Americká noční můra? Írán naplní své hrozby, varuje analytik

NÁZOR - Útok bezpilotního letounu, který zabil generála Kásima Sulejmáního, jednoho z nejvyšších íránských vojenských představitelů, je extrémní provokací, konstatuje Ted Galen Carpenter. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute v komentáři pro server Washington Post poukazuje, že incident vyvolal okamžité volání po odvetě z Teheránu a vše naznačuje, že tamní klerikální vláda hodlá svá slova naplnit.

Oko za oko

Sulejmání byl velitelem jednotek Kuds, které koordinují vojenské a zpravodajské operace íránských spojenců v Sýrii, Libanonu, Jemenu a dalších zemích, což z něj činilo mimořádně důležitou postavu v drsném blízkovýchodním geopolitickém boji, rekapituluje analytik. Dodává, že americký úder je poslední v řadě nebezpečných eskalačních kroků "oko za oko" z uplynulého týdne, které začaly útokem proíránských iráckých milicí na americkou základnu v Iráku, při kterém zahynul jeden americký civilista.

Washington odpověděl útoky na několik milicionářských základen v Iráku a Sýrii, načež demonstranti v Bagdádu pod taktovkou milicionářských vůdců zaútočili na americkou ambasádu, obsadili část budovy a přiměli personál uchýlit se do zvláštní zabezpečené místnosti, připomíná Carpenter. Podotýká, že americký prezident Donald Trump následně varoval, že Írán zaplatí "velmi vysokou cenu" za tento incident, a tou je dle všeho smrt Sulejmáního.

"Krok Washingtonu je ale další bezhlavou eskalací. Je to velká provokace, kterou Írán téměř jistě nebude - ve skutečnosti nemůže - tolerovat," píše expert. Poukazuje, že útok také dostal do neudržitelné pozice iráckou vládu, která je křehká a nachází se pod silným tlakem demonstrací živených nespokojeností se stavem hospodářství, politickou korupcí a dalšími problémy.

Tyto demonstrace vyústily ve smrt stovek civilistů, které zabily vládní bezpečnostní složky, a koncem listopadu přinutily k rezignaci premiéra Adila Abdul-Mahdího, upozorňuje Carpenter. Doplňuje, že tyto již tak vážné problémy prohlubuje dlouhodobá, vytrvalá kampaň proíránských milicí a dalších ši'ítských frakcí za vypuzení amerických vojáků, která se může kvůli atentátu na Sulejmáního rozhořet naplno.    

"Írán je v dobré pozici a nyní má všechny důvody, aby tyto tense vystupňoval na maximum," obává se analytik. Soudí, že odveta Teheránu nemusí přijít bezprostředně, ale dojde k ní. Západní politici se zpravidla nejvíce obávají, že íránský režim se pokusí narušit dopravní cesty v Perském zálivu a možná i zablokovat Hormuzský průliv, konstatuje odborník.

Bolehlav bude ještě větší

Známý jestřáb, vysloužilý americký admirál James Stavridis, upozornil, že Írán dokáže vést mimořádně úspěšně asymetrickou válku v mnoha oblastech, ať jde o kybernetické útoky nebo taktiku úderů malých rychlých člunů, dieselových ponorek, speciálních jednotek a střel země-země s plochou dráhou letu, uvádí Carpenter. Zmiňuje též admirálův poznatek, že Írán má bohaté zkušenosti s nasazením těchto prostředků v prostředí Blízkého východu.  

Nasazení přímé vojenské síly ze strany Íránu není vyloučené, ale pravděpodobnější je mnohem pochmurnější scénář, obává se analytik. Sám již dříve varoval, že íránští politici mají mnoho možností jak Američanům zkomplikovat jejich přítomnost na Blízkém východě a učinit ji méně přínosnou.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Teherán se může obrátit na síť svých ši'ítských politických a vojenských spojenců v regionu a působit Spojeným státům paseku, naznačuje expert. Připomíná, že Írán udržuje velmi těsné vztahy s Hizballáhem v Libanonu a ši'ítskými milicemi v Sýrii a zbytky amerického vojenského kontingentu v této zemi by se mohly stát snadným terčem smrtících útoků.

"A nelze ignorovat či zlehčovat potenciální roli utlačované ši'ítské většiny v Bahrajnu," pokračuje Carpenter. Varuje, že pokud by její extrémní nesouhlas s tamní prosaúdskou sunnitskou monarchií, kterou Washington podporuje, přerostl v otevřený konflikt, pro Trumpovu administrativu by bylo velmi obtížné nadále udržet americkou pátou flotilu na námořní základně v zemi.

Noční můrou z pohledu USA jsou ale podle analytika nepřátelské a silné ši'ítské milice v Iráku, které již nyní nemají Američany v lásce a chtějí je vyštvat ze země, přičemž likvidace Sulejmáního jim dává pobídku k vystupňování odporu, jelikož nálet nezabil pouze íránského generála, ale také vůdce jedné ze dvou nejsilnějších milicí. "Pokud Trumpova administrativa záměrně chtěla učinit americkou vojenskou přítomnost v Iráku extrémně nebezpečnou, nemohla zvolit efektivnější opatření," píše Carpenter.  

Američtí jestřábi v čele s ministrem zahraničí Mikem Pompeem a dalšími vysokými představiteli Trumpovy administrativy dlouho usilují o válku s Íránem, či plné podrobení země požadavkům Washingtonu, deklaruje analytik. Obává se, že první možnost se nyní možná splní a ti, kteří věřili, že americký bolehlav z Blízkého východu nemůže být horší, budou nepříjemně překvapeni.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Kásem Solejmání Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy