Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.
Návrat k dřívějšímu „normálu“ je však podle BBC velmi nepravděpodobný. Soudní rozhodnutí se totiž týká pouze části nově zavedených cel. I když by se průměrná celní sazba, která po loňských vyjednáváních vystoupala na 15 %, měla teoreticky snížit o více než polovinu, stále zůstane výrazně nad úrovní z počátku roku 2025. Mnoho tarifů totiž zůstává v platnosti díky tomu, že byly zavedeny pod jinými zákonnými hlavičkami, které soud nezpochybnil.
Pro samotné dovozce se v krátkodobém horizontu nemusí změnit téměř nic. Data z loňského roku ukazují, že i přes vysoké sazby byla reálná dopadová cla díky agilitě firem o něco nižší, než se čekalo. Dovozci se naučili rychle měnit dodavatelské řetězce a odklánět se od nejvíce zatížených zemí, jako je Čína. Většinu zvýšených nákladů navíc dokázali absorbovat sami nebo v rámci dodavatelských sítí, takže vliv na inflaci v USA zůstal zatím mírný.
Prezident Trump již uvedl, že se s porážkou nehodlá smířit a najde jiné způsoby, jak cla udržet. Existuje několik právních cest, které by mohly původní tarify nahradit, i když jsou administrativně mnohem náročnější a zdlouhavější. To sice otevírá určité okno příležitosti pro obchodníky, aby rychle dovezli zboží za výhodnějších podmínek, ale zároveň to přináší obrovské riziko a nejistotu ohledně budoucího vývoje.
V poslední době navíc Trump vysílá smířlivější signály, pravděpodobně s ohledem na rostoucí životní náklady Američanů. Plány na vyšší cla na nábytek byly odloženy a zvažují se ústupky u některých potravin. Pokud by příjmy z cel, které loni dosáhly rekordních 240 miliard dolarů, začaly klesat, slibované „celní dividendy“ pro americké domácnosti by se staly neproveditelnými, což by mohlo vést k dalším úpravám politiky.
Zahraniční obchodní partneři na Trumpovy kroky reagují velmi aktivně. Zatímco na úkor Číny profitovali asijští producenti jako Thajsko nebo Vietnam, samotný Peking se začal více orientovat na rozvíjející se trhy v Africe a navazovat vztahy se zeměmi, jako je Kanada. Trumpovy „obchodní otřesy“ tak paradoxně urychlily proces, kdy státy po celém světě intenzivněji hledají alternativní obchodní spojenectví mimo sféru vlivu USA.
Ukazuje se, že Spojené státy jsou vnímány jako velmi nestabilní partner, což dohání dříve blízké spojence, jako je Evropská unie a Velká Británie, k užší vzájemné spolupráci. Navíc visí otazník nad osudem dohod se zeměmi jako Japonsko, které přislíbily miliardové investice v USA výměnou za to, že se vyhnou nejpřísnějším clům. Tato ujednání nyní po zrušení jejich právního základu stojí na velmi nejisté půdě.
Finanční trhy se nyní musí vyrovnat s další vlnou nejistoty, která Trumpovo vládnutí provází. Prezident, který si zakládá na tom, že nejistotu používá jako zbraň v jednáních, tak sice přišel o jeden z klíčových nástrojů, ale odkaz jeho dosavadních činů bude světový obchod ovlivňovat i nadále. Svět se však zdá být stále odolnější a na jeho nepředvídatelnou politiku se učí reagovat s větší obratností.
Zrušení cel má dopad i na americký rozpočet, kde může vzniknout výpadek v řádu bilionů dolarů. Pokud by administrativa musela vracet nelegálně vybrané poplatky, mohlo by to vést k prudkému nárůstu deficitu a zvýšení státního dluhu. To vyvolává nervozitu u investorů a projevuje se oslabením dolaru na světových trzích, protože trhy se obávají o fiskální stabilitu Spojených států.
Evropská unie a další velcí hráči nyní pečlivě analyzují každé slovo z Washingtonu. Zatímco některé sektory, jako je evropský automobilový průmysl nebo výrobci lihovin, zaznamenaly po rozsudku okamžitý nárůst hodnoty svých akcií, politici zůstávají opatrní. Shodují se na tom, že i přes soudní vítězství pravidel mezinárodního obchodu boj o stabilitu transatlantických vztahů teprve začíná.
Celá situace ukazuje na hlubokou polarizaci v americkém politickém i soudním systému. Skutečnost, že proti Trumpovi hlasovali i jím jmenovaní soudci, naznačuje, že ochrana ústavních pravomocí Kongresu má stále svou váhu. Pro americké firmy, zejména ty menší, však tato právní vítězství znamenají jen další měsíce nejistoty a čekání na to, jaký bude další krok nepředvídatelného prezidenta.
Související
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Trump vyzval k vytvoření koalice, která bude chránit lodě v Hormuzském průlivu
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , dovoz a vývoz
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
před 2 hodinami
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
před 3 hodinami
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
před 4 hodinami
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
před 5 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
před 6 hodinami
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
před 7 hodinami
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
před 8 hodinami
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
před 9 hodinami
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
před 10 hodinami
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
před 10 hodinami
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
před 11 hodinami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 12 hodinami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 13 hodinami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 14 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 15 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub