Organizace Reportéři bez hranic (RSF) podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) kvůli izraelskému bombardování budov v Pásmu Gazy, v nichž měly kanceláře různá média. Informovala o tom agentura AP, jejíž kancelář sídlila v domě vybombardovaném v sobotu. RSF žádá, aby ICC vyšetřil, zda tyto nálety nebyly válečnými zločiny.
Podle RSF byly v za poslední týden v Pásmu Gazy zničeny kanceláře 23 zahraničních či místních médií. Tato mezinárodní nevládní organizace ve stížnosti k ICC uvedla, že izraelská armáda "záměrné cílí na mediální organizace a záměrně ničí jejich vybavení". Tyto útoky podle RSF "snižují, či ničí, kapacitu médií informovat veřejnost".
Izraelské letectvo v sobotu bombardovalo výškový dům v Pásmu Gazy, v němž byly kanceláře americké agentury AP a katarské televize Al-Džazíra. Izraelská armáda uvedla, že na budovu cílila proto, že ji využívalo i vojenské zpravodajské křídlo radikálního hnutí Hamás. To ovládá Pásmo Gazy a už týden ostřeluje izraelské území. Podle Asociace zahraničních novinářů (FPA) ale Izrael nepředložil důkazy, že by budovu skutečně využíval Hamás. Izraelská armáda před útokem kontaktovala lidi v budově, aby je informovala, že objekt bude do hodiny bombardovat. Lidé se tak z budovy stačili evakuovat.
Vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy trvá už týden, během něhož se také v řadě izraelských měst střetávají radikální skupiny Arabů a Židů. Tato eskalace izraelsko-palestinského konfliktu je nejhorší od roku 2014 a vyžádala si zatím na dvě stě obětí. Podle palestinských zdravotníků zemřelo v Pásmu Gazy k nedělnímu večeru 197 lidí, včetně desítek žen a nezletilých, a na 1200 lidí bylo zraněno. Hamás a Islámský džihád uvedly, že mezi mrtvými je 20 jejich příslušníků, izraelská armáda ale tvrdí, že během týdne zabila mnohem více teroristů z těchto organizací. V Izraeli si týdenní ostřelování vyžádalo osm obětí, na 90 procent raket vystřelených z Gazy totiž zastaví izraelských protiraketový systém.
Nynější ostřelování začal Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád, na což Izrael odpověděl masivními nálety. Ostřelování předcházely vícedenní střety Palestinců s izraelskou policií v Jeruzalémě, kde napětí eskalovalo během ramadánu. Přispělo k němu i očekávání verdiktu odvolacího soudu ohledně vystěhování desítek palestinských rodin ze čtvrti ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci.
ICC letos v březnu oznámil, že bude vyšetřovat, zda se na palestinských územích staly válečné zločiny. Žádost podala před několika lety palestinská strana, předmětem vyšetřování mohou být činy Izraelců na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, ale i palestinských radikálů útočících na Izrael. Palestinská autonomie se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale ICC neuznává
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 2 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 3 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 6 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 9 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Zdroj: Libor Novák