Odstupující podpora Spojených států znamená pro Ukrajinu vážný problém, ale evropské země naznačují, že jsou připraveny pomoci Kyjevu udržet obranu i bez Washingtonu. Navzdory obavám z omezení dodávek klíčových zbraní ukrajinští představitelé věří, že i s evropskou pomocí mohou po určitou dobu pokračovat v boji, píše Politico.
Napětí vyvolal prezident USA Donald Trump, který naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu s Ruskem, označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a zpochybnil pokračování americké vojenské podpory. Evropské vlády reagují diplomatickými návštěvami v Kyjevě a oznámením nových balíčků pomoci. Evropská unie připravuje vojenskou pomoc ve výši nejméně 20 miliard eur a debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování obrany Ukrajiny.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že v případě zastavení dodávek zbraní z USA bude mít Ukrajina asi šest měsíců, než začne akutně pociťovat nedostatek munice na frontě. Přerušení dodávek by vedlo k omezení obranyschopnosti, což bylo patrné už loni, kdy americké zdržení schválení pomoci přispělo ke ztrátě strategického města Avdijivka.
Ukrajina disponuje jednou z největších armád v Evropě, přičemž Zelenskyj tvrdí, že pod zbraní má 980 tisíc vojáků. Čelí však obrovské přesile – Rusko plánuje rozšířit své ozbrojené síly na 1,5 milionu vojáků a do bojů nasadilo i tisíce severokorejských vojáků. Podle Kyjeva dosud ve válce padlo 46 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, zatímco odhady ruských ztrát sahají až k 750 tisícům.
Přestože Ukrajina dokázala udržet obranné linie a zasazovat údery nepříteli, Rusko postupuje pomalu, ale soustavně. Letos získalo přibližně 4 168 km² území – což je dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Rusko zároveň těží z vojenské pomoci Íránu a Severní Koreje, které Moskvě dodaly drony, rakety a až osm milionů dělostřeleckých granátů.
Bez zahraniční pomoci by Ukrajina podle analytiků padla už dávno. Letos plánuje vynaložit na obranu přibližně 50 miliard eur, což je 26 % jejího HDP. Podle údajů Kielského institutu Spojené státy od začátku války poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 64 miliard eur, zatímco evropské země, včetně Velké Británie a Norska, přispěly částkou téměř 62 miliard eur.
Dodávky zbraní zahrnují americké raketové systémy ATACMS a HIMARS, francouzské a britské střely SCALP/Storm Shadow, německé tanky Leopard, polské houfnice Krab či francouzské stíhačky Mirage. Loni Evropa dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů, letos plánuje dalších 1,5 milionu. USA poslaly přes tři miliony kusů munice ráže 155 mm.
Navíc Ukrajina rozvíjí vlastní výrobu dronů – od malých levných strojů používaných k útokům na ruské pozice až po dálkově řízené zbraně zasahující rafinerie a vojenskou infrastrukturu hluboko v Rusku.
Ztráta americké pomoci by znamenala, že Ukrajina přijde až o polovinu svého arzenálu, včetně některých nejúčinnějších zbraní. Evropské státy se snaží hledat alternativy – například americké tanky Abrams mohou být nahrazeny německými Leopardy, protivzdušnou obranu Patriot mohou částečně zastoupit systémy SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.
Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse však některé zbraně Evropa nahradit nedokáže, zejména systémy protivzdušné obrany a některé druhy munice. „Pracujeme na tom, ale je to výzva. Neexistují žádné přímé náhrady ani rychlé zkratky,“ uvedl.
Evropa v posledních letech navyšuje své obranné výdaje a rozšiřuje výrobu munice, ale i tak bude nahrazení USA problematické. Podle vojenských expertů mají evropské země maximálně šest měsíců na to, aby převzaly americkou roli.
Z čistě finančního hlediska je však evropská podpora možná. Americká pomoc tvoří zlomek ze 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, které by mohly být použity k financování ukrajinské obrany.
Zelenskyj tvrdí, že ukrajinský obranný průmysl už nyní produkuje asi 30 % potřebného vybavení, ale přiznává, že to nestačí. Snahy o spolupráci s evropskými zeměmi na rozšíření domácí výroby nabírají na obrátkách, ale výsledek se dostaví až za několik let.
Navzdory nejistotě Zelenskyj i nadále ujišťuje, že Ukrajina se nevzdá, i kdyby USA přestaly pomáhat.
„Dnes jsme mnohem silnější, než jsme byli na začátku invaze,“ uvedl.
Přesto Kyjev zoufale potřebuje, aby Washington zachoval svůj závazek. „Pro naše lidi a pro život obecně je nesmírně důležité, aby americká podpora pokračovala,“ apeloval Zelenskyj přímo na Trumpa během setkání evropských lídrů v Kyjevě.
Související
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu
válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
před 1 hodinou
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
před 2 hodinami
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
před 3 hodinami
Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé
před 4 hodinami
Počasí: Extrémní vedra budou pokračovat i příští týden
včera
Netanjahu se v Bílém domě setkal s Trumpem. Neexistuje jiná možnost, než další údery proti Íránu, tvrdí
včera
Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí
včera
Zelenskyj řešil v Bílém domě střely do Patriotů. Zeptám se Putina, jestli pomáhá Íránu, prohlásil Trump
včera
1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty
včera
Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude
včera
Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk
včera
Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu
včera
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
včera
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
včera
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
včera
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
včera
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
včera
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
včera
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.
Zdroj: Libor Novák