Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě

Napětí před schůzkou navíc zvýšil fakt, že Rusko obnovilo bombardování Kyjeva. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump prohlásil, že Vladimir Putin souhlasil s týdenním klidem zbraní kvůli extrémním mrazům na Ukrajině. Cesta k míru zůstává mimořádně komplikovaná, protože Moskva nadále trvá na svých maximalistických územních požadavcích.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia se celá jednání momentálně zasekla na jediném, vysoce kontroverzním bodu, kterým je území. Kreml opakovaně deklaruje, že jakákