Palestinská samospráva oznámila takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu, že Palestinci jsou připraveni obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se "na menších teritoriálních změnách". Informoval o tom izraelský server Ynet, podle nějž samospráva v pondělí kvartetu zaslala dopis s tímto sdělením.
Izrael by mohl už ve středu začít připravovat anexi části palestinského Západního břehu Jordánu, který okupuje od roku 1967.
Palestinské vedení připravovanou anexi, jež může zahrnout židovské osady a údolí řeky Jordán, odmítá. Izrael má podporu Washingtonu, který v lednu představil plán urovnání izraelsko-palestinského konfliktu. USA jsou připraveny uznat anektované území na Západním břehu jako izraelské, ale jejich plán také počítá s tím, že Palestinci budou dále vyjednávat, aby získali vlastní stát.
Blízkovýchodní kvartet tvoří Evropská unie, OSN, USA a Rusko. V dopise samosprávy podle Ynet stojí, že Palestinci "jsou připraveni obnovit přímá bilaterální jednání" po těch, která byla přerušena v roce 2014.
Předseda palestinské vlády Muhammad Ištajja už začátkem června oznámil, že Palestinci připravili protinávrh k amerického plánu. Teď ale poprvé podle Ynet Palestinci nabídli obnovu přímých jednání s Izraelem.
Samospráva také dala najevo, že její protinávrh nepřijde na pořad, pokud Izrael zahájí anexi "jakékoli části palestinského území".
V dopise adresovaném kvartetu stojí, že nikdo nemá větší zájem dohodnout se o míru než Palestinci a nikdo neztratí více než Palestinci v případě, že se míru dosáhnout nepodaří. Palestinské vedení dále píše, že v rámci mírové dohody je samospráva ochotná přijmout dohodu o "státu s omezenou výzbrojí a silnou policií, která zajistí právo a pořádek". Přistoupí také na to, aby mezinárodní organizace, například NATO, z pověření OSN dohlédla na plnění mírové dohody.
Plán americké administrativy předpokládá územní výměnu, která umožní Izraeli získat až 30 procent Západního břehu Jordánu. V dopise samospráva píše, že je ochotná přijmout "menší teritoriální výměnu".
Související

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 1 hodinou

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 2 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 3 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 3 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 4 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 5 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 6 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
včera

V Rusku pohřbili odvolaného ministra Starovojta. Putin na obřad nepřišel
včera

Zelenskyj: Potřebujeme finance a sestřelíme všechno. Snaží se zachránit protivzdušnou obranu
včera
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Zdroj: Jakub Jurek