Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
Jedním z hlavních motorů tohoto pohybu je tzv. „reverzní migrace“. Mnoho Američanů, kteří jsou potomky emigrantů z bývalého východního bloku, se nyní vrací ke svým kořenům. Příkladem je Antoni Scarano z New Yorku, který byl jako novorozeně adoptován z Rumunska. Poté, co díky sociálním sítím našel svou biologickou rodinu v Transylvánii, se s manželkou rozhodl pro trvalé přestěhování. Idyličnost hor a energičnost komunity v Rumunsku pro ně představovaly osvobozující kontrast k americké kultuře, kde pracovali 60 až 90 hodin týdně.
Experti na imigrační právo potvrzují, že zájem o tyto méně probádané destinace prudce roste. Jean-Francois Harvey z advokátní kanceláře Harvey Law Group uvádí, že zatímco před osmnácti měsíci řešili jen pár dotazů měsíčně, nyní zaznamenávají deset až dvanáct poptávek týdně. Lidé si dělají důkladný průzkum svých rodokmenů a hledají v archivech dokumenty, které by jim umožnily získat občanství na základě předků v zemích, jako je Maďarsko, Polsko nebo Litva.
Právě liberální politika v oblasti získávání občanství skrze původ je jedním z velkých lákadel. Mnohé východoevropské státy nemají generační strop, což znamená, že o pas mohou žádat i pravnuci původních obyvatel. Kromě toho tyto země často nabízejí daňové pobídky a mnohem flexibilnější podmínky pro život než „velká čtyřka“ (Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko), která své imigrační předpisy naopak zpřísňuje.
Dalším zásadním faktorem je pocit bezpečí. Američané, kteří se přestěhovali například do Rumunska nebo Polska, často zmiňují, že se zbavili neustálého strachu z násilí se střelnými zbraněmi, který je v USA běžnou součástí života. Možnost jít na venkovní festival bez obav o život je pro mnohé z nich zkušeností, kterou si dříve neuměli představit. K tomu se přidávají i pragmatické výhody jako kvalitní zdravotní péče, dostupnější vzdělání a nízké daně.
Ekonomická výhodnost je neoddiskutovatelná. V polském Krakově nebo rumunském Sibiu stojí nájemné a potraviny zlomek toho, co v amerických metropolích. Natalie Boruk, která se s manželem přestěhovala do Polska, odhaduje, že za potraviny nyní utratí asi 400 dolarů měsíčně, což je třetina jejich předchozích nákladů ve Virginii. Navíc oceňuje „vysokorychlostní“ startupovou scénu a technologické inovace, díky kterým se Polsko stává regionálním hubem.
Zajímavou destinací se stává také Albánie, a to zejména díky velmi volným pravidlům pro občany USA. Ti zde mohou pobývat až rok bez víza či povolení k pobytu. Nízké životní náklady, pohybující se kolem 1 000 dolarů měsíčně, dělají z Albánie ideální místo pro digitální nomády a začínající podnikatele, kteří chtějí maximálně zhodnotit své úspory.
Severněji položené Estonsko láká Američany především na své vysoce digitalizované státní prostředí a startupové programy. Baltské země jsou pro technologicky orientované expaty atraktivní i díky rovné dani, která je často nižší než v západní Evropě. Finsko pak boduje svou kampaní zaměřenou na vysoce kvalifikované pracovníky ve zdravotnictví a obraně, kterým nabízí zrychlené řízení pro získání povolení k pobytu.
Přestože platy v USA bývají nominálně vyšší, Američané v Evropě oceňují široké sociální výhody hrazené z daní. Jistota, že stát zajistí vzdělání pro děti a zdravotní péči bez rizika bankrotu, je pro mnohé silnějším argumentem než vysoká výplata. Mike Dunphy, který se přestěhoval do Prahy, si navíc pochvaluje, že v české metropoli nežije tolik Američanů, což mu umožňuje vést autentičtější život a skutečně se ponořit do místní kultury.
Život v méně objevených částech Evropy s sebou nese i výzvy, jako je přizpůsobení se dlouhým temným zimám nebo studium náročných jazyků. Přesto většina oslovených expatů tvrdí, že výhody výrazně převažují nad překážkami. Možnost věnovat se svým vášním – například hudbě nebo komunitnímu rozvoji – namísto nekonečných přesčasů v amerických korporacích, považují za největší dar.
I přes spokojenost v novém domově mnozí bedlivě sledují dění v USA. Obavy vyvolávají politické diskuse o zákazu dvojího občanství, což by pro řadu z nich představovalo neřešitelné dilema. V současné době se však americký sen se pro stále více lidí přesouvá přes oceán směrem na východ, kde nacházejí klid, stabilitu a nový smysl života.
Související
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
Aktuálně se děje
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
včera
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě