Odstupující podpora Spojených států znamená pro Ukrajinu vážný problém, ale evropské země naznačují, že jsou připraveny pomoci Kyjevu udržet obranu i bez Washingtonu. Navzdory obavám z omezení dodávek klíčových zbraní ukrajinští představitelé věří, že i s evropskou pomocí mohou po určitou dobu pokračovat v boji, píše Politico.
Napětí vyvolal prezident USA Donald Trump, který naznačil ochotu uzavřít mírovou dohodu s Ruskem, označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a zpochybnil pokračování americké vojenské podpory. Evropské vlády reagují diplomatickými návštěvami v Kyjevě a oznámením nových balíčků pomoci. Evropská unie připravuje vojenskou pomoc ve výši nejméně 20 miliard eur a debatuje o možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování obrany Ukrajiny.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba varoval, že v případě zastavení dodávek zbraní z USA bude mít Ukrajina asi šest měsíců, než začne akutně pociťovat nedostatek munice na frontě. Přerušení dodávek by vedlo k omezení obranyschopnosti, což bylo patrné už loni, kdy americké zdržení schválení pomoci přispělo ke ztrátě strategického města Avdijivka.
Ukrajina disponuje jednou z největších armád v Evropě, přičemž Zelenskyj tvrdí, že pod zbraní má 980 tisíc vojáků. Čelí však obrovské přesile – Rusko plánuje rozšířit své ozbrojené síly na 1,5 milionu vojáků a do bojů nasadilo i tisíce severokorejských vojáků. Podle Kyjeva dosud ve válce padlo 46 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, zatímco odhady ruských ztrát sahají až k 750 tisícům.
Přestože Ukrajina dokázala udržet obranné linie a zasazovat údery nepříteli, Rusko postupuje pomalu, ale soustavně. Letos získalo přibližně 4 168 km² území – což je dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Rusko zároveň těží z vojenské pomoci Íránu a Severní Koreje, které Moskvě dodaly drony, rakety a až osm milionů dělostřeleckých granátů.
Bez zahraniční pomoci by Ukrajina podle analytiků padla už dávno. Letos plánuje vynaložit na obranu přibližně 50 miliard eur, což je 26 % jejího HDP. Podle údajů Kielského institutu Spojené státy od začátku války poskytly vojenskou pomoc v hodnotě 64 miliard eur, zatímco evropské země, včetně Velké Británie a Norska, přispěly částkou téměř 62 miliard eur.
Dodávky zbraní zahrnují americké raketové systémy ATACMS a HIMARS, francouzské a britské střely SCALP/Storm Shadow, německé tanky Leopard, polské houfnice Krab či francouzské stíhačky Mirage. Loni Evropa dodala Ukrajině milion dělostřeleckých granátů, letos plánuje dalších 1,5 milionu. USA poslaly přes tři miliony kusů munice ráže 155 mm.
Navíc Ukrajina rozvíjí vlastní výrobu dronů – od malých levných strojů používaných k útokům na ruské pozice až po dálkově řízené zbraně zasahující rafinerie a vojenskou infrastrukturu hluboko v Rusku.
Ztráta americké pomoci by znamenala, že Ukrajina přijde až o polovinu svého arzenálu, včetně některých nejúčinnějších zbraní. Evropské státy se snaží hledat alternativy – například americké tanky Abrams mohou být nahrazeny německými Leopardy, protivzdušnou obranu Patriot mohou částečně zastoupit systémy SAMP/T, IRIS-T a NASAMS.
Podle litevského ministra zahraničí Kęstutise Budryse však některé zbraně Evropa nahradit nedokáže, zejména systémy protivzdušné obrany a některé druhy munice. „Pracujeme na tom, ale je to výzva. Neexistují žádné přímé náhrady ani rychlé zkratky,“ uvedl.
Evropa v posledních letech navyšuje své obranné výdaje a rozšiřuje výrobu munice, ale i tak bude nahrazení USA problematické. Podle vojenských expertů mají evropské země maximálně šest měsíců na to, aby převzaly americkou roli.
Z čistě finančního hlediska je však evropská podpora možná. Americká pomoc tvoří zlomek ze 183 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropské unii, které by mohly být použity k financování ukrajinské obrany.
Zelenskyj tvrdí, že ukrajinský obranný průmysl už nyní produkuje asi 30 % potřebného vybavení, ale přiznává, že to nestačí. Snahy o spolupráci s evropskými zeměmi na rozšíření domácí výroby nabírají na obrátkách, ale výsledek se dostaví až za několik let.
Navzdory nejistotě Zelenskyj i nadále ujišťuje, že Ukrajina se nevzdá, i kdyby USA přestaly pomáhat.
„Dnes jsme mnohem silnější, než jsme byli na začátku invaze,“ uvedl.
Přesto Kyjev zoufale potřebuje, aby Washington zachoval svůj závazek. „Pro naše lidi a pro život obecně je nesmírně důležité, aby americká podpora pokračovala,“ apeloval Zelenskyj přímo na Trumpa během setkání evropských lídrů v Kyjevě.
Související
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu
Aktuálně se děje
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
včera
Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu
včera
Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla
včera
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
včera
Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty
včera
Rusko otestuje NATO už za pár měsíců, varují rozvědky. Podle BIS může být součástí zásah na území státu
včera
Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa
včera
Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo
včera
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
včera
Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci
včera
Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem
včera
Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu
včera
Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí
včera
Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka
včera
OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia
včera
Předpověď počasí na týden. Meteorologové přiznali určitou nejistotu
20. září 2026 21:58
Klid nechce královi dopřát. Bratr princezny Diany trvá na slovech z nové knihy
20. září 2026 21:03
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Zdroj: Jan Hrabě