Původní cla platí, oznámil Trump a obratem zavedl další. Soudce označil za hlupáky

Prezident přiznal, že ho rozhodnutí zaskočilo, protože věřil, že jeho právní argumentace je neprůstřelná. Podle vlastních slov před vynesením rozsudku prostudoval veškerou dostupnou judikaturu a byl přesvědčen, že nemůže prohrát. Soudce, kteří tvořili většinu (včetně konzervativců Gorsuche a Barrettové), obvinil z toho, že se snaží zalíbit washingtonským elitám, místo aby dělali to, co je správné pro zemi.

Navzdory soudní prohře však Trump jasně deklaroval, že svůj boj za celní ochranu amerického trhu nevzdává. Oznámil, že okamžitě podepisuje nový exekutivní příkaz, kterým zavádí globální cla ve výši 10 %. Tentokrát se však neopírá o zákon o mimořádných pravomocích (IEEPA), který soud shodil, ale o Sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tato norma umožňuje zavést cla k řešení deficitu platební bilance USA.

Trump v emotivním projevu poukázal na to, co považuje za absurditu soudního rozhodnutí. „Je mi dovoleno úplně zničit obchod nějaké země nebo na ni uvalit totální embargo, ale nesmím od nich vybrat malý poplatek?“ tázal se řečnicky. Argumentoval tím, že pokud má prezident pravomoc zemi ekonomicky zlikvidovat, musí mít logicky i právo uvalovat cla jako mírnější regulační nástroj.

Kromě nového desetiprocentního cla prezident zdůraznil, že dříve zavedená cla zůstávají v plné platnosti, pokud byla uvalena podle jiných zákonů. Uvedl, že pro další kroky nepotřebuje souhlas Kongresu, protože mu dostatečné pravomoci dávají stávající Sekce 232 (národní bezpečnost) a Sekce 301 (nekalé obchodní praktiky). Jeho administrativa je tak připravena „chránit zemi“ i pod jinými hlavičkami.

Velmi napjatá atmosféra panuje mezi Bílým domem a Nejvyšším soudem také na osobní úrovni. Na dotaz novinářů, zda budou soudci pozváni na blížící se projev o stavu Unie, Trump odpověděl, že tři soudci, kteří s ním souhlasili (Thomas, Alito a Kavanaugh), jsou vítáni s nadšením. Zbytek soudu je prý pozván „jen tak na okraj“ a jemu osobně je úplně jedno, jestli se tito „politicky motivovaní lidé“ vůbec ukážou.

Jednou z nejkritičtějších otázek briefingu bylo možné vracení miliard dolarů, které stát na clech vybral od takzvaného „Dne osvobození“. Trump potvrdil, že rozsudek o vracení peněz vůbec nemluví, což považuje za „šílené“. Předpovídá, že místo jasného řešení teď budou následovat pětileté soudní bitvy o každou vybranou korunu, což jen prohloubí právní chaos.

Prezident i nadále trvá na tom, že cla dělají Ameriku bohatší, a odmítá kritiku, že je ve skutečnosti platí američtí spotřebitelé. Podle něj jde o peníze, které proudí do federální pokladny od cizích států, které USA dlouhodobě zneužívaly. Na tiskové konferenci působil odhodlaně přenést konflikt z právní roviny do roviny politického boje proti „systému v DC“.

Analytici si všímají, že Trumpova nová strategie využívající jiné zákonné normy může být právně napadnutelná podobně jako ta předchozí. Rozdíl je však v tom, že procesy podle Sekcí 232 nebo 301 vyžadují delší vyšetřování a schvalování, což může prezidentovu agendu zpomalit. To Trumpa zjevně frustruje, neboť preferuje rychlá a radikální řešení.

Během tiskové konference Trumpa doprovázeli ministr obchodu Howard Lutnick a vládní právník D. John Sauer. Přítomnost těchto klíčových postav měla demonstrovat jednotu administrativy v pokračování celní politiky i přes soudní stopku. Sauer v minulosti obhajoval široké pojetí prezidentských pravomocí, které však v pátek u Nejvyššího soudu narazilo.

Závěrem brífinku Trump zopakoval své poděkování třem konzervativním soudcům, kteří hlasovali v jeho prospěch, a ocenil jejich „sílu a moudrost“. Naopak demokraty jmenované soudce označil za naprostou ostudu. Tím jen podtrhl hlubokou polarizaci, která se nyní přenesla i do vztahů mezi jednotlivými složkami americké státní moci.

Celý incident se zrušením cel a Trumpovou okamžitou protireakcí slibuje být hlavním tématem nadcházejícího týdne, kdy prezident vystoupí v Kongresu. Je zřejmé, že namísto ustoupení od své agendy hodlá Trump konflikt se soudní mocí využít jako palivo pro svou další politickou kampaň a útok na „nepřátelské instituce“.