Deset lidí, dvě ženy a osm dětí, zemřelo ve městě Gaza při nočním izraelském náletu proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Podle agentury AP šlo o úder s největším počtem obětí od začátku nynější izraelské operace proti Hamásu v Pásmu Gazy. Později izraelské rakety zasáhly budovu v Gaze, kde měla kanceláře agentura AP a katarská televize Al-Džazíra. Objekt byl po varování předem evakuován.
Při raketovém útoku zemřel dnes na předměstí Tel Avivu jeden muž. Násilnosti, které původně vypukly v Jeruzalémě, se v posledních dnech rozšířily do smíšených židovsko-arabských měst v Izraeli.
Protesty, které přerostly v násilné střety, v pátek zachvátily i okupovaný Západní břeh Jordánu, kde izraelské jednotky zastřelily jedenáct Palestinců.
Další protiizraelské protesty se dnes očekávají v souvislosti s výročím takzvané nakby (katastrofy). Tou je pro Palestince vznik samostatného státu Izrael v roce 1948. V důsledku této události ze svých domovů odešlo nebo z nich bylo vyhnáno 700.000 Palestinců.
V pátek do regionu přicestoval americký diplomat Hady Amr, který se pokusí dosáhnout uvolnění napětí, a na neděli je naplánované zasedání Rady bezpečnosti OSN. Izrael odmítl egyptskou nabídku na uzavření ročního klidu zbraní s Hamásem.
Radikální hnutí od pondělního večera odpálilo proti Izraeli stovky raket, na což izraelská armáda odpovídá nálety na cíle v Pásmu Gazy, a nevylučuje ani pozemní invazi. Izraelská armáda informovala, že v noci na dnešek se terčem jejích útoků staly kromě jiného rampy pro odpalování raket, včetně té, odkud byly v pondělí vystřeleny rakety na Jeruzalém. Izraelská bomba podle palestinské agentury Vafa zasáhla třípodlažní dům v utečeneckém táboře ve městě Gaza; v troskách zemřelo deset lidí. Místní obyvatelé vypověděli, že izraelská letadla bez předchozího varování shodila na dům nejméně tři bomby. Později dnes se po izraelském náletu zřítila také výšková budova v Gaze, v níž měla kancelář agentura AP a Al-Džazíra. Před tímto útokem izraelská armáda v předstihu varovala, takže objekt, kde bylo i mnoho bytů a dalších úřadoven, byl včas vyklizen.
Infrastruktura v Pásmu Gazy, které od nástupu radikálů z Hamásu k moci blokuje Izrael a Egypt, se dostává do stále zoufalejšího stavu. Podle OSN obyvatelé tohoto území musejí každý den počítat s osmi- až dvanáctihodinovými výpadky dodávek elektrické energie, nejméně 230.000 z nich má omezený přístup k vodě. Na hustě obydleném území žijí dva miliony lidí, většinou potomci uprchlíků z dnešního Izraele.
V izraelském městě Beerševa dnes podle policie střepina rakety zasáhla dům. Poškodila ho, nikdo ale neutrpěl zranění. Cílem útoků se staly také Aškelon a Ašdod. Poplašné sirény se rozezněly i v Tel Avivu, z jihu města se ozývaly výbuchy. Mluvčí policie informoval, že po výbuchu rakety zemřel 50letý muž na telavivském předměstí Ramat Gan. Hospodářská metropole Izraele se terčem silného raketového ostřelování stala také v noci na středu.
V pátek pozdě večer kdosi hodil zápalnou bombu do bytu arabské rodiny v Tel Avivu, přičemž 12letý chlapec utrpěl popáleniny a desetiletá dívka zranění hlavy. Ve městech obývaných Židy i Araby výtržníci v posledních dnech ničí synagogy nebo arabské obchody, mezi oběma znepřátelenými skupinami propukají pouliční bitky. Prezident Reuven Rivlin tyto nepokoje označil za občanskou válku.
Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Konflikt se výrazně zostřil v pondělí večer, když Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád začaly z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což Izrael odpověděl masivní raketovou odvetou. Ostřelování předcházely koncem ramadánu vícedenní střety Palestinců s izraelskou policií v Jeruzalémě, městě s klíčovým významem pro obě strany. Kvůli současným bojům asi 10.000 Palestinců podle údajů OSN uprchlo ze svých domovů. Palestinská strana hlásí zatím 140 mrtvých, Izrael na své straně registruje devět mrtvých. Agentura Reuters informovala, že Egypt do Gazy vyslal deset sanitek, aby do egyptských nemocnic odvezly lidi zraněné při izraelských útocích.
