Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.
Dopis s názvem „Time to Win“ byl zveřejněn symbolicky v den zahájení Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu. Autoři v něm varují, že hrstka globálních oligarchů už fakticky převzala kontrolu nad vládami, omezuje svobodu médií a brzdí technologické inovace. Signatáři, kteří se sami řadí mezi nejbohatší lidi planety, přiznávají, že současný stav je neudržitelný a společnost se kvůli němu potácí na okraji propasti.
Současně s touto výzvou zveřejnila charitativní organizace Oxfam svou výroční zprávu, která potvrzuje alarmující trendy. Celkový počet miliardářů na světě poprvé v historii překročil hranici 3 000 a jejich společné jmění dosáhlo rekordních 18,3 bilionu dolarů. Jen za poslední rok vzrostlo bohatství této elity o 16 %, což je třikrát rychlejší tempo, než jakého dosahovalo v předchozích pěti letech.
Zpráva Oxfamu také upozorňuje na to, že zatímco miliardáři rekordně bohatnou, globální boj s chudobou se prakticky zastavil. Úroveň chudoby ve světě zůstává v podstatě stejná jako v roce 2019, přičemž každý čtvrtý člověk na planetě čelí potravinové nejistotě. Propast mezi nejbohatším jedním procentem a zbytkem lidstva je nyní tak hluboká, že tito vyvolení vlastní třikrát více majetku než veškeré veřejné bohatství světa dohromady.
Průzkum provedený pro skupinu Patriotic Millionaires mezi 3 900 lidmi s majetkem přesahujícím milion dolarů ukázal, že 77 % z nich věří, že superbohatí si kupují politický vliv. Většina dotázaných (62 %) vnímá extrémní koncentraci bohatství jako přímou hrozbu pro demokratické zřízení. Dvě třetiny milionářů by přitom podpořily vyšší zdanění vlastního majetku, pokud by tyto prostředky směřovaly do veřejných služeb a infrastruktury.
Kritika signatářů směřuje i k politickému vývoji ve Spojených státech. Podle časopisu Forbes sestavil Donald Trump po svém znovuzvolení nejbohatší kabinet v historii USA, jehož jmění dosahovalo v srpnu loňského roku přibližně 7,5 miliardy dolarů. Mnoho milionářů v průzkumu vyjádřilo obavy, že tato koncentrace moci v rukou miliardářů negativně ovlivňuje globální ekonomickou stabilitu.
Zneužívání extrémního bohatství k ovlivňování politiky je podle Oxfamu spojeno i s kontrolou informací. Bohatí jednotlivci stále častěji vlastní klíčová média a sociální sítě, což jim dává moc určovat veřejný narativ. Amitabh Behar, výkonný ředitel Oxfam International, k tomu dodal, že miliardáři mají v dnešním světě 4 000krát vyšší šanci získat politickou funkci než běžní občané.
Signatáři dopisu zdůrazňují, že zdanění superbohatých není otázkou trestu, ale investicí do společné budoucnosti. Peníze získané z progresivního zdanění by podle nich měly pomoci řešit klimatickou krizi, zlepšit zdravotní péči a posílit sociální smír. „Když i my, milionáři, uznáváme, že extrémní bohatství stojí zbytek světa příliš mnoho, není pochyb o tom, že musíme jednat,“ stojí v prohlášení.
Výzva z Davosu přichází v době, kdy v mnoha zemích narůstá nespokojenost s vysokými životními náklady a nedostupností bydlení. Zatímco elity jednají v luxusních švýcarských Alpách o budoucnosti globální ekonomiky, hlasy z jejich vlastních řad volají po radikální změně pravidel. Podle milionářů je právě teď poslední šance, jak zachránit demokratické instituce před úplným ovládnutím oligarchy.
Pokud se světoví lídři k reformě daní neodhodlají, hrozí podle signatářů další prohlubování sociálního vyloučení a rozpad veřejného pořádku. Dopis uzavírá naléhavý apel: vlády musí přestat upřednostňovat zájmy nejbohatších a začít chránit práva a svobody drtivé většiny obyvatel. Cesta k udržitelnému světu vede podle těchto bohatých reformátorů jedině přes spravedlivější rozdělení globálního bohatství.
Související
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
před 1 hodinou
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
před 2 hodinami
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
před 2 hodinami
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
před 3 hodinami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 4 hodinami
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 5 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 5 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 6 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 7 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 8 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 9 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 10 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 10 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 11 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 12 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 13 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
Civilní rozvědku povede od října Miroslav Toman, diplomat se zkušenostmi ze zpravodajských služeb. V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá Vladimíra Posoldu, jehož rezignaci již schválila vláda.
Zdroj: Jan Hrabě