Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.

Návrat k dřívějšímu „normálu“ je však podle BBC velmi nepravděpodobný. Soudní rozhodnutí se totiž týká pouze části nově zavedených cel. I když by se průměrná celní sazba, která po loňských vyjednáváních vystoupala na 15 %, měla teoreticky snížit o více než polovinu, stále zůstane výrazně nad úrovní z počátku roku 2025. Mnoho tarifů totiž zůstává v platnosti díky tomu, že byly zavedeny pod jinými zákonnými hlavičkami, které soud nezpochybnil.

Pro samotné dovozce se v krátkodobém horizontu nemusí změnit téměř nic. Data z loňského roku ukazují, že i přes vysoké sazby byla reálná dopadová cla díky agilitě firem o něco nižší, než se čekalo. Dovozci se naučili rychle měnit dodavatelské řetězce a odklánět se od nejvíce zatížených zemí, jako je Čína. Většinu zvýšených nákladů navíc dokázali absorbovat sami nebo v rámci dodavatelských sítí, takže vliv na inflaci v USA zůstal zatím mírný.

Prezident Trump již uvedl, že se s porážkou nehodlá smířit a najde jiné způsoby, jak cla udržet. Existuje několik právních cest, které by mohly původní tarify nahradit, i když jsou administrativně mnohem náročnější a zdlouhavější. To sice otevírá určité okno příležitosti pro obchodníky, aby rychle dovezli zboží za výhodnějších podmínek, ale zároveň to přináší obrovské riziko a nejistotu ohledně budoucího vývoje.

V poslední době navíc Trump vysílá smířlivější signály, pravděpodobně s ohledem na rostoucí životní náklady Američanů. Plány na vyšší cla na nábytek byly odloženy a zvažují se ústupky u některých potravin. Pokud by příjmy z cel, které loni dosáhly rekordních 240 miliard dolarů, začaly klesat, slibované „celní dividendy“ pro americké domácnosti by se staly neproveditelnými, což by mohlo vést k dalším úpravám politiky.

Zahraniční obchodní partneři na Trumpovy kroky reagují velmi aktivně. Zatímco na úkor Číny profitovali asijští producenti jako Thajsko nebo Vietnam, samotný Peking se začal více orientovat na rozvíjející se trhy v Africe a navazovat vztahy se zeměmi, jako je Kanada. Trumpovy „obchodní otřesy“ tak paradoxně urychlily proces, kdy státy po celém světě intenzivněji hledají alternativní obchodní spojenectví mimo sféru vlivu USA.

Ukazuje se, že Spojené státy jsou vnímány jako velmi nestabilní partner, což dohání dříve blízké spojence, jako je Evropská unie a Velká Británie, k užší vzájemné spolupráci. Navíc visí otazník nad osudem dohod se zeměmi jako Japonsko, které přislíbily miliardové investice v USA výměnou za to, že se vyhnou nejpřísnějším clům. Tato ujednání nyní po zrušení jejich právního základu stojí na velmi nejisté půdě.

Finanční trhy se nyní musí vyrovnat s další vlnou nejistoty, která Trumpovo vládnutí provází. Prezident, který si zakládá na tom, že nejistotu používá jako zbraň v jednáních, tak sice přišel o jeden z klíčových nástrojů, ale odkaz jeho dosavadních činů bude světový obchod ovlivňovat i nadále. Svět se však zdá být stále odolnější a na jeho nepředvídatelnou politiku se učí reagovat s větší obratností.

Zrušení cel má dopad i na americký rozpočet, kde může vzniknout výpadek v řádu bilionů dolarů. Pokud by administrativa musela vracet nelegálně vybrané poplatky, mohlo by to vést k prudkému nárůstu deficitu a zvýšení státního dluhu. To vyvolává nervozitu u investorů a projevuje se oslabením dolaru na světových trzích, protože trhy se obávají o fiskální stabilitu Spojených států.

Evropská unie a další velcí hráči nyní pečlivě analyzují každé slovo z Washingtonu. Zatímco některé sektory, jako je evropský automobilový průmysl nebo výrobci lihovin, zaznamenaly po rozsudku okamžitý nárůst hodnoty svých akcií, politici zůstávají opatrní. Shodují se na tom, že i přes soudní vítězství pravidel mezinárodního obchodu boj o stabilitu transatlantických vztahů teprve začíná.

Celá situace ukazuje na hlubokou polarizaci v americkém politickém i soudním systému. Skutečnost, že proti Trumpovi hlasovali i jím jmenovaní soudci, naznačuje, že ochrana ústavních pravomocí Kongresu má stále svou váhu. Pro americké firmy, zejména ty menší, však tato právní vítězství znamenají jen další měsíce nejistoty a čekání na to, jaký bude další krok nepředvídatelného prezidenta.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Peking

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

včera

Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

včera

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

včera

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

včera

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

včera

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

včera

25. června 2026 21:03

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

25. června 2026 19:55

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy