Nejvyšší soud Spojených států v pátek zasadil zásadní ránu ekonomické agendě prezidenta Donalda Trumpa. V ostře sledovaném rozhodnutí poměrem hlasů 6:3 rozhodl, že prezident nezákonně překročil své pravomoci, když jednostranně uvalil plošná cla na dovoz zboží z celého světa. Tento verdikt fakticky boří jeden z hlavních pilířů Trumpovy agresivní obchodní politiky, kterou prosazoval od svého návratu do Bílého domu.
Soudci dospěli k závěru, že zákon z roku 1977 o mezinárodních krizových ekonomických pravomocích (IEEPA), určený pro řešení národních mimořádných událostí, neposkytuje právní základ pro zavedení takto rozsáhlých cel. Podle rozsudku ústava svěřuje výhradní právo na stanovování daní a cel Kongresu, nikoliv exekutivě. Prezident se sice snažil cla obhájit jako regulační nástroj v rámci mimořádného stavu, ale tato argumentace u soudu neobstála.
Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve většinovém stanovisku uvedl, že prezident si nárokuje „mimořádnou moc jednostranně ukládat cla v neomezené výši, trvání a rozsahu“. Roberts zdůraznil, že pokud má prezident takovou moc vykonávat, musí k tomu identifikovat jasné zmocnění od Kongresu, které v tomto případě chybí. K Robertsovi se připojili dva další konzervativní soudci a tři liberální členové soudu.
Rozhodnutí se týká zejména takzvaných cel „Dne osvobození“, která administrativa zavedla v dubnu 2025. Tato opatření zasáhla téměř všechny obchodní partnery USA, přičemž sazby se u některých zemí vyšplhaly až na 50 %, a v případě Číny dokonce na 145 %. Trumpova administrativa argumentovala, že tato cla jsou nezbytná k revitalizaci amerického průmyslu a snížení obchodního deficitu, který prezident označuje za důsledek „vykořisťování“ Ameriky cizími státy.
Verdikt přichází v době, kdy americká ekonomika čelí zpomalení růstu a dozvukům vládního shutdownu. Ekonomové dlouhodobě varovali, že Trumpova celní politika hrozí dalším zvyšováním cen pro americké spotřebitele, kteří se již několik let potýkají s vysokou inflací. Wall Street na zprávu o zrušení cel reagovala okamžitým růstem hlavních akciových indexů, což odráží úlevu trhů z odstranění obchodních bariér.
Právní bitva o cla rozdělila i konzervativní křídlo soudu. Zatímco Roberts, Gorsuch a Barrettová hlasovali proti prezidentovi, soudci Kavanaugh, Alito a Thomas zůstali v opozici. Justice Sonia Sotomayorová během slyšení otevřeně zpochybnila tvrzení vládních právníků, že cla nejsou daněmi. „Chcete říct, že cla nejsou daně, ale přesně tím jsou,“ prohlásila během listopadových argumentů.
Jednou z největších nejasností, které rozsudek zanechal, je osud již vybraných peněz. Od zavedení cel vybrala americká celní a hraniční správa (CBP) od více než 300 000 dovozců přes 134 miliard dolarů. Soud sice cla zrušil, ale nevydal přímý příkaz k vrácení těchto prostředků. Očekává se, že o refundace budou muset firmy bojovat v komplikovaných sporech u soudů nižších stupňů, což podle právních expertů způsobí v administrativě značný chaos.
Prezident Trump na rozhodnutí reagoval s nesouhlasem a prohlásil, že verdikt je rozdílem mezi „prosperitou a bankrotem“ národa. Navzdory prohře však cla v USA zcela nemizí. Rozhodnutí se vztahuje pouze na ta, která byla uvalena skrze zákon IEEPA. Cla zavedená pod jinými tituly, například z důvodu národní bezpečnosti v sektorech oceli a hliníku, zůstávají prozatím v platnosti.
Mezinárodní partneři zprávu přivítali s opatrným optimismem. Britská vláda uvedla, že pracuje na analýze dopadů a očekává pokračování „privilegovaných obchodních vztahů“ s USA. Evropská unie, která dříve zvažovala odvetná cla v hodnotě miliard eur, nyní bedlivě sleduje, zda Trumpova administrativa nepokusí cla znovu zavést pomocí jiných právních kliček s omezenějším dosahem.
Budoucnost americké obchodní strategie je nyní v bodě obratu. Pokud bude chtít Trump ve své agresivní celní politice pokračovat, bude muset buď získat přímý souhlas Kongresu, nebo se spolehnout na pomalejší a specificky zaměřená vyšetřování jednotlivých odvětví. Páteční verdikt každopádně jasně ukázal, že i prezident s tak silným mandátem musí v americkém systému brzd a protivah narazit na ústavní limity své moci.
Související
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , clo
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 55 minutami
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 3 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 4 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 5 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 9 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák