50 tisíc bytů ročně, více migrantů, revize emisních povolenek. Babiš představil hospodářskou strategii Česka

V Bruselu chce Česko v této otázce vystupovat jako lídr takzvané „koalice přátel konkurenceschopnosti“. Podle premiéra jeho vizi úpravy či zastropování cen povolenek podporuje italská premiérka Giorgia Meloniová a důležité signály přicházejí i od nového německého kancléře Friedricha Merze. Babiš zdůraznil, že evropští lídři musí pochopit reálné dopady na průmyslovou výrobu, aby zabránili jejímu odchodu z kontinentu.

Energetická část strategie počítá s masivními investicemi do nových zdrojů. Vláda se chystá již začátkem příštího roku rozhodnout o dostavbě bloků jaderné elektrárny Temelín. Do té doby mají energetickou stabilitu zajistit nové plynové zdroje, s jejichž výstavbou se má začít v roce 2028 tak, aby byly funkční od roku 2031. Ministr průmyslu Karel Havlíček v této souvislosti plánuje zavést kapacitní mechanismy, které by formou státních garancí zajistily investorům návratnost.

Klíčovým bodem pro ovládnutí energetického trhu zůstává dříve oznámený plán na plné získání kontroly nad skupinou ČEZ. Stát by měl v blízké době zahájit kroky k výkupu akcií od minoritních akcionářů. Tato operace by měla trvat zhruba rok a půl a cílem je, aby stát mohl lépe korigovat ceny elektřiny a strategicky investovat do klíčové infrastruktury.

V oblasti bydlení si kabinet stanovil ambiciózní cíl zvýšit výstavbu na 50 tisíc bytů ročně, což je o 20 tisíc více než v současnosti. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová uvedla, že deset tisíc z tohoto počtu by měly tvořit byty obecní či družstevní v režimu dostupného bydlení. Stát chce tohoto zrychlení dosáhnout především zjednodušením administrativy a novým stavebním zákonem.

Strategie prošla oproti původním návrhům hnutí ANO před volbami určitými úpravami. Vypadly konkrétní kvóty na dovoz zahraničních pracovníků, které nahradil obecnější cíl zvýšení počtu kvalifikovaných sil. Strategie ale nadále přesto počítá se „zvýšením počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků“, zmizela však část, která počítala s přílivem 100 tisíc migrantů do roku 2030.

Stejně tak se zmírnily závazky ohledně snižování schodku státního rozpočtu. Vláda se nyní chce pouze držet bezpečně pod hranicí tří procent HDP, přičemž premiér Babiš obhajuje potřebu investovat i za cenu zadlužení, neboť právě investice jsou podle něj motorem růstu.

V sociální oblasti se připravují výrazné změny v důchodovém systému, které v podstatě ruší reformní kroky předchozího kabinetu. Ministr práce Aleš Juchelka navrhuje opětovné zmrazení důchodového věku na hranici 65 let. Kromě toho by se penze měly od příštího roku valorizovat štědřeji, tedy o polovinu růstu reálných mezd namísto současné třetiny. Zvažuje se také zavedení speciálního životního minima pro seniory.

Kulturní politika se má v nejbližší době zaměřit na reformu financování veřejnoprávních médií. Ministerstvo kultury, vedené Oto Klempířem, připravuje zákon, který by zrušil koncesionářské poplatky. Česká televize a Český rozhlas by měly být nově financovány přímo ze státního rozpočtu, což vyvolává debaty o zachování jejich nezávislosti. Podle vlády však tento krok uleví rodinným rozpočtům a odstraní administrativní zátěž spojenou s výběrem poplatků.

Hospodářská strategie tak tvoří komplexní rámec, kterým chce nynější vládní koalice transformovat českou ekonomiku. Důraz je kladen na posílení role státu v energetice, rozsáhlé veřejné investice do infrastruktury a sociální stabilitu garantovanou změnami v důchodovém systému. Podle premiéra Babiše je tento plán jedinou cestou, jak zajistit budoucí prosperitu země a připravit ji na globální výzvy konce 20. let.