Odstupující podpora Spojených států znamená pro Ukrajinu vážný problém, ale evropské země naznačují, že jsou připraveny pomoci Kyjevu udržet obranu i bez Washingtonu. Navzdory obavám z omezení dodávek klíčových zbraní ukrajinští představitelé věří, že i s evropskou pomocí mohou po určitou dobu pokračovat v boji, píše Politico.
Napětí vyvolal prezident USA Donald Trump, který naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu s Ruskem, označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a zpochybnil pokračování americké vojenské podpory. Evropské vlády reagují diplomatickými návštěvami v Kyjevě a oznámením nových balíčků pomoci. Evropská unie připravuje vojenskou pomoc ve výši nejméně 20 miliard eur a debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování obrany Ukrajiny.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že v případě zastavení dodávek zbraní z USA bude mít Ukrajina asi šest měsíců, než začne akutně pociťovat nedostatek munice na frontě. Přerušení dodávek by vedlo k omezení obranyschopnosti, což bylo patrné už loni, kdy americké zdržení schválení pomoci přispělo ke ztrátě strategického města Avdijivka.
Ukrajina disponuje jednou z největších armád v Evropě, přičemž Zelenskyj tvrdí, že pod zbraní má 980 tisíc vojáků. Čelí však obrovské přesile – Rusko plánuje rozšířit své ozbrojené síly na 1,5 milionu vojáků a do bojů nasadilo i tisíce severokorejských vojáků. Podle Kyjeva dosud ve válce padlo 46 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, zatímco odhady ruských ztrát sahají až k 750 tisícům.
Přestože Ukrajina dokázala udržet obranné linie a zasazovat údery nepříteli, Rusko postupuje pomalu, ale soustavně. Letos získalo přibližně 4 168 km² území – což je dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Rusko zároveň těží z vojenské pomoci Íránu a Severní Koreje, které Moskvě dodaly drony, rakety a až osm milionů dělostřeleckých granátů.
Bez zahraniční pomoci by Ukrajina podle analytiků padla už dávno. Letos plánuje vynaložit na obranu přibližně 50 miliard eur, což je 26 % jejího HDP. Podle údajů Kielského institutu Spojené státy od začátku války poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 64 miliard eur, zatímco evropské země, včetně Velké Británie a Norska, přispěly částkou téměř 62 miliard eur.
Dodávky zbraní zahrnují americké raketové systémy ATACMS a HIMARS, francouzské a britské střely SCALP/Storm Shadow, německé tanky Leopard, polské houfnice Krab či francouzské stíhačky Mirage. Loni Evropa dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů, letos plánuje dalších 1,5 milionu. USA poslaly přes tři miliony kusů munice ráže 155 mm.
Navíc Ukrajina rozvíjí vlastní výrobu dronů – od malých levných strojů používaných k útokům na ruské pozice až po dálkově řízené zbraně zasahující rafinerie a vojenskou infrastrukturu hluboko v Rusku.
Ztráta americké pomoci by znamenala, že Ukrajina přijde až o polovinu svého arzenálu, včetně některých nejúčinnějších zbraní. Evropské státy se snaží hledat alternativy – například americké tanky Abrams mohou být nahrazeny německými Leopardy, protivzdušnou obranu Patriot mohou částečně zastoupit systémy SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.
Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse však některé zbraně Evropa nahradit nedokáže, zejména systémy protivzdušné obrany a některé druhy munice. „Pracujeme na tom, ale je to výzva. Neexistují žádné přímé náhrady ani rychlé zkratky,“ uvedl.
Evropa v posledních letech navyšuje své obranné výdaje a rozšiřuje výrobu munice, ale i tak bude nahrazení USA problematické. Podle vojenských expertů mají evropské země maximálně šest měsíců na to, aby převzaly americkou roli.
Z čistě finančního hlediska je však evropská podpora možná. Americká pomoc tvoří zlomek ze 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, které by mohly být použity k financování ukrajinské obrany.
Zelenskyj tvrdí, že ukrajinský obranný průmysl už nyní produkuje asi 30 % potřebného vybavení, ale přiznává, že to nestačí. Snahy o spolupráci s evropskými zeměmi na rozšíření domácí výroby nabírají na obrátkách, ale výsledek se dostaví až za několik let.
Navzdory nejistotě Zelenskyj i nadále ujišťuje, že Ukrajina se nevzdá, i kdyby USA přestaly pomáhat.
„Dnes jsme mnohem silnější, než jsme byli na začátku invaze,“ uvedl.
Přesto Kyjev zoufale potřebuje, aby Washington zachoval svůj závazek. „Pro naše lidi a pro život obecně je nesmírně důležité, aby americká podpora pokračovala,“ apeloval Zelenskyj přímo na Trumpa během setkání evropských lídrů v Kyjevě.
Související
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 46 minutami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 1 hodinou
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 2 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 3 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 3 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 4 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 5 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 6 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 7 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 8 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 9 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 9 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 10 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 11 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 12 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 13 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
včera
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
včera
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu odhaluje mrazivé detaily o motivaci a plánech podezřelého jednatřicetiletého Colea Tomase Allena. Podle nejnovějších informací, které úřady získaly, si Allen vedl podrobný „manifest“, v němž jasně definoval své cíle. Dokument naznačuje, že jeho primárním záměrem bylo zasáhnout nejvyšší představitele administrativy Donalda Trumpa.
Zdroj: Libor Novák