Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Roli prostředníka v tomto diplomatickém procesu i nadále zastává Omán, který zajišťuje výměnu zpráv mezi oběma stranami již od začátku února. Americký prezident Donald Trump vysílá rozporuplné signály; na jedné straně vyjadřuje přesvědčení, že Teherán o dohodu skutečně stojí, na straně druhé však zdůrazňuje sílu amerického námořnictva rozmístěného u íránských břehů. Trump sice deklaroval, že bude s vyjednavači v přímém kontaktu, Írán však trvá na tom, že prezident smí hovořit pouze s vlastní delegací vedenou Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.

Reakce íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího na přítomnost amerických válečných lodí byla velmi ostrá. Prohlásil, že Spojené státy nemohou islámskou republiku zničit, a otevřeně pohrozil plavidlům v Perském zálivu. Podle jeho slov existují zbraně „nebezpečnější než samotné válečné lodě“, které jsou schopny poslat americkou techniku přímo na mořské dno. Tato vyjádření doprovodilo oznámení o uzavření částí Hormuzského průlivu pro komerční dopravu kvůli íránským manévrům, což hrozí vyvoláním chaosu v globálním obchodu s ropou.

Jádrem ženevských rozhovorů zůstává otázka verifikace íránského jaderného průmyslu. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí i americká delegace se separátně sešli s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim. Jakákoli budoucí dohoda by totiž vyžadovala plný návrat inspektorů do íránských zařízení. Teherán sice nabízí rozředění svých zásob uranu obohaceného na 60 %, kategoricky však odmítá jeho vývoz do zahraničí, o kterém se uvažovalo v souvislosti s transportem do Ruska.

Kromě jaderných ústupků se Írán snaží Trumpa zlákat také ekonomickými pobídkami. Teherán navrhuje balíček hospodářské spolupráce a pakt o neútočení, který by se mohl týkat i Izraele. Podle Hamída Ghanbarího z íránského ministerstva zahraničí je pro udržitelnost dohody nezbytné, aby z ní měly Spojené státy přímý ekonomický prospěch, například prostřednictvím investic do těžby plynu, ropy nebo nákupu letadel. Cílem je vytvořit v USA silnou obchodní lobby, která by v budoucnu bránila obnovení sankcí.

Zatímco probíhá mezinárodní diplomacie, vnitřní situace v Íránu zůstává kritická. Formuje se zde opoziční Výbor pro nastolení národní záchrany, který prosazuje demokratický přechod a referendum o budoucím politickém systému země. Tento pohyb se snaží potlačit bezpečnostní složky, které v posledních dnech pozatýkaly tisíce demonstrantů a řadu reformních politiků. Mezi odsouzenými je například Mostafa Tajzadeh, který dostal další trest za údajnou propagandu proti režimu.

Soudní moc v Íránu v úterý potvrdila, že k procesu bylo dosud předvoláno přes deset tisíc demonstrantů. Objevují se četné zprávy o vynucování přiznání pod fyzickým nátlakem a odpírání práva na vlastního obhájce. Režim se tak snaží udržet kontrolu nad zemí silou, zatímco jeho diplomaté v Ženevě vyjednávají o samotném přežití systému. Budoucnost dohody tak závisí nejen na technických detailech jaderného programu, ale i na tom, zda Trumpova administrativa upřednostní obchodní zájmy před snahou o změnu íránského režimu.