Zelenskyj: Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k velkému kompromisu

Zelenskyj vysvětlil, že nabídka zůstat na stávajících pozicích, přestože Rusko okupuje téměř 20 % ukrajinského území, je sama o sobě obrovským ústupkem. Podle něj je Kyjev ochoten jednat o míru na tomto základě, ale odmítá požadavky, které by ohrozily nezávislost a suverenitu státu. Jazyk Moskvy, která podmiňuje zastavení útoků dalšími ústupky, přirovnal prezident k terorismu.

Mezitím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval na dotazy ohledně chystaného kola trojstranných jednání, které by se mělo uskutečnit příští týden v Ženevě. Uvedl, že až bude dosaženo definitivního porozumění, bude veřejnost informována. Analytici však zůstávají skeptičtí a poukazují na to, že Vladimir Putin stále usiluje o své maximalistické cíle, tedy o úplné dobytí Ukrajiny a svržení jejího vedení.

Bezpečnostní situaci v regionu dále vyhrotilo rozhodnutí Polska odstoupit od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Polský náměstek ministra obrany Pawel Zalewski oznámil, že země začne tyto zbraně vyrábět a rozmísťovat na své východní hranici s Ruskem a Běloruskem. Polsko tento krok odůvodňuje nutností vybudovat účinnou obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO proti agresivním úmyslům Moskvy.

Polsko se tak připojilo k Finsku, pobaltským státům a Ukrajině, které již dříve avizovaly podobný záměr. Protipěchotní miny jsou v mezinárodním společenství kontroverzní kvůli dlouhodobým dopadům na civilní obyvatelstvo, Varšava však argumentuje tím, že Rusko ani Spojené státy k této úmluvě nikdy nepřistoupily.

Napětí se projevuje i v bezprostřední blízkosti amerických hranic. Ruské strategické bombardéry Tu-95MS, schopné nést jaderné zbraně, provedly hlídkový let nad mezinárodními vodami Beringova moře mezi Ruskem a Aljaškou. Podle ruského ministerstva obrany byly stroje během rutinního letu doprovázeny stíhačkami z cizích zemí.

Přímo na bojišti pokračují tvrdé střety, přičemž ukrajinští představitelé hlásí úspěšný útok drony na přístav na Krymu. Zároveň vysoký ukrajinský úředník uvedl, že Ukrajina by mohla v letošním roce vydělat miliardy dolarů na vojenském exportu, což by pomohlo financovat obranu země. Podle zpravodajských informací však Putin pravděpodobně plánuje další vlnu nucených odvodů do armády, což experti interpretují jako krok z pozice slabosti.