CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

Jedním z hlavních motorů tohoto pohybu je tzv. „reverzní migrace“. Mnoho Američanů, kteří jsou potomky emigrantů z bývalého východního bloku, se nyní vrací ke svým kořenům. Příkladem je Antoni Scarano z New Yorku, který byl jako novorozeně adoptován z Rumunska. Poté, co díky sociálním sítím našel svou biologickou rodinu v Transylvánii, se s manželkou rozhodl pro trvalé přestěhování. Idyličnost hor a energičnost komunity v Rumunsku pro ně představovaly osvobozující kontrast k americké kultuře, kde pracovali 60 až 90 hodin týdně.

Experti na imigrační právo potvrzují, že zájem o tyto méně probádané destinace prudce roste. Jean-Francois Harvey z advokátní kanceláře Harvey Law Group uvádí, že zatímco před osmnácti měsíci řešili jen pár dotazů měsíčně, nyní zaznamenávají deset až dvanáct poptávek týdně. Lidé si dělají důkladný průzkum svých rodokmenů a hledají v archivech dokumenty, které by jim umožnily získat občanství na základě předků v zemích, jako je Maďarsko, Polsko nebo Litva.

Právě liberální politika v oblasti získávání občanství skrze původ je jedním z velkých lákadel. Mnohé východoevropské státy nemají generační strop, což znamená, že o pas mohou žádat i pravnuci původních obyvatel. Kromě toho tyto země často nabízejí daňové pobídky a mnohem flexibilnější podmínky pro život než „velká čtyřka“ (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko), která své imigrační předpisy naopak zpřísňuje.

Dalším zásadním faktorem je pocit bezpečí. Američané, kteří se přestěhovali například do Rumunska nebo Polska, často zmiňují, že se zbavili neustálého strachu z násilí se střelnými zbraněmi, který je v USA běžnou součástí života. Možnost jít na venkovní festival bez obav o život je pro mnohé z nich zkušeností, kterou si dříve neuměli představit. K tomu se přidávají i pragmatické výhody jako kvalitní zdravotní péče, dostupnější vzdělání a nízké daně.

Ekonomická výhodnost je neoddiskutovatelná. V polském Krakově nebo rumunském Sibiu stojí nájemné a potraviny zlomek toho, co v amerických metropolích. Natalie Boruk, která se s manželem přestěhovala do Polska, odhaduje, že za potraviny nyní utratí asi 400 dolarů měsíčně, což je třetina jejich předchozích nákladů ve Virginii. Navíc oceňuje „vysokorychlostní“ startupovou scénu a technologické inovace, díky kterým se Polsko stává regionálním hubem.

Zajímavou destinací se stává také Albánie, a to zejména díky velmi volným pravidlům pro občany USA. Ti zde mohou pobývat až rok bez víza či povolení k pobytu. Nízké životní náklady, pohybující se kolem 1 000 dolarů měsíčně, dělají z Albánie ideální místo pro digitální nomády a začínající podnikatele, kteří chtějí maximálně zhodnotit své úspory.

Severněji položené Estonsko láká Američany především na své vysoce digitalizované státní prostředí a startupové programy. Baltské země jsou pro technologicky orientované expaty atraktivní i díky rovné dani, která je často nižší než v západní Evropě. Finsko pak boduje svou kampaní zaměřenou na vysoce kvalifikované pracovníky ve zdravotnictví a obraně, kterým nabízí zrychlené řízení pro získání povolení k pobytu.

Přestože platy v USA bývají nominálně vyšší, Američané v Evropě oceňují široké sociální výhody hrazené z daní. Jistota, že stát zajistí vzdělání pro děti a zdravotní péči bez rizika bankrotu, je pro mnohé silnějším argumentem než vysoká výplata. Mike Dunphy, který se přestěhoval do Prahy, si navíc pochvaluje, že v české metropoli nežije tolik Američanů, což mu umožňuje vést autentičtější život a skutečně se ponořit do místní kultury.

Život v méně objevených částech Evropy s sebou nese i výzvy, jako je přizpůsobení se dlouhým temným zimám nebo studium náročných jazyků. Přesto většina oslovených expatů tvrdí, že výhody výrazně převažují nad překážkami. Možnost věnovat se svým vášním – například hudbě nebo komunitnímu rozvoji – namísto nekonečných přesčasů v amerických korporacích, považují za největší dar.

I přes spokojenost v novém domově mnozí bedlivě sledují dění v USA. Obavy vyvolávají politické diskuse o zákazu dvojího občanství, což by pro řadu z nich představovalo neřešitelné dilema. V současné době se však americký sen se pro stále více lidí přesouvá přes oceán směrem na východ, kde nacházejí klid, stabilitu a nový smysl života.

Související

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Česká republika ,  Praha

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy