Desetibodový mírový plán zveřejněn: Co požaduje Írán od USA?

Prezident Trump sice pozastavil své plány na eskalaci útoků, nicméně finální ukončení války Írán podmiňuje přijetím svého desetibodového mírového plánu. Tento dokument, doručený do Washingtonu pákistánskými prostředníky, obsahuje řadu požadavků, které Spojené státy v minulosti striktně odmítaly. Patří mezi ně především zrušení veškerých sankcí a stažení amerických vojenských sil z Blízkého východu.

Íránský plán dále vyžaduje ukončení útoků na Írán i jeho spojence, uvolnění zmrazených aktiv a přijetí závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Zajímavým detailem je nesrovnalost v jazykových verzích dokumentu; zatímco perský text obsahuje zmínku o právu na obohacování uranu, v anglické verzi sdílené diplomaty tento bod chybí. Tato nejasnost může být v nadcházejících dnech klíčovým bodem sporů.

Otázka Hormuzského průlivu zůstává i nadále velmi citlivá, neboť Teherán trvá na tom, že plavba bude probíhat pod jeho vojenským dohledem. Objevily se informace, že Írán a Omán plánují vybírat poplatek až dva miliony dolarů za každou loď, která strategickou cestou propluje. Tyto prostředky by měly být následně využity na poválečnou obnovu země.

Možnost, že by USA na tyto podmínky přistoupily v plném rozsahu, vyvolává u mnoha politiků zděšení. Demokratický senátor Chris Murphy varoval, že pokud by dohoda legalizovala íránskou kontrolu nad průlivem, mělo by to pro svět katastrofální následky. Analytici se spíše domnívají, že íránské maximalistické požadavky nebudou přijaty beze zbytku, ale poslouží pouze jako základ pro další vyjednávání.

Izrael sice pozastavení úderů na dva týdny podpořil, ale jeho postoj zůstává nekompromisní. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua zdůraznil, že příměří se nevztahuje na Libanon, kde izraelská ofenziva proti Hizballáhu pokračuje. Jeruzalém také trvá na tom, aby Írán okamžitě přestal ohrožovat region svými raketami a jaderným programem.

Role Pákistánu byla při zprostředkování tohoto klidu zbraní naprosto zásadní. Premiér Šahbáz Šaríf vyzval obě strany, aby využily tyto dva týdny k diplomatickému postupu. V souvislosti s tím pozval delegace obou států na páteční setkání do Islámábádu. Zatímco Írán již účast potvrdil, Bílý dům o osobní schůzce zatím pouze uvažuje.

Kromě Pákistánu sehrála důležitou roli v pozadí také Čína, která je nejvýznamnějším obchodním partnerem Teheránu. Podle diplomatických zdrojů Peking aktivně povzbuzoval íránské vedení k nalezení cesty k příměří. Sám Donald Trump v rozhovoru přiznal, že věří v čínský vliv, který pomohl dostat Írán k jednacímu stolu.

Pro Donalda Trumpa přišlo příměří v politicky příhodnou chvíli, neboť jeho popularita v USA klesla na historické minimum. S blížícími se volbami do Kongresu čelí republikáni tlaku veřejnosti, která je unavená válkou a frustrovaná rostoucími cenami benzínu. Vnitrostátní tlak tak mohl být jedním z hlavních motorů pro současné zmírnění rétoriky.