Trumpova administrativa hrozí Evropě odvetou, pokud bude upřednostňovat domácí výrobce zbraní

Tato varování zazněla v rámci konzultací s Evropskou komisí, která v současné době připravuje aktualizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Spojené státy ve svém příspěvku uvedly, že se ostře staví proti jakýmkoli změnám, které by bránily jejich průmyslu v účasti na národních obranných zakázkách členských států EU. Politiku protekcionismu označily za chybnou, zejména v situaci, kdy velké evropské zbrojovky nadále těží z přístupu na americký trh.

Postup Washingtonu odhaluje paradox v přístupu Trumpovy administrativy k Evropě. Zatímco prezident opakovaně vyzývá Evropany, aby převzali hlavní odpovědnost za svou konvenční obranu, Spojené státy zároveň nechtějí, aby se tak dělo na úkor amerických dodavatelů. Americký náměstek ministra zahraničí Christopher Landau již dříve v prosinci kritizoval spojence v NATO za to, že upřednostňují vlastní průmysl před americkými zbraněmi.

Evropská komise se v posledních letech snaží zvýšit podíl evropské výzbroje v arzenálech členských zemí, zejména v kontextu hrozby konfliktu s Ruskem. Evropa je však již desítky let silně závislá na americké technice, jako jsou stíhačky F-35, dělostřelecké systémy HIMARS či protivzdušná obrana Patriot. V současné době pocházejí téměř dvě třetiny dovážených zbraní do EU právě ze Spojených států.

Tvrdý odpor Trumpovy administrativy komplikuje snahy Komise o zavedení pravidel „Buy European“. Ukáže se tak, do jaké míry jsou evropské země ochotny usilovat o větší nezávislost na partnerovi, který se v éře Donalda Trumpa stává stále méně předvídatelným. Aktualizovaná směrnice o veřejných zakázkách by měla být představena ve třetím čtvrtletí tohoto roku.

Pentagon varoval, že pokud budou zavedena opatření zvýhodňující evropské výrobce, Spojené státy pravděpodobně přehodnotí všechny stávající výjimky ze zákonů „Buy American“, které se vztahují na evropské firmy. To by v praxi znamenalo uzavření amerického trhu pro evropské společnosti, jako jsou italské Leonardo nebo švédský Saab, které se o zakázky Pentagonu pravidelně ucházejí.

Podle Washingtonu by klauzule o preferování evropských výrobků omezila suverenitu členských států při rozhodování o jejich rozpočtech a oslabila by akceschopnost NATO. Spojené státy rovněž tvrdí, že takový krok by byl v rozporu se závazky z obchodní dohody podepsané loni v létě, ve které se Evropská komise zavázala nakupovat více amerických zbraní.

Zatímco diskuse o novém znění směrnice pokračují, EU již nyní uplatňuje určité preference u specifických projektů, jako je program půjček na zbraně SAFE nebo nákupy pro Ukrajinu. U těchto prostředků platí podmínka, že alespoň 65 procent hodnoty vybavení musí pocházet z Evropy.