Výškovou budovu s kancelářemi médií využíval Hamás, tvrdí Izrael
Výškovou budovu v Gaze, kde měla kanceláře americká tisková agentura The Associated Press (AP) a katarská televize Al-Džazíra a která byla dnes zničena při izraelském náletu, podle izraelské armády využívalo vojenské zpravodajské křídlo hnutí Hamás, jež v palestinské enklávě vládne.
Armáda Hamás obvinila, že kanceláře sdělovacích prostředků využívalo jako lidské štíty, a zdůraznila, že civilisty v objektu varovala v dostatečném předstihu, aby se mohli evakuovat. Generální ředitel AP Gary Pruitt nad bombardováním budovy vyjádřil zděšení s tím, že novináři těsně unikli smrti. Al-Džazíra uvedla, že cílem útoku bylo umlčet novináře. Bílý dům mezitím Izraeli sdělil, že musí zajistit bezpečnost novinářů, kteří informují o eskalujícím konfliktu.
"Teroristická skupina Hamás záměrně umisťuje své vojenské aktivity do centra civilní populace v Pásmu Gazy," uvedla izraelská armáda.
Ve výškové budově Al-Džalaa sídlily kanceláře několika zahraničních médií včetně AP a Al-Džazíry. Podle listu The Times of Israel armáda kontaktovala lidi v budově, aby je informovala, že objekt bude do hodiny bombardovat. Před hlavním útokem pak na střechu dopadla menší střela, která nezpůsobila velkou škodu a jejímž smyslem bylo urychlit evakuaci. Následoval hlavní zásah.
Podle izraelské stanice Kanál 12 mohly budovu využívat teroristické skupiny jako skrýš zbraní, komunikační centrum či kybernetické středisko. Krátce nato izraelská armáda uvedla, že v objektu vyvíjela aktivity vojenská rozvědka Hamásu. Zároveň potvrdila, že před hlavním zásahem civilisty v budově varovala.
Hamás krátce po náletu pohrozil útokem na centrální Izrael. "Po bombardování civilní výškové budovy v Gaze se musí obyvatelé Tel Avivu a centra připravit," uvedl Abú Ubajdá, mluvčí Brigád Kásam, ozbrojeného křídla palestinského hnutí Hamás.
Generální ředitel AP Pruitt v prohlášení vyjádřil "šok a zděšení" z toho, že izraelská armáda zničila budovu, kde byly kanceláře AP a dalších médií. Zdůraznil, že armáda věděla, kde se kancelář AP v Gaze nachází a že tam jsou novináři. Před náletem podle něj přišlo varování, ale civilistům se podařilo uniknout jen těsně. AP je nyní podle Pruitta v kontaktu s americkým ministerstvem zahraničí a snaží se získat informace od izraelské vlády.
"Je to neuvěřitelně znepokojivý vývoj. Těsně jsme se vyhnuli strašným ztrátám na životech. V budově byl tucet novinářů AP a nezávislých pracovníků a naštěstí jsme je mohli včas evakuovat. Kvůli tomu, co se dnes stalo, bude svět vědět méně o tom, co se děje v Gaze," uvedl Pruitt.
Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová na twitteru krátce nato uvedla, že Spojené státy upozornily Izrael, že má zodpovědnost za zajištění bezpečnosti novinářů a nezávislých médií. Americký prezident Joe Biden dříve vyzval k uvolnění napětí, zároveň však veřejně podpořil právo Izraele bránit se před raketovými útoky Hamásu.
Al-Džazíra bombardování budovy označila za jasnou snahu Izraele zabránit novinářům v informování o konfliktu. "Al-Džazíra vyzývá média a organizace na ochranu lidských práv, aby spojily síly a odsoudily toto bezohledné bombardování a přivedly izraelskou vládu k zodpovědnosti za úmyslné cílení na novináře a mediální organizace," uvedla televizní stanice v prohlášení. Její generální ředitel Mustafá Súág označil izraelský nálet za "válečný zločin" s tím, že "cílem tohoto ohavného zločinu je umlčet média a skrýt nevýslovné krveprolití a utrpení lidí v Gaze".
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák