Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.
Návrat k dřívějšímu „normálu“ je však podle BBC velmi nepravděpodobný. Soudní rozhodnutí se totiž týká pouze části nově zavedených cel. I když by se průměrná celní sazba, která po loňských vyjednáváních vystoupala na 15 %, měla teoreticky snížit o více než polovinu, stále zůstane výrazně nad úrovní z počátku roku 2025. Mnoho tarifů totiž zůstává v platnosti díky tomu, že byly zavedeny pod jinými zákonnými hlavičkami, které soud nezpochybnil.
Pro samotné dovozce se v krátkodobém horizontu nemusí změnit téměř nic. Data z loňského roku ukazují, že i přes vysoké sazby byla reálná dopadová cla díky agilitě firem o něco nižší, než se čekalo. Dovozci se naučili rychle měnit dodavatelské řetězce a odklánět se od nejvíce zatížených zemí, jako je Čína. Většinu zvýšených nákladů navíc dokázali absorbovat sami nebo v rámci dodavatelských sítí, takže vliv na inflaci v USA zůstal zatím mírný.
Prezident Trump již uvedl, že se s porážkou nehodlá smířit a najde jiné způsoby, jak cla udržet. Existuje několik právních cest, které by mohly původní tarify nahradit, i když jsou administrativně mnohem náročnější a zdlouhavější. To sice otevírá určité okno příležitosti pro obchodníky, aby rychle dovezli zboží za výhodnějších podmínek, ale zároveň to přináší obrovské riziko a nejistotu ohledně budoucího vývoje.
V poslední době navíc Trump vysílá smířlivější signály, pravděpodobně s ohledem na rostoucí životní náklady Američanů. Plány na vyšší cla na nábytek byly odloženy a zvažují se ústupky u některých potravin. Pokud by příjmy z cel, které loni dosáhly rekordních 240 miliard dolarů, začaly klesat, slibované „celní dividendy“ pro americké domácnosti by se staly neproveditelnými, což by mohlo vést k dalším úpravám politiky.
Zahraniční obchodní partneři na Trumpovy kroky reagují velmi aktivně. Zatímco na úkor Číny profitovali asijští producenti jako Thajsko nebo Vietnam, samotný Peking se začal více orientovat na rozvíjející se trhy v Africe a navazovat vztahy se zeměmi, jako je Kanada. Trumpovy „obchodní otřesy“ tak paradoxně urychlily proces, kdy státy po celém světě intenzivněji hledají alternativní obchodní spojenectví mimo sféru vlivu USA.
Ukazuje se, že Spojené státy jsou vnímány jako velmi nestabilní partner, což dohání dříve blízké spojence, jako je Evropská unie a Velká Británie, k užší vzájemné spolupráci. Navíc visí otazník nad osudem dohod se zeměmi jako Japonsko, které přislíbily miliardové investice v USA výměnou za to, že se vyhnou nejpřísnějším clům. Tato ujednání nyní po zrušení jejich právního základu stojí na velmi nejisté půdě.
Finanční trhy se nyní musí vyrovnat s další vlnou nejistoty, která Trumpovo vládnutí provází. Prezident, který si zakládá na tom, že nejistotu používá jako zbraň v jednáních, tak sice přišel o jeden z klíčových nástrojů, ale odkaz jeho dosavadních činů bude světový obchod ovlivňovat i nadále. Svět se však zdá být stále odolnější a na jeho nepředvídatelnou politiku se učí reagovat s větší obratností.
Zrušení cel má dopad i na americký rozpočet, kde může vzniknout výpadek v řádu bilionů dolarů. Pokud by administrativa musela vracet nelegálně vybrané poplatky, mohlo by to vést k prudkému nárůstu deficitu a zvýšení státního dluhu. To vyvolává nervozitu u investorů a projevuje se oslabením dolaru na světových trzích, protože trhy se obávají o fiskální stabilitu Spojených států.
Evropská unie a další velcí hráči nyní pečlivě analyzují každé slovo z Washingtonu. Zatímco některé sektory, jako je evropský automobilový průmysl nebo výrobci lihovin, zaznamenaly po rozsudku okamžitý nárůst hodnoty svých akcií, politici zůstávají opatrní. Shodují se na tom, že i přes soudní vítězství pravidel mezinárodního obchodu boj o stabilitu transatlantických vztahů teprve začíná.
Celá situace ukazuje na hlubokou polarizaci v americkém politickém i soudním systému. Skutečnost, že proti Trumpovi hlasovali i jím jmenovaní soudci, naznačuje, že ochrana ústavních pravomocí Kongresu má stále svou váhu. Pro americké firmy, zejména ty menší, však tato právní vítězství znamenají jen další měsíce nejistoty a čekání na to, jaký bude další krok nepředvídatelného prezidenta.
Související
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , dovoz a vývoz
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák