Původní cla platí, oznámil Trump a obratem zavedl další. Soudce označil za hlupáky

Americký prezident Donald Trump vystoupil v pátek v Bílém domě na mimořádném brífinku, aby reagoval na verdikt Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonná. Trump neskrýval své rozhořčení a soudce, kteří hlasovali proti němu, podrobil zdrcující kritice. Rozhodnutí označil za „hluboké zklamání“ a samotné členy soudu, včetně těch, které sám do funkcí jmenoval, nazval „ostudou svých rodin“, „hlupáky“ a „politicky korektními loutkami“.

Prezident přiznal, že ho rozhodnutí zaskočilo, protože věřil, že jeho právní argumentace je neprůstřelná. Podle vlastních slov před vynesením rozsudku prostudoval veškerou dostupnou judikaturu a byl přesvědčen, že nemůže prohrát. Soudce, kteří tvořili většinu (včetně konzervativců Gorsuche a Barrettové), obvinil z toho, že se snaží zalíbit washingtonským elitám, místo aby dělali to, co je správné pro zemi.

Navzdory soudní prohře však Trump jasně deklaroval, že svůj boj za celní ochranu amerického trhu nevzdává. Oznámil, že okamžitě podepisuje nový exekutivní příkaz, kterým zavádí globální cla ve výši 10 %. Tentokrát se však neopírá o zákon o mimořádných pravomocích (IEEPA), který soud shodil, ale o Sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tato norma umožňuje zavést cla k řešení deficitu platební bilance USA.

Trump v emotivním projevu poukázal na to, co považuje za absurditu soudního rozhodnutí. „Je mi dovoleno úplně zničit obchod nějaké země nebo na ni uvalit totální embargo, ale nesmím od nich vybrat malý poplatek?“ tázal se řečnicky. Argumentoval tím, že pokud má prezident pravomoc zemi ekonomicky zlikvidovat, musí mít logicky i právo uvalovat cla jako mírnější regulační nástroj.

Kromě nového desetiprocentního cla prezident zdůraznil, že dříve zavedená cla zůstávají v plné platnosti, pokud byla uvalena podle jiných zákonů. Uvedl, že pro další kroky nepotřebuje souhlas Kongresu, protože mu dostatečné pravomoci dávají stávající Sekce 232 (národní bezpečnost) a Sekce 301 (nekalé obchodní praktiky). Jeho administrativa je tak připravena „chránit zemi“ i pod jinými hlavičkami.

Velmi napjatá atmosféra panuje mezi Bílým domem a Nejvyšším soudem také na osobní úrovni. Na dotaz novinářů, zda budou soudci pozváni na blížící se projev o stavu Unie, Trump odpověděl, že tři soudci, kteří s ním souhlasili (Thomas, Alito a Kavanaugh), jsou vítáni s nadšením. Zbytek soudu je prý pozván „jen tak na okraj“ a jemu osobně je úplně jedno, jestli se tito „politicky motivovaní lidé“ vůbec ukážou.

Jednou z nejkritičtějších otázek briefingu bylo možné vracení miliard dolarů, které stát na clech vybral od takzvaného „Dne osvobození“. Trump potvrdil, že rozsudek o vracení peněz vůbec nemluví, což považuje za „šílené“. Předpovídá, že místo jasného řešení teď budou následovat pětileté soudní bitvy o každou vybranou korunu, což jen prohloubí právní chaos.

Prezident i nadále trvá na tom, že cla dělají Ameriku bohatší, a odmítá kritiku, že je ve skutečnosti platí američtí spotřebitelé. Podle něj jde o peníze, které proudí do federální pokladny od cizích států, které USA dlouhodobě zneužívaly. Na tiskové konferenci působil odhodlaně přenést konflikt z právní roviny do roviny politického boje proti „systému v DC“.

Analytici si všímají, že Trumpova nová strategie využívající jiné zákonné normy může být právně napadnutelná podobně jako ta předchozí. Rozdíl je však v tom, že procesy podle Sekcí 232 nebo 301 vyžadují delší vyšetřování a schvalování, což může prezidentovu agendu zpomalit. To Trumpa zjevně frustruje, neboť preferuje rychlá a radikální řešení.

Během tiskové konference Trumpa doprovázeli ministr obchodu Howard Lutnick a vládní právník D. John Sauer. Přítomnost těchto klíčových postav měla demonstrovat jednotu administrativy v pokračování celní politiky i přes soudní stopku. Sauer v minulosti obhajoval široké pojetí prezidentských pravomocí, které však v pátek u Nejvyššího soudu narazilo.

Závěrem brífinku Trump zopakoval své poděkování třem konzervativním soudcům, kteří hlasovali v jeho prospěch, a ocenil jejich „sílu a moudrost“. Naopak demokraty jmenované soudce označil za naprostou ostudu. Tím jen podtrhl hlubokou polarizaci, která se nyní přenesla i do vztahů mezi jednotlivými složkami americké státní moci.

Celý incident se zrušením cel a Trumpovou okamžitou protireakcí slibuje být hlavním tématem nadcházejícího týdne, kdy prezident vystoupí v Kongresu. Je zřejmé, že namísto ustoupení od své agendy hodlá Trump konflikt se soudní mocí využít jako palivo pro svou další politickou kampaň a útok na „nepřátelské instituce“.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) clo

Aktuálně se děje

před 5 minutami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy