Americká noční můra? Írán naplní své hrozby, varuje analytik

NÁZOR - Útok bezpilotního letounu, který zabil generála Kásima Sulejmáního, jednoho z nejvyšších íránských vojenských představitelů, je extrémní provokací, konstatuje Ted Galen Carpenter. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute v komentáři pro server Washington Post poukazuje, že incident vyvolal okamžité volání po odvetě z Teheránu a vše naznačuje, že tamní klerikální vláda hodlá svá slova naplnit.

Oko za oko

Sulejmání byl velitelem jednotek Kuds, které koordinují vojenské a zpravodajské operace íránských spojenců v Sýrii, Libanonu, Jemenu a dalších zemích, což z něj činilo mimořádně důležitou postavu v drsném blízkovýchodním geopolitickém boji, rekapituluje analytik. Dodává, že americký úder je poslední v řadě nebezpečných eskalačních kroků "oko za oko" z uplynulého týdne, které začaly útokem proíránských iráckých milicí na americkou základnu v Iráku, při kterém zahynul jeden americký civilista.

Washington odpověděl útoky na několik milicionářských základen v Iráku a Sýrii, načež demonstranti v Bagdádu pod taktovkou milicionářských vůdců zaútočili na americkou ambasádu, obsadili část budovy a přiměli personál uchýlit se do zvláštní zabezpečené místnosti, připomíná Carpenter. Podotýká, že americký prezident Donald Trump následně varoval, že Írán zaplatí "velmi vysokou cenu" za tento incident, a tou je dle všeho smrt Sulejmáního.

"Krok Washingtonu je ale další bezhlavou eskalací. Je to velká provokace, kterou Írán téměř jistě nebude - ve skutečnosti nemůže - tolerovat," píše expert. Poukazuje, že útok také dostal do neudržitelné pozice iráckou vládu, která je křehká a nachází se pod silným tlakem demonstrací živených nespokojeností se stavem hospodářství, politickou korupcí a dalšími problémy.

Tyto demonstrace vyústily ve smrt stovek civilistů, které zabily vládní bezpečnostní složky, a koncem listopadu přinutily k rezignaci premiéra Adila Abdul-Mahdího, upozorňuje Carpenter. Doplňuje, že tyto již tak vážné problémy prohlubuje dlouhodobá, vytrvalá kampaň proíránských milicí a dalších ši'ítských frakcí za vypuzení amerických vojáků, která se může kvůli atentátu na Sulejmáního rozhořet naplno.    

"Írán je v dobré pozici a nyní má všechny důvody, aby tyto tense vystupňoval na maximum," obává se analytik. Soudí, že odveta Teheránu nemusí přijít bezprostředně, ale dojde k ní. Západní politici se zpravidla nejvíce obávají, že íránský režim se pokusí narušit dopravní cesty v Perském zálivu a možná i zablokovat Hormuzský průliv, konstatuje odborník.

Bolehlav bude ještě větší

Známý jestřáb, vysloužilý americký admirál James Stavridis, upozornil, že Írán dokáže vést mimořádně úspěšně asymetrickou válku v mnoha oblastech, ať jde o kybernetické útoky nebo taktiku úderů malých rychlých člunů, dieselových ponorek, speciálních jednotek a střel země-země s plochou dráhou letu, uvádí Carpenter. Zmiňuje též admirálův poznatek, že Írán má bohaté zkušenosti s nasazením těchto prostředků v prostředí Blízkého východu.  

Nasazení přímé vojenské síly ze strany Íránu není vyloučené, ale pravděpodobnější je mnohem pochmurnější scénář, obává se analytik. Sám již dříve varoval, že íránští politici mají mnoho možností jak Američanům zkomplikovat jejich přítomnost na Blízkém východě a učinit ji méně přínosnou.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Teherán se může obrátit na síť svých ši'ítských politických a vojenských spojenců v regionu a působit Spojeným státům paseku, naznačuje expert. Připomíná, že Írán udržuje velmi těsné vztahy s Hizballáhem v Libanonu a ši'ítskými milicemi v Sýrii a zbytky amerického vojenského kontingentu v této zemi by se mohly stát snadným terčem smrtících útoků.

"A nelze ignorovat či zlehčovat potenciální roli utlačované ši'ítské většiny v Bahrajnu," pokračuje Carpenter. Varuje, že pokud by její extrémní nesouhlas s tamní prosaúdskou sunnitskou monarchií, kterou Washington podporuje, přerostl v otevřený konflikt, pro Trumpovu administrativu by bylo velmi obtížné nadále udržet americkou pátou flotilu na námořní základně v zemi.

Noční můrou z pohledu USA jsou ale podle analytika nepřátelské a silné ši'ítské milice v Iráku, které již nyní nemají Američany v lásce a chtějí je vyštvat ze země, přičemž likvidace Sulejmáního jim dává pobídku k vystupňování odporu, jelikož nálet nezabil pouze íránského generála, ale také vůdce jedné ze dvou nejsilnějších milicí. "Pokud Trumpova administrativa záměrně chtěla učinit americkou vojenskou přítomnost v Iráku extrémně nebezpečnou, nemohla zvolit efektivnější opatření," píše Carpenter.  

Američtí jestřábi v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem a dalšími vysokými představiteli Trumpovy administrativy dlouho usilují o válku s Íránem, či plné podrobení země požadavkům Washingtonu, deklaruje analytik. Obává se, že první možnost se nyní možná splní a ti, kteří věřili, že americký bolehlav z Blízkého východu nemůže být horší, budou nepříjemně překvapeni.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Kásem Solejmání Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy