Chcete naše nerosty? Poskytněte nám bezpečnostní záruky, vzkazuje Zelenskyj Trumpovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před nadcházející návštěvou Washingtonu zdůraznil, že dohoda o těžbě nerostných surovin mezi Ukrajinou a Spojenými státy bude úspěšná pouze tehdy, pokud americký prezident Donald Trump nabídne Kyjevu i širší bezpečnostní záruky.

Trump plánuje podepsat dohodu o přístupu USA k ukrajinským strategickým surovinám v pátek, kdy Zelenskyj zavítá do Bílého domu. Zatímco Trump prezentuje dohodu jako způsob, jakým by měla Ukrajina začít splácet vojenskou pomoc, kterou od USA obdržela od ruské invaze v roce 2022, Kyjev zdůrazňuje, že se jedná pouze o rámcový dokument, který se musí dále rozvinout.

Zelenskyj upozornil, že počáteční dohoda neobsahuje konkrétní finanční závazky ani detailní geologické podklady. Její naplnění si vyžádá další smlouvy schvalované parlamenty obou zemí, a především širší ujednání o bezpečnostní spolupráci.

„Toto je teprve začátek. Rámcová dohoda. Může mít velký úspěch, nebo jen tak projít kolem. Její úspěch bude záviset na našem rozhovoru s prezidentem Trumpem, na tom, zda pochopím jeho širší vizi, zda je to součástí širších bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,“ prohlásil Zelenskyj.

Na Washington tlačí i evropští spojenci Ukrajiny, zejména Francie a Velká Británie, které vyzývají USA k poskytnutí určitých bezpečnostních záruk. Obě země naznačily možnost vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, avšak požadují od Trumpa jasnější vojenskou podporu.

Trump však ohledně takových závazků zůstává neurčitý. Naznačil, že Evropa nebude potřebovat „velkou podporu“ ze strany USA, jelikož podle něj ruský prezident Vladimir Putin usiluje o mír. Současně tvrdí, že pokud budou Spojené státy ekonomicky přítomné na Ukrajině, Moskva si vojenský útok proti Kyjevu rozmyslí.

Ve čtvrtek dorazí do Washingtonu i britský premiér Keir Starmer, aby pokračoval v jednáních o rozsahu americké podpory Ukrajině.

Před odletem do USA Zelenskyj zdůraznil, že hlavním cílem jeho návštěvy bude zjistit, zda Washington hodlá pokračovat v dodávkách zbraní. „Vše pochopím po rozhovoru s Trumpem. Největší otázkou pro mě je, zda Spojené státy zastaví vojenskou pomoc, nebo ne. A pokud ano, zda si budeme moci zbraně kupovat přímo, třeba za ruská zmrazená aktiva,“ řekl.

Zelenskyj také popřel, že by dohoda o minerálech znamenala splácení starých amerických půjček, jak to prezentuje Trump. Zdůraznil, že jde o společné budoucí projekty a že Trumpovy miliardové požadavky na splacení minulých dodávek byly z konečného návrhu odstraněny.

„Současná verze nevypadá špatně. Všechny hlavní problémy, které jsme s ní měli, jsou pryč. Hlavní věcí pro mě bylo, že nejsme dlužníky. Nejsme dlužni 500 miliard dolarů, ani 300 miliard, ani 100 miliard. A to bylo klíčové, protože kdybychom na to přistoupili, otevřeli bychom Pandořinu skříňku,“ vysvětlil ukrajinský prezident.

Z rámcové dohody vyplývá, že Ukrajina a Spojené státy vytvoří investiční fond s rovnoměrnými příspěvky, který bude financovat projekty zaměřené na těžbu a zpracování surovin. Zisky z těchto operací by se měly vracet do ukrajinské obnovy.

Přestože jde zatím jen o první krok, někteří evropští představitelé doufají, že takto hluboká ekonomická spolupráce Trumpa nakonec přiměje k větší vojenské podpoře Ukrajiny. 

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

Ukrajina ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy