Syřané volí příštího prezidenta, Asada kritika od západních zemí nezajímá

Pro velký zájem odpoledne Sýrie prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřou až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.

Prezident Asad dnes podle agentury Reuters uvedl, že Sýrie nevěnuje pozornost vyjádřením západních států k syrským volbám. Jejich názory mají podle něj "nulovou hodnotu". Syrská vláda k hlasování sdělila, že je to důkaz, že země funguje normálně.

Ke kritikům se dnes připojilo Turecko, které označilo syrské volby za nelegitimní. Turecko stojí za částí opozičních skupin, jež působí na severu země. "Volby zorganizované syrskou vládou neodrážejí svobodnou vůli Syřanů a jsou svou povahou nelegitimní," uvedlo dnes turecké ministerstvo zahraničí.

Odvolit dnes na uměleckou fakultu Damašské univerzity přišly stovky studentů. Před budovou podle Reuters parkovalo několik autobusů. "Přišli jsme zvolit prezidenta Bašára Asada... bez něj by Sýrie nebyla Sýrií," uvedla Amal, která studuje zdravotnickou školu. "Obětujeme své životy za tebe, Bašáre," skandovali další studenti před otevřením volebních místností.

Sám Asad dnes volil nedaleko Damašku ve městě Dúmá, kde se stal v roce 2018 chemický útok, z něhož Asadovi západní nepřátelé viní syrské vládní síly, píše AP. Novinářům Asad řekl, že názory západních států ohledně legitimity voleb mají "nulovou hodnotu".

Parlament z 51 uchazečů o prezidentský mandát vyřadil všechny až na Asada a dva málo známé politiky Abdalláha Sallúma Abdalláha a Mahmúda Ahmada Maraího. O Asadově vítězství nikdo nepochybuje, v minulých volbách v roce 2014 dostal podle úřadů 90 procent hlasů.

V uplynulých dnech syrské úřady ve snaze zvýšit volební účast uspořádaly po celé zemi velká shromáždění, píše Reuters s odkazem na nejmenované činitele. Pokyn jít k volbám podle nich od bezpečnostního aparátu, který podpírá Asadovu vládu, dostali také vysoce postavení představitelé státní správy. "Bylo nám řečeno, že musíme jít k volbám, nebo budeme nést odpovědnost za to, že nevolíme," řekl Džafaar, který je vládním zaměstnancem v syrské Latákíji. Své příjmení neuvedl z obav z odvety.

Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny území a na něm mohou volit Syřané starší 18 let. Nevolí ti, kdo žijí na severozápadě země, který má v rukou opozice a radikální skupiny, a nevolí ani Kurdové, kteří žijí na severovýchodě státu. V cizině je téměř šest milionů Syřanů. Ti volili 20. května, ale jenom pokud měli pasy a v nich výstupní razítka, což není případ mnoha uprchlíků.

Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfize Asada. Současný prezident nastoupil do funkce v roce 2000 po smrti svého otce. Oční lékař Bašár Asad zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení brutálnější než v době Háfize Asada. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, uvrhla Sýrii do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. O život válka připravila na 400.000 lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.

V částech jihosyrského města Dará, kde se konaly první demonstrace proti Asadově autoritářské vládě, podle Reuters místní osobnosti na protest proti volbám vyzvaly ke generální stávce. V několika jihosyrských městech se objevilo graffiti se vzkazem "Vládu Háfizova syna všichni odmítají".

OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou. Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států v úterním prohlášení odmítli považovat syrské volby za svobodné a spravedlivé.