Vyděsí je i nejslabší zvuk. Obyvatelé Bejrútu mají po ničivé explozi psychická traumata

Dva ze tří pacientů, kteří od 10. srpna do 30. září vyhledali v nejhůře zasažených oblastech Bejrútu pomoc Lékařů bez hranic, vykazují známky úzkosti a deprese. Více než polovina z nich udává jako důvod výbuch, jenž centrem hlavního města otřásl 4. srpna. Duševní zdraví se zhoršuje také u lidí, kteří psychickými obtížemi trpěli už před explozí. Celkem 82 % z nich říká, že má od té doby závažnější symptomy. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„Dva měsíce od exploze jsme svědky velkého nárůstu v počtu konzultací,“ říká psycholožka Lékařů bez hranic Sara Tannouri. „Ačkoliv fyzická zranění se už u většiny lidí podařilo ošetřit a základní potřeby, jako jsou střecha nad hlavou, elektřina nebo voda, mají zajištěné, spousta z nich propláče celé noci. Vyděsí je i ten nejslabší zvuk.“

Our colleague Sara Tannouri looks back at the blast that devastated her home city of Beirut, #Lebanon two months ago and its impact on people’s mental wellbeing, including her own: https://t.co/213OhnSCul

— MSF International (@MSF) October 14, 2020

Týmy Lékařů bez hranic mezi pacienty evidují například panické záchvaty, nespavost, ztrátu chuti k jídlu, zapomětlivost, nesoustředěnost, apatii či negativní myšlení.

Bezprostředně po výbuchu se hodně lidí domnívalo, že šlo o izraelský nálet. Značnou paniku to vyvolalo hlavně mezi těmi, kteří už bombardování v minulosti zažili.

Lůžkové kapacity místních zdravotnických zařízení byly po explozi zcela naplněné. Řada zraněných proto musela hledat pomoc v nemocnicích vzdálených i několik hodin. Po cestě byli svědky trosek vlastního města. Viděli lidi uvězněné pod ruinami a ulice plné mrtvých i zraněných.

Jedna z pacientek Lékařů bez hranic byla sedmdesátiletá žena. Části sutin ji zasáhly obě oči. Nyní je slepá. Raději by si prý přála zemřít. „Neustále opakuje, že při explozi měla zahynout ona, ne všichni ti mladí muži a ženy,“ dodává Tannouri.

Děti a nezletilí nesou tíhu neúměrnou jejich věku

Situace má dopad i na děti. Projevuje se u nich zvýšená fyzická a verbálná agresivita, trpí v noci pomočováním. Mnoho dětí má strach, že zůstanou sami. Chtějí spát u rodičů v posteli, anebo u rozsvíceného světla.

„Mnoho nezletilých má na svých bedrech tíhu zcela neúměrnou jejich věku“, vysvětluje Tannouri. „Jeden mladý chlapec musel volat svého otce, aby přišel zachránit jeho matku uvězněnou pod sutinami poté, co se na ni zbortila zeď.“ Další mladou pacientku tíží vina, že její sestra byla zraněná, zatímco ona sama vyvázla bez škrábnutí. Jiní mladí pacienti zase naopak odmítají od exploze opustit dům. Mají strach, že by se incident mohl opakovat.

Podle Tannouri souvisí zvýšený počet lidí hledající psychologickou péči také se skutečností, že mnozí už se nemohou opřít o pomoc rodiny a přátel. Situace v Libanonu je totiž těžká i pro ně.

„V Bejrútu bývala společnost nebo blízká síť rodiny, přátel a sousedů první instancí neformální podpory pro každého, koho něco trápí,“ přibližuje Tannouri. „Současný stav ale dopadá na všechny tvrdě – a naráz. Lidé se proto musejí obracet na specialisty v oboru psychologické péče.“

„Všichni si dnes procházejí něčím, co je vlastně běžná reakce na mimořádné události,“ doplňuje Tannouri. „Musíme si být vědomi přímé souvislosti mezi situací v zemi a psychickým zdravím jejích obyvatel. Lidé potřebují věci uzavřít, aby se mohli posunout dále. Teď mají ale bohužel často pocit, že neexistuje žádný konkrétní plán, jak se vypořádat s dopady nedávné exploze. Věci nadále pokračují, jako by se nic nestalo. To je špatně. Akorát se tím ve společnosti prodlužuje pocit beznaděje a bezmocnosti,“ dodává Tannouri.

Neopomíjet psychické zdraví

Lékaři bez hranic momentálně jednají se zástupci Libanonského národního programu psychologické pomoci (součást ministerstva veřejného zdraví) o další podpoře jejich kapacit a také o zajištění dlouhodobější strategie na pokrytí zvýšených potřeb obyvatel.

„Výbuch je traumatizující událost sama o sobě. Když budou jeho důsledky opomíjeny a neléčeny, podrývá se tím dobrý psychický stav pacientů v dlouhodobém horizontu. Duševní zdraví musíme vnímat komplexně. Psychologická péče nemá být jen separátní, specializovanou oblastí. Je třeba, aby se stala součástí celkového balíčku péče pro lidi napříč Libanonem,“ uzavírá Tannouri.

Lékaři bez hranic začali nabízet formální konzultace od 10. srpna. Probíhaly ve zdravotnických zařízeních i během návštěv doma či po telefonu. Celkem přijaly týmy organizace k 30. září 180 pacientů. Přesně 112 z nich přišlo na více než jedno sezení. Dohromady poskytli zaměstnanci organizace v necelých sedmi týdnech 292 psychologických konzultací.

Statistiky týkající se symptomů v této zprávě jsou založeny na datech vzorku 98 pacientů. Lékaři bez hranic data sbírali mezi 14. srpnem a 30. zářím 2020. Celkem 17 z 98 pacientů byly děti.

Související

Sutiny po explozi v Bejrútu

V přístavu v Bejrútu se dnes zřítila další část obřího obilného sila

V přístavu v Bejrútu se dnes zřítila další část obřího obilného sila, které poškodil mohutný výbuch před dvěma lety. Asi čtvrtina severního bloku stavby šla k zemi krátce předtím, než do ulic libanonské metropole vyšly stovky lidí, aby si připomněly dva roky od tragické exploze, která připravila o život více než 230 lidí, uvedla agentura AP.
Papež František

Pravdu nelze nikdy skrýt, řekl papež o výbuchu v Bejrútu

Papež František při své dnešní generální audienci vyjádřil naději, že docílení spravedlnosti v souvislosti s předloňským výbuchem v bejrútském přístavu může být pro Libanonce útěchou a zdůraznil, že "pravdu nelze nikdy skrýt". Informuje o tom agentura Reuters.

Více souvisejících

exploze v libanonském Bejrútu (4. srpna 2020) Lékaři bez hranic libanon deprese

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 5 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy