V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nejvýraznějším rysem celé akce byla naprostá absence tradičních západních spojenců z Evropy. Žádná země z takzvané „staré Evropy“ se k iniciativě, která má ambici konkurovat Organizaci spojených národů, nepřipojila. Tato diplomatická izolace podtrhuje rostoucí propast mezi Washingtonem a jeho partnery v NATO, kteří Trumpovu radu vnímají jako nástroj k prosazování osobních a imperiálních zájmů.

Trump dorazil na ceremoniál s více než půlhodinovým zpožděním, což v zaplněném sále v Davosu vyvolalo nervózní očekávání. Ve svém projevu však jakékoli známky neúspěchu odmítl a prohlásil, že o členství v radě má zájem „každý“. Podle jeho slov jde o „vzrušující den, který se dlouho připravoval“ a který svět učiní bohatším a bezpečnějším.

Seznam států, které nakonec zakládající listinu podepsaly, tvořil nesourodou skupinu zemí, mezi nimiž dominovaly státy Blízkého východu a Jižní Ameriky. Na pódiu se objevili zástupci Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru či Bahrajnu. Doplnili je lídři jako argentinský prezident Javier Milei a paraguayský prezident Santiago Peña, kteří patří k Trumpovým ideologickým spojencům.

Z evropského kontinentu se ceremoniálu zúčastnilo pouze několik států, které mají s Trumpem nadstandardní vztahy nebo se nacházejí v komplikované bezpečnostní situaci. Mezi signatáři byl maďarský premiér Viktor Orbán, bulharský premiér a představitelé Kosova, Arménie a Ázerbájdžánu. Ostatní země EU, v čele s Francií a Německem, účast striktně odmítly.

Trump v doprovodném monologu nešetřil chválou na přítomné lídry, které označil za „ve většině případů velmi populární, v některých případech ne tak populární“. Zvláštní uznání věnoval bývalému britskému premiérovi Tonymu Blairovi, který se ceremoniálu rovněž zúčastnil jako člen výkonného výboru rady. Trump zdůraznil, že právě lidé jako Blair jsou ti, kteří „dotahují věci do konce“.

Velká část prezidentova projevu se soustředila na jeho vizi míru na Blízkém východě, který je podle něj „téměř hotový“. Prohlásil, že válka v Gaze se chýlí ke konci a zbývá uhasit jen „pár malých ohýnků“. Právě Gaza byla původním důvodem vzniku rady, i když se její mandát mezitím rozšířil na globální úroveň.

Prezident se dotkl i konfliktu na Ukrajině, který označil za mnohem obtížnější, než původně předpokládal. Přesto vyjádřil optimismus ohledně mírových rozhovorů a zopakoval, že další „velký mír“ přijde velmi brzy. Zmínil také tragickou bilanci bojů za poslední měsíc, kdy podle něj zemřelo 29 000 lidí, což označil za „strašné“.

Závěrem ceremonie Trump podepsal inaugurační rezoluci pro mandát mírové rady v Gaze podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2803 a připojili se k němu i další lídři zmíněných zemí, počínaje šejkem Isou z Bahrajnu a marockým ministrem zahraničí Násirem Bouritou. Po chvíli úředník Světového ekonomického fóra prohlásil: „Gratuluji, prezidente Trumpe, charta je nyní v plné platnosti a Mírová rada je nyní oficiální mezinárodní organizací.“

Zajímavým momentem bylo Trumpovo ujištění, že Rada míru bude spolupracovat s ostatními institucemi, včetně OSN. Tento výrok vypadá jako mírný ústupek po jeho předchozích prohlášeních, že by nová rada mohla OSN zcela nahradit. Přesto charta rady dává Trumpovi jako předsedovi téměř absolutní moc, což u diplomatů stále vzbuzuje obavy.

Fakt, že se k Radě nepřipojily mocnosti jako Velká Británie nebo Francie, vypovídá o hluboké nedůvěře k transakčnímu stylu Trumpovy diplomacie. Londýn ústy ministryně Yvette Cooperové otevřeně vyjádřil znepokojení nad tím, že by součástí mírové iniciativy mohl být i Vladimir Putin.

Atmosféra v Davosu během ceremoniálu byla směsicí zvědavosti a mrazivého odstupu. Zatímco Trump hovořil o tom, jak je svět dnes mírumilovnější než před rokem, evropští lídři se ještě včera radili o tom, jak se bránit americkým clům a jak zajistit bezpečnost kontinentu v případě, že USA přestanou plnit své závazky v NATO.

Prezidentův odklon od tématu k vlastním volebním úspěchům a ekonomickým číslům z USA jen potvrdil, že ceremoniál vnímal spíše jako politickou show pro domácí publikum. Opakoval tvrzení o klesající inflaci a snižujícím se obchodním deficitu, což s agendou globálního míru souviselo jen okrajově.

Navzdory nízké účasti Trump trvá na tom, že rada bude mít obrovský vliv. Každý člen, který chce stálé místo, musí do fondu vložit miliardu dolarů, což má být hlavní hnací motor rekonstrukce konfliktních oblastí. Zda tyto peníze skutečně dorazí a jak s nimi bude naloženo, však zůstává jednou z mnoha nezodpovězených otázek.

Ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ceremoniálu nezúčastnil a dál dává přednost zavedeným diplomatickým kanálům. Trumpova snaha o „rychlý mír“ tak zatím naráží na realitu složitých geopolitických zájmů, které se nedají vyřešit jedním podpisem v luxusním švýcarském letovisku.