Sýrie bude volit prezidenta, o Asadově vítězství se nepochybuje

OSN dala jasně najevo, že volby nejsou v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN z roku 2015. Podle ní se mají konat, až v Sýrii nastane příměří a dospěje se k politické dohodě. Měla být vytvořena nová ústava, jež měla projít referendem, a až potom se měly konat svobodné volby. USA a také Evropská unie nebo syrská opozice proto nynější hlasování nepovažují za legitimní.

Parlament z 51 uchazečů o prezidentský mandát vyřadil všechny až na Asada a dva málo známé politiky Abdalláha Sallúma Abdalláha a Mahmúda Ahmada Maraího. O Asadově vítězství nikdo nepochybuje, v minulých volbách v roce 2014 dostal podle úřadů 90 procent hlasů. U moci je od roku 2000 a obhajuje čtvrtý sedmiletý mandát. Ústavní změna z roku 2012 umožnila kandidaturu několika uchazečů a omezila počet sedmiletých mandátů na dva, takže pětapadesátiletý Asad bez ohledu na to, jak dlouho je u moci, má možnost se o úřad ucházet ještě jednou.

Právo kandidovat měli jenom lidé, kteří nemají občanství jiné země a v Sýrii žili nejméně posledních deset let, což vyloučilo představitele opozice, kteří jsou většinou v exilu.

Volit budou moci jenom lidé na asi dvou třetinách syrského území, které spadá kontroluje vláda. Zbylé oblasti jsou v rukou buď opozice, nebo syrských Kurdů. Nastavené podmínky eliminují mnoho z 5,6 milionu uprchlíků v cizině. Volit mohou jedině ti s platným syrským pasem a s výstupním razítkem v něm. Mnoho Syřanů ale uprchlo přes Turecko bez dokladů a nemají možnost si je nikde obnovit.

Režim se snaží získat co nejvíc voličů a rozhodl například o jednorázové pomoci určené části občanů a vojáků. Až tři miliony státních zaměstnanců má dostat jednorázovou podporu v přepočtu 333 korun, důchodci dvojnásobek. Demobilizovat budou moci vojáci i rezervisté, kteří odsloužili více než pět let v armádě.

Suhajl Ghází, který ze Sýrie uprchl a pracuje nyní pro institut Tahrír zabývající se blízkovýchodní politikou, řekl, že v roce 2014 byla atmosféra jiná, protože bylo ještě stále možné, že Asad padne. "Teď vědí všichni v Sýrii i my, kdo jsme odešli, že armáda ho nesvrhne. Režim i spojenecké Rusko volby využijí k potvrzení svého vítězství a k tvrzení, že Sýrie je už dost bezpečná na to, aby se lidé vrátili," řekl. Rusko vstoupilo do bojů až roku 2015, pomohlo Asadovi dobýt zpět většinu území a upevnit moc. Asad podle komentátora BBC přežil, ale je závislý na podpoře Ruska a dalšího spojence Íránu. Vnitřní kruh kolem Asada ale přestává být pevný, i když zatím nic jeho vládu vážně neohrožuje.

Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfize Asada. Oční lékař Bašár Asad zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení brutálnější než v době Háfize Asada. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, vedla Sýrii do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní.

Všichni tři letošní kandidáti slíbili Syřanům, že se v případě vítězství zaměří na obnovu ekonomiky, která se zhroutila loni nejen vlivem bojů, ale také epidemie koronaviru, sankcí a znehodnocení místní měny. Podle odhadů žije až 90 procent občanů na vládním území v krajní chudobě. Všichni tři také chtějí přimět uprchlíky k návratu z ciziny, Abdalláh ke svému programu připojil boj proti korupci.

Ne všude projevují Syřané loajalitu. V Suvajdě na syrském jihozápadě obývaném hlavně drúzy nedávno roztrhali vyvěšené volební billboardy a polili je červenou barvou. V několika severosyrských městech, které Asadova vláda nekontroluje, minulý týden lidé vyšli protestovat proti Damašku a proti volbám. Bojkotujte volby vraha dětí, Asad není u moci právem, Volby jsou nelegální, stálo na transparentech.