Odstupující podpora Spojených států znamená pro Ukrajinu vážný problém, ale evropské země naznačují, že jsou připraveny pomoci Kyjevu udržet obranu i bez Washingtonu. Navzdory obavám z omezení dodávek klíčových zbraní ukrajinští představitelé věří, že i s evropskou pomocí mohou po určitou dobu pokračovat v boji, píše Politico.
Napětí vyvolal prezident USA Donald Trump, který naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu s Ruskem, označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a zpochybnil pokračování americké vojenské podpory. Evropské vlády reagují diplomatickými návštěvami v Kyjevě a oznámením nových balíčků pomoci. Evropská unie připravuje vojenskou pomoc ve výši nejméně 20 miliard eur a debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování obrany Ukrajiny.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že v případě zastavení dodávek zbraní z USA bude mít Ukrajina asi šest měsíců, než začne akutně pociťovat nedostatek munice na frontě. Přerušení dodávek by vedlo k omezení obranyschopnosti, což bylo patrné už loni, kdy americké zdržení schválení pomoci přispělo ke ztrátě strategického města Avdijivka.
Ukrajina disponuje jednou z největších armád v Evropě, přičemž Zelenskyj tvrdí, že pod zbraní má 980 tisíc vojáků. Čelí však obrovské přesile – Rusko plánuje rozšířit své ozbrojené síly na 1,5 milionu vojáků a do bojů nasadilo i tisíce severokorejských vojáků. Podle Kyjeva dosud ve válce padlo 46 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, zatímco odhady ruských ztrát sahají až k 750 tisícům.
Přestože Ukrajina dokázala udržet obranné linie a zasazovat údery nepříteli, Rusko postupuje pomalu, ale soustavně. Letos získalo přibližně 4 168 km² území – což je dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Rusko zároveň těží z vojenské pomoci Íránu a Severní Koreje, které Moskvě dodaly drony, rakety a až osm milionů dělostřeleckých granátů.
Bez zahraniční pomoci by Ukrajina podle analytiků padla už dávno. Letos plánuje vynaložit na obranu přibližně 50 miliard eur, což je 26 % jejího HDP. Podle údajů Kielského institutu Spojené státy od začátku války poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 64 miliard eur, zatímco evropské země, včetně Velké Británie a Norska, přispěly částkou téměř 62 miliard eur.
Dodávky zbraní zahrnují americké raketové systémy ATACMS a HIMARS, francouzské a britské střely SCALP/Storm Shadow, německé tanky Leopard, polské houfnice Krab či francouzské stíhačky Mirage. Loni Evropa dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů, letos plánuje dalších 1,5 milionu. USA poslaly přes tři miliony kusů munice ráže 155 mm.
Navíc Ukrajina rozvíjí vlastní výrobu dronů – od malých levných strojů používaných k útokům na ruské pozice až po dálkově řízené zbraně zasahující rafinerie a vojenskou infrastrukturu hluboko v Rusku.
Ztráta americké pomoci by znamenala, že Ukrajina přijde až o polovinu svého arzenálu, včetně některých nejúčinnějších zbraní. Evropské státy se snaží hledat alternativy – například americké tanky Abrams mohou být nahrazeny německými Leopardy, protivzdušnou obranu Patriot mohou částečně zastoupit systémy SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.
Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse však některé zbraně Evropa nahradit nedokáže, zejména systémy protivzdušné obrany a některé druhy munice. „Pracujeme na tom, ale je to výzva. Neexistují žádné přímé náhrady ani rychlé zkratky,“ uvedl.
Evropa v posledních letech navyšuje své obranné výdaje a rozšiřuje výrobu munice, ale i tak bude nahrazení USA problematické. Podle vojenských expertů mají evropské země maximálně šest měsíců na to, aby převzaly americkou roli.
Z čistě finančního hlediska je však evropská podpora možná. Americká pomoc tvoří zlomek ze 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, které by mohly být použity k financování ukrajinské obrany.
Zelenskyj tvrdí, že ukrajinský obranný průmysl už nyní produkuje asi 30 % potřebného vybavení, ale přiznává, že to nestačí. Snahy o spolupráci s evropskými zeměmi na rozšíření domácí výroby nabírají na obrátkách, ale výsledek se dostaví až za několik let.
Navzdory nejistotě Zelenskyj i nadále ujišťuje, že Ukrajina se nevzdá, i kdyby USA přestaly pomáhat.
„Dnes jsme mnohem silnější, než jsme byli na začátku invaze,“ uvedl.
Přesto Kyjev zoufale potřebuje, aby Washington zachoval svůj závazek. „Pro naše lidi a pro život obecně je nesmírně důležité, aby americká podpora pokračovala,“ apeloval Zelenskyj přímo na Trumpa během setkání evropských lídrů v Kyjevě.
Související
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
včera
Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál
včera
Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl
včera
Francie ohlásila první případ eboly na svém území
včera
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
včera
Střelba v Ostravě. Muž zranil ženu, policisté ho našli mrtvého
včera
Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO
včera
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
včera
Extrémní počasí peče Evropu. Francie zaznamenala absolutní rekord, Británie uzavřela školy
včera
Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá
včera
Počasí: Do Česka míří extrémní tropy, naměřit můžeme až 39 stupňů
23. června 2026 21:19
Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu
23. června 2026 20:08
Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů
Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.
Zdroj: Libor Novák