Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.

Návrat k dřívějšímu „normálu“ je však podle BBC velmi nepravděpodobný. Soudní rozhodnutí se totiž týká pouze části nově zavedených cel. I když by se průměrná celní sazba, která po loňských vyjednáváních vystoupala na 15 %, měla teoreticky snížit o více než polovinu, stále zůstane výrazně nad úrovní z počátku roku 2025. Mnoho tarifů totiž zůstává v platnosti díky tomu, že byly zavedeny pod jinými zákonnými hlavičkami, které soud nezpochybnil.

Pro samotné dovozce se v krátkodobém horizontu nemusí změnit téměř nic. Data z loňského roku ukazují, že i přes vysoké sazby byla reálná dopadová cla díky agilitě firem o něco nižší, než se čekalo. Dovozci se naučili rychle měnit dodavatelské řetězce a odklánět se od nejvíce zatížených zemí, jako je Čína. Většinu zvýšených nákladů navíc dokázali absorbovat sami nebo v rámci dodavatelských sítí, takže vliv na inflaci v USA zůstal zatím mírný.

Prezident Trump již uvedl, že se s porážkou nehodlá smířit a najde jiné způsoby, jak cla udržet. Existuje několik právních cest, které by mohly původní tarify nahradit, i když jsou administrativně mnohem náročnější a zdlouhavější. To sice otevírá určité okno příležitosti pro obchodníky, aby rychle dovezli zboží za výhodnějších podmínek, ale zároveň to přináší obrovské riziko a nejistotu ohledně budoucího vývoje.

V poslední době navíc Trump vysílá smířlivější signály, pravděpodobně s ohledem na rostoucí životní náklady Američanů. Plány na vyšší cla na nábytek byly odloženy a zvažují se ústupky u některých potravin. Pokud by příjmy z cel, které loni dosáhly rekordních 240 miliard dolarů, začaly klesat, slibované „celní dividendy“ pro americké domácnosti by se staly neproveditelnými, což by mohlo vést k dalším úpravám politiky.

Zahraniční obchodní partneři na Trumpovy kroky reagují velmi aktivně. Zatímco na úkor Číny profitovali asijští producenti jako Thajsko nebo Vietnam, samotný Peking se začal více orientovat na rozvíjející se trhy v Africe a navazovat vztahy se zeměmi, jako je Kanada. Trumpovy „obchodní otřesy“ tak paradoxně urychlily proces, kdy státy po celém světě intenzivněji hledají alternativní obchodní spojenectví mimo sféru vlivu USA.

Ukazuje se, že Spojené státy jsou vnímány jako velmi nestabilní partner, což dohání dříve blízké spojence, jako je Evropská unie a Velká Británie, k užší vzájemné spolupráci. Navíc visí otazník nad osudem dohod se zeměmi jako Japonsko, které přislíbily miliardové investice v USA výměnou za to, že se vyhnou nejpřísnějším clům. Tato ujednání nyní po zrušení jejich právního základu stojí na velmi nejisté půdě.

Finanční trhy se nyní musí vyrovnat s další vlnou nejistoty, která Trumpovo vládnutí provází. Prezident, který si zakládá na tom, že nejistotu používá jako zbraň v jednáních, tak sice přišel o jeden z klíčových nástrojů, ale odkaz jeho dosavadních činů bude světový obchod ovlivňovat i nadále. Svět se však zdá být stále odolnější a na jeho nepředvídatelnou politiku se učí reagovat s větší obratností.

Zrušení cel má dopad i na americký rozpočet, kde může vzniknout výpadek v řádu bilionů dolarů. Pokud by administrativa musela vracet nelegálně vybrané poplatky, mohlo by to vést k prudkému nárůstu deficitu a zvýšení státního dluhu. To vyvolává nervozitu u investorů a projevuje se oslabením dolaru na světových trzích, protože trhy se obávají o fiskální stabilitu Spojených států.

Evropská unie a další velcí hráči nyní pečlivě analyzují každé slovo z Washingtonu. Zatímco některé sektory, jako je evropský automobilový průmysl nebo výrobci lihovin, zaznamenaly po rozsudku okamžitý nárůst hodnoty svých akcií, politici zůstávají opatrní. Shodují se na tom, že i přes soudní vítězství pravidel mezinárodního obchodu boj o stabilitu transatlantických vztahů teprve začíná.

Celá situace ukazuje na hlubokou polarizaci v americkém politickém i soudním systému. Skutečnost, že proti Trumpovi hlasovali i jím jmenovaní soudci, naznačuje, že ochrana ústavních pravomocí Kongresu má stále svou váhu. Pro americké firmy, zejména ty menší, však tato právní vítězství znamenají jen další měsíce nejistoty a čekání na to, jaký bude další krok nepředvídatelného prezidenta.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

včera

4. srpna 2026 22:04

4. srpna 2026 21:08

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

4. srpna 2026 20:07

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy