Král Karel III. vydal velmi rychlé a rázné prohlášení k aktuální situaci. Uvedl v něm, že úřady mají jeho plnou a upřímnou podporu i spolupráci. Panovník zdůraznil, že zákon musí jít svou cestou, čímž jasně vymezil svůj postoj k probíhajícím událostem.
Jen několik hodin před tímto vyjádřením byl jeho bratr zatčen ve svém domě na soukromém panství Sandringham. Tato rezidence ležící severně od Londýna patří přímo monarchovi. I na poměry rodiny zvyklé na kontroverze se jedná o naprosto šokující vývoj událostí.
Karlova reakce byla stručná a obsahovala jen něco málo přes sto slov. Král v ní pod svým jménem ujistil veřejnost, že on i jeho rodina budou pokračovat ve službě a povinnostech. Tento postoj naznačuje, že upřednostňuje zájmy země před soucitným vztahem k mladšímu bratrovi.
Podle dostupných informací tento postup podpořili také princ William a Catherine, princezna z Walesu. Nejdůležitější členové královské rodiny jsou tak v této strategii jednotní. Králův přístup se výrazně liší od metod jeho zesnulé matky, královny Alžběty II.
O princi Andrewovi se dříve mluvilo jako o nejoblíbenějším synovi zesnulé královny. Kritici jí v minulosti vyčítali, že nejednala dostatečně rychle, aby ho pohnala k odpovědnosti. Problémy pramenily zejména z jeho blízkého přátelství s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
Veřejnost se také pozastavovala nad tím, proč královna dovolila Andrewovi využít Buckinghamský palác k rozhovoru pro BBC. Ten se uskutečnil v roce 2019 a Andrew se v něm neúspěšně pokusil vyvrátit vážná obvinění. Rozhovor byl nakonec vnímán jako naprostá katastrofa.
Další otázky vyvolaly informace, že královna údajně poskytla synovi miliony liber na urovnání občanskoprávního sporu. Ten proti němu v roce 2021 zahájila Virginia Giuffre kvůli obvinění ze sexuálního napadení. Andrew jakoukoli vinu vždy odmítal a tvrdil, že si setkání s žalobkyní nepamatuje.
Král Karel se od svého nástupu na trůn v roce 2022 chová k bratrovi mnohem rozhodněji. Již delší dobu zvažoval možnosti, jak ho vystěhovat z jeho sídla ve Windsoru. V říjnu ho nakonec zbavil statusu prince a nechal ho z královského pozemku definitivně vykázat.
V aktuálním čtvrtečním prohlášení král o Andrewu Mountbatten-Windsorovi záměrně nemluvil jako o svém bratrovi. Královský zdroj navíc uvedl, že palác nebyl o plánovaném zatčení předem informován. Andrew je nyní vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Policie potvrdila, že Andrew byl propuštěn, ale vyšetřování nadále pokračuje. Zatím nebyla vznesena žádná oficiální obvinění a samotné zatčení neznamená vinu. Pro bývalého prince to však představuje další hluboký pád v jeho dlouholeté krizi.
Andrew dosud veřejně nereagoval na nejnovější obvinění, která se objevila po zveřejnění dokumentů americkým ministerstvem spravedlnosti. Opakovaně popíral, že by se dopustil čehokoli protiprávního. Tvrdil také, že o Epsteinově kriminálním chování nikdy nic netušil.
Události čtvrtka začaly příjezdem policejního konvoje k Andrewovu dočasnému bydlišti na panství Sandringham. Stalo se tak v den jeho 66. narozenin. Královská rodina se kvůli tomu ocitla v jedné ze svých největších krizí za poslední desítky let.
Tento vývoj byl sice šokující, ale vzhledem k narůstající váze důkazů nikoliv zcela nečekaný. Obvinění proti Andrewovi vrhala na celou rodinu stín již mnoho let. Palác dal jasně najevo, že král umožní policii přístup k veškeré interní komunikaci, pokud to bude nutné.
Vztah mezi Karlem a Andrewem nebyl nikdy příliš blízký, což ovlivnil i jejich věkový rozdíl jedenácti let. Král má dlouhodobě mnohem silnější pouto se svou sestrou, princeznou Anne. Bratři si byli blízcí snad jen v osmdesátých letech, kdy byly jejich tehdejší manželky přítelkyněmi.
Historička Kate Williams upozornila, že rodina nyní čelí obrovskému problému, jak se od Andrewa úplně oddělit. Veřejnost se podle ní bude stále častěji ptát, co o celé věci věděli Karel nebo William. Tato situace je označována za největší výzvu od smrti princezny Diany.
Komentátor Sandro Monetti se domnívá, že kauza prince Andrewa může definovat celé období Karlovy vlády. Přestože byl Andrew zbaven mnoha výsad, stále mu náleží osmé místo v linii nástupnictví na trůn. Podle Monettiho tyto události ohrožují samotnou budoucnost britské monarchie.
Související
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Velká Británie , Král Charles III. (Karel III.) , princ Andrew (syn královny Alžběty)
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Norský král Harald V. zemřel
před 1 hodinou
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 4 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
včera
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
včera
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
včera
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
včera
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
včera
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
včera
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
26. srpna 2026 22:31
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
26. srpna 2026 21:46
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
26. srpna 2026 20:32
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Zdroj: Libor Novák