Dokáže Evropa nahradit chybějící pomoc Ukrajině z USA?

Odstupující podpora Spojených států znamená pro Ukrajinu vážný problém, ale evropské země naznačují, že jsou připraveny pomoci Kyjevu udržet obranu i bez Washingtonu. Navzdory obavám z omezení dodávek klíčových zbraní ukrajinští představitelé věří, že i s evropskou pomocí mohou po určitou dobu pokračovat v boji, píše Politico.

Napětí vyvolal prezident USA Donald Trump, který naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu s Ruskem, označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a zpochybnil pokračování americké vojenské podpory. Evropské vlády reagují diplomatickými návštěvami v Kyjevě a oznámením nových balíčků pomoci. Evropská unie připravuje vojenskou pomoc ve výši nejméně 20 miliard eur a debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování obrany Ukrajiny.

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že v případě zastavení dodávek zbraní z USA bude mít Ukrajina asi šest měsíců, než začne akutně pociťovat nedostatek munice na frontě. Přerušení dodávek by vedlo k omezení obranyschopnosti, což bylo patrné už loni, kdy americké zdržení schválení pomoci přispělo ke ztrátě strategického města Avdijivka.

Ukrajina disponuje jednou z největších armád v Evropě, přičemž Zelenskyj tvrdí, že pod zbraní má 980 tisíc vojáků. Čelí však obrovské přesile – Rusko plánuje rozšířit své ozbrojené síly na 1,5 milionu vojáků a do bojů nasadilo i tisíce severokorejských vojáků. Podle Kyjeva dosud ve válce padlo 46 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, zatímco odhady ruských ztrát sahají až k 750 tisícům.

Přestože Ukrajina dokázala udržet obranné linie a zasazovat údery nepříteli, Rusko postupuje pomalu, ale soustavně. Letos získalo přibližně 4 168 km² území – což je dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Rusko zároveň těží z vojenské pomoci Íránu a Severní Koreje, které Moskvě dodaly drony, rakety a až osm milionů dělostřeleckých granátů.

Bez zahraniční pomoci by Ukrajina podle analytiků padla už dávno. Letos plánuje vynaložit na obranu přibližně 50 miliard eur, což je 26 % jejího HDP. Podle údajů Kielského institutu Spojené státy od začátku války poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 64 miliard eur, zatímco evropské země, včetně Velké Británie a Norska, přispěly částkou téměř 62 miliard eur.

Dodávky zbraní zahrnují americké raketové systémy ATACMS a HIMARS, francouzské a britské střely SCALP/Storm Shadow, německé tanky Leopard, polské houfnice Krab či francouzské stíhačky Mirage. Loni Evropa dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů, letos plánuje dalších 1,5 milionu. USA poslaly přes tři miliony kusů munice ráže 155 mm.

Navíc Ukrajina rozvíjí vlastní výrobu dronů – od malých levných strojů používaných k útokům na ruské pozice až po dálkově řízené zbraně zasahující rafinerie a vojenskou infrastrukturu hluboko v Rusku.

Ztráta americké pomoci by znamenala, že Ukrajina přijde až o polovinu svého arzenálu, včetně některých nejúčinnějších zbraní. Evropské státy se snaží hledat alternativy – například americké tanky Abrams mohou být nahrazeny německými Leopardy, protivzdušnou obranu Patriot mohou částečně zastoupit systémy SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.

Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse však některé zbraně Evropa nahradit nedokáže, zejména systémy protivzdušné obrany a některé druhy munice. „Pracujeme na tom, ale je to výzva. Neexistují žádné přímé náhrady ani rychlé zkratky,“ uvedl.

Evropa v posledních letech navyšuje své obranné výdaje a rozšiřuje výrobu munice, ale i tak bude nahrazení USA problematické. Podle vojenských expertů mají evropské země maximálně šest měsíců na to, aby převzaly americkou roli.

Z čistě finančního hlediska je však evropská podpora možná. Americká pomoc tvoří zlomek ze 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, které by mohly být použity k financování ukrajinské obrany.

Zelenskyj tvrdí, že ukrajinský obranný průmysl už nyní produkuje asi 30 % potřebného vybavení, ale přiznává, že to nestačí. Snahy o spolupráci s evropskými zeměmi na rozšíření domácí výroby nabírají na obrátkách, ale výsledek se dostaví až za několik let.

Navzdory nejistotě Zelenskyj i nadále ujišťuje, že Ukrajina se nevzdá, i kdyby USA přestaly pomáhat.

„Dnes jsme mnohem silnější, než jsme byli na začátku invaze,“ uvedl.

Přesto Kyjev zoufale potřebuje, aby Washington zachoval svůj závazek. „Pro naše lidi a pro život obecně je nesmírně důležité, aby americká podpora pokračovala,“ apeloval Zelenskyj přímo na Trumpa během setkání evropských lídrů v Kyjevě. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

včera

23. června 2026 21:19

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

23. června 2026 20:08

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy