Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Prezident ostře kritizoval neschopnost Evropy a USA zastavit příliv západních komponentů do ruského zbrojního průmyslu. „Evropa mlčí, Amerika téměř nic neříká a Putin dál vyrábí rakety,“ prohlásil Zelenskyj. Poukázal na to, že zatímco diplomaté mu radí, aby v rozhovorech s Washingtonem raději nezmiňoval rakety Tomahawk, aby „nezkazil náladu“ při jednáních, ruský válečný stroj se díky evropským součástkám nezastavuje.

Zelenskyj se opřel i do vnitřního rozpoložení evropského kontinentu, který podle něj trpí „nekonečnými vnitřními hádkami“. Místo aby se Evropa stala skutečnou globální mocností, zůstává podle jeho slov jen „krásným, ale roztříštěným kaleidoskopem malých a středních států“. Tato roztříštěnost pak brání upřímnému dialogu a hledání funkčních řešení společných hrozeb.

Velkou část projevu věnoval prezident tématu Grónska, které v posledních dnech ovládlo agendu fóra. Zelenskyj varoval před pasivitou a přirovnal postoj Evropy k „módu Grónsko“ – stavu, kdy všichni jen čekají, až americký zájem o toto téma opadne, místo aby jednali. Varoval, že ruské válečné lodě se v arktických vodách pohybují čím dál svobodněji, a ironicky dodal, že 40 vojáků vyslaných na ochranu ostrova nic nezmůže.

V této souvislosti nabídl Ukrajinu jako zkušeného partnera, který ví, jak proti ruskému námořnictvu bojovat. „Víme, jak bojovat i tam. Mohli bychom problém Grónska vyřešit, kdybychom byli v NATO, ale nejsme,“ podotkl. Připomněl osud Íránu a Běloruska jako varovné příklady toho, co se stane, když světoví lídři odmítnou pomoci lidem bojujícím za svobodu. Důsledky se pak podle něj vždy vrací v negativní podobě.

Zelenskyj se dotkl i ekonomické stránky války a kritizoval Evropu za to, že stále umožňuje pohyb ruských tankerů „stínové flotily“ podél svých břehů. Položil otázku, proč prezident Trump dokáže tyto lodě zastavovat a zabavovat ropu, zatímco Evropa nikoliv. „Pokud Putin nebude mít peníze, nebude pro Evropu žádná válka,“ shrnul lakonicky svou strategii na oslabení agresora.

Podle ukrajinského lídra by Evropa měla zvážit vybudování vlastních ozbrojených sil, namísto slepého spoléhání na NATO, jehož akceschopnost nebyla v reálném konfliktu nikdy plně prověřena. Upozornil, že víra v alianci stojí a padá s přesvědčením, že USA zasáhnou. „Ale co když nezasáhnou?“ zeptal se delegátů a zdůraznil, že mnoho zemí začalo plnit své obranné závazky až pod tlakem Donalda Trumpa.

Zklamání vyjádřil prezident také nad procesem zakládání tribunálu pro ruskou agresi. Přestože proběhla řada schůzek, reálný pokrok je podle něj nulový. Podobně kriticky se vyjádřil k využití zmrazených ruských aktiv. „Děkuji za jejich zmrazení, ale když přišel čas je použít na obranu Ukrajiny, bylo to zablokováno,“ uvedl s tím, že jde spíše o nedostatek politické vůle než o časovou tíseň.

Navzdory ostré kritice Zelenskyj poděkoval lídrům, jako jsou Keir Starmer nebo Emmanuel Macron, za jejich konkrétní vojenské závazky. Zároveň však zdůraznil, že k reálnému příměří je nezbytná „pojistka“ v podobě Donalda Trumpa. Právě Trumpův přístup označil za klíčový pro vytvoření silných bezpečnostních záruk, bez kterých Ukrajina nemůže uvažovat o zastavení bojů.

Po dopoledním setkání s americkým prezidentem Zelenskyj oznámil, že dokumenty směřující k ukončení války jsou „téměř hotové“. Vyzdvihl upřímnost a odhodlání, se kterými obě strany na plánech pracují, a vyjádřil naději, že USA budou i nadále stát při Ukrajině. Podle něj je cílem silná Evropa s nezávislou Ukrajinou, která bude schopna jednoho dne přijít na pomoc ostatním.

Zelenskyj v závěru konstatoval, že prezident Trump se ve svých postojích nezmění, a proto se mu musí Evropa přizpůsobit. Kritizoval ty evropské lídry, kteří jsou sice „z Evropy, ale ne pro Evropu“, a kteří vždy potřebují někoho jiného, aby jim řekl, jak dlouho mají zůstat silní. Varoval, že bez okamžité akce nebude žádný zítřek, a vyzval k vytvoření nového světového řádu založeného na činech, nikoliv slovech.

Své vystoupení zakončil tradičním zvoláním „Sláva Ukrajině“, které sklidilo potlesk přítomných. I když jeho projev v Davosu vyzněl tvrdě, bylo z něj cítit, že Ukrajina je připravena hrát roli v novém bezpečnostním uspořádání, pokud jí k tomu západní spojenci dají prostor. Prezident věří, že právě teď se rozhoduje o tom, zda se Evropa probudí ze svého „grónského spánku“.

Zelenskyj se nyní vrací do Kyjeva, aby řešil důsledky posledních ruských útoků na energetiku, zatímco jeho tým zůstává v kontaktu s americkou administrativou. Den v Davosu tak pro ukrajinskou delegaci končí s pocitem, že se podařilo pohnout s mírovými dokumenty, ale se značnou skepsí vůči evropské odvaze čelit budoucím výzvám samostatně.