CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Teherán prostřednictvím svých vysoce postavených poradců vzkázal, že pokud k útoku dojde, jedním z hlavních cílů íránské odvety se stane Izrael. Tento vývoj představuje rychlou změnu v rétorice americké administrativy, která se ještě před několika týdny soustředila spíše na možnost vojenské podpory celonárodních protestů v Íránu. Tyto protesty byly íránskými bezpečnostními složkami krvavě potlačeny, což vedlo ke stovkám obětí.

Trump na své sociální síti Truth Social vyzval Írán, aby zasedl k jednacímu stolu a uzavřel spravedlivou dohodu, která by zemi definitivně znemožnila vlastnit jaderné zbraně. Zároveň varoval, že příští americký útok bude mnohem ničivější než ten z loňského léta, kdy americká armáda zasáhla tři íránská jaderná stanoviště. Mezi zvažované vojenské možnosti podle CNN nyní patří nálety na íránské politické lídry, bezpečnostní představitele odpovědné za represe i na další jaderné a vládní instituce.

Situace v regionu se vyostřuje také díky přítomnosti úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln, která v pondělí vplula do Indického oceánu a přibližuje se k Íránu. Tato síla má podpořit případné operace a zároveň chránit regionální spojence USA před íránskou pomstou. Přestože dříve probíhala nepřímá komunikace prostřednictvím ománských diplomatů o možném osobním setkání, k žádným reálným přímým jednáním nakonec nedošlo.

Důvodem Trumpova návratu k tématu jaderného programu je podle zpravodajských informací fakt, že se Írán snaží obnovit svá jaderná zařízení ještě hlouběji v podzemí. Teherán navíc nadále brání inspektorům OSN v přístupu do svých objektů. Spojené státy stanovily pro případnou schůzku tvrdé podmínky: trvalé ukončení obohacování uranu, nová omezení pro program balistických raket a zastavení podpory ozbrojených skupin v regionu.

Právě omezení doletu balistických raket je největším jablkem sváru, neboť představuje přímou hrozbu pro Izrael. Írán tuto podmínku odmítá a je ochoten diskutovat pouze o jaderných otázkách, což jednání zablokovalo. Americká strana přesto vzkazuje, že je otevřena diskusi, pokud si Írán uvědomí a přijme stanovené podmínky. Mezitím armáda USA do oblasti přesouvá další obranné systémy Patriot a THAAD.

Zvýšené napětí se okamžitě projevilo na světových trzích, kde ceny ropy Brent ve čtvrtek 29. ledna 2026 překonaly hranici 70 dolarů za barel. Investoři se obávají, že případný konflikt naruší globální dodávky ropy. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí varoval, že ozbrojené síly země mají „prst na spoušti“ a jsou připraveny okamžitě reagovat na jakoukoli agresi v zemi, ve vzduchu i na moři.

Ačkoliv zpravodajské služby naznačují, že íránský režim je po loňských útocích a vnitřních nepokojích historicky nejslabší, odborníci varují před přehnaným optimismem. Odstranění nejvyššího vůdce Chameneího by nemuselo znamenat pád režimu, protože jeho nástupci jsou stejně radikální. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se íránské bezpečnostní složky chystaly obrátit proti vlastní vládě.

Trump by si přál provést rozhodující úder, který by Teherán donutil přijmout americké podmínky příměří, a následně rychle vyhlásit vítězství. Vojenská operace v Íránu je však mnohem složitější než nedávná akce v Venezuele. Írán disponuje sofistikovanou protivzdušnou obranou, balistickými raketami a útočnými drony. Navíc Teherán neleží na pobřeží, což značně komplikuje logistiku případného útoku.

Další komplikací pro USA je postoj klíčových spojenců, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které zakázaly využití svého vzdušného prostoru pro útok na Írán. Obávají se totiž, že by se samy staly terčem íránské odvety. Samotné zacílení na Alího Chameneího je také problematické; během loňského konfliktu s Izraelem se nejvyšší vůdce uchýlil hluboko do podzemí a přerušil kontakt s okolím, což jeho eliminaci učinilo nereálnou.