Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.
"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.
"Na rozdíl od Hamásu, který má v úmyslu ubližovat civilistům, zatímco se za civilisty schovává, my děláme všechno pro to, abychom zabránili nebo co nejvíce omezili ublížení civilistům a místo toho zasáhli přímo teroristy," uvedl Netanjahu.
Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Konflikt se výrazně zostřil v pondělí večer, když Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád začaly z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což Izrael odpověděl masivními nálety. Ostřelování předcházely koncem ramadánu vícedenní střety Palestinců s izraelskou policií v Jeruzalémě, městě s klíčovým významem pro obě strany. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.
Generální tajemník OSN je znepokojen eskalací konfliktu v Gaze
Generální tajemník OSN António Guterres je zděšen eskalací konfliktu v Gaze. Vyjadřuje také hluboké znepokojení nad zničením výškové budovy v Gaze, kde sídlila média a nacházely se v ní byty, při izraelském leteckém náletu. Znepřátelené strany vyzývá k obezřetnosti, uvedl dnes v New Yorku podle agentury DPA jeho mluvčí Stéphane Dujarric.
V noci na neděli zažil Tel Aviv z Pásma Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás, zatím nejsilnější raketový útok. Izraelská armáda poté ostřelovala domy vysokých představitelů Hamásu.
Šéfa OSN znepokojuje rostoucí počet civilních obětí a smrt deseti členů jedné rodiny včetně dětí po izraelském leteckém útoku na uprchlický tábor na západě od města Gaza. Guterres zúčastněným stranám připomněl, že jakýkoli svévolný útok na civilní a mediální struktury porušuje mezinárodní právo a je třeba se mu za každou cenu vyhnout.
Palestinské hnutí Hamás v noci na neděli vystřelilo na Izrael další rakety. Útok na Tel Aviv a jeho okolí byl podle agentury DPA dosud nejsilnější. V této pobřežní metropoli a v jihoizraelském městě Beer Ševě se znovu a znovu ozývaly sirény. Muži, ženy, děti a starší lidé se utíkali schovat do bunkrů a podle lékařů, na něž se odvolává agentura Reuters, přitom bylo nejméně deset z nich zraněno.
Izraelské letectvo ostřelovalo domy šéfa Hamásu pro zvláštní operace a dvou velitelů Hamásu na jihu a ve střední části Pásma Gazy. Izraelská armáda také vedoucím Hamásu pohrozila cíleným zabitím. Její noční útoky zabily nejméně čtyři Palestince, uvedly zdravotní úřady, a mnozí byli zraněni. Podle fotografií šířených obyvateli a novináři vytvořily bomby kráter, který zablokoval jednu z hlavních silnic vedoucích do nemocnice aš-Šífa, která je v Pásmu Gazy největší.
Na podporu Palestinců vyšly v sobotu do ulic evropských a severoamerických měst desítky tisíc protestujících. Na příklad ve Francii se jich i přes úřední zákaz na 60 místech zúčastnilo zhruba 22.000 lidí. Skandovali hesla jako "Palestina bude žít. Palestina zvítězí", píše agentura AFP.
Při izraelském náletu v Gaze byla v sobotu zničena výšková budova, kde měla kanceláře americká tisková agentura The Associated Press (AP) a katarská televize Al-Džazíra. Podle izraelské armády objekt využívalo vojenské křídlo Hamásu k rozvědné činnosti. Armáda před zničením budovy varovala, aby umožnila včasnou evakuaci. Zpravodajské organizace požadují po Izraeli vysvětlení, proč zničil kanceláře novinářů.
Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Konflikt se výrazně zostřil v pondělí večer, když Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád začaly z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což Izrael odpověděl masivními nálety. Od pondělí bylo v Gaze zabito nejméně 149 lidí, včetně 41 dětí, uvedli zdravotníci. Izrael podle Reuters nahlásil deset mrtvých, včetně dvou dětí.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák