy byly nad ránem opět slyšet sirény.

Podle izraelské televize, na kterou se odkazovala agentura DPA, šlo o nejsilnější a nejrozsáhlejší izraelskou akci proti Hamásu v Pásmu Gazy od pondělního vypuknutí násilí. Armáda vyzvala Izraelce v oblastech do čtyř kilometrů od hranic, aby se uchýlili do krytů, tato výzva pak platila platila několik následujících hodin. Při útěku do krytu během raketového poplachu uklouzla, upadla a smrtelně se zranila 87letá žena.Při úprku do bezpečí utrpěly zranění také další čtyři ženy.

"Řekl jsem, že Hamás zaplatí vysokou daň," uvedl v prohlášení izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Činíme tak a budeme tak činit dál velkou silou," dodal. Mluvčí Hamásu uvedl, že militantní hnutí je připravené "udělit Izraeli tvrdou lekci", pokud se rozhodne pro pozemní operaci.

Stejně jako v předchozích dnech se v ulicích řady izraelských měst odehrávaly až do ranních hodin násilné střety mezi izraelskými Araby a Židy. Policie podle The Times of Israel zatkla v Tel Avivu, Beerševě a dalších městech celkem desítky lidí.

Mluvčí izraelské armády řekl, že od pondělního večera bojovníci Hamásu vystřelili 1800 raket namířených proti Izraeli, z nich ale 430 dopadlo v samotném Pásmu Gazy. Izraelský raketový systém Železná kupole (Iron Dome) zachytil 90 procent střel.

Při současných bojích zemřelo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 119 lidí, z toho 27 dětí, dalších asi 830 utrpělo zranění. Izrael tvrdí, že většina obětí jsou členové ozbrojených skupin nebo lidé, kteří zahynuli při dopadu raket špatně odpálených Hamásem. Agentura AP s odvoláním na výpovědi obyvatel severní části Pásma Gazy uvedla, že v důsledku izraelského náletu se zřítil dům, pod jehož troskami zemřeli manželé se svými čtyřmi dětmi. Žena byla těhotná. Mluvčí izraelské armády řekl, že vojáci se vždy snaží zabránit civilním ztrátám a před útoky se snaží zajistit, aby oblasti obývané civilisty byly vyklizeny. V tomto případě to ale podle něj nebylo proveditelné. Izrael už roky čelí kritice kvůli civilním obětem v Gaze, hustě obydlené oblasti, v níž žijí více jak dva miliony lidí. Tvrdí však, že to Hamás ohrožuje běžné lidi, protože vojenskou infrastrukturu rozmisťuje do civilních oblastí, z nichž také odpaluje rakety.

V Izraeli podle tamní armády přišlo o život devět lidí.

Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo o ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě, což mnoho Palestinců považuje za ponižující. Začátkem května se též očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.

V létě 2014 Izrael v reakci na ostřelování raketami podnikl proti Pásmu Gazy operaci Ochranné ostří. Ta skončila příměřím s Hamásem uzavřeným 26. srpna 2014. Zemřelo při ní přes 2140 Palestinců a sedm desítek Izraelců.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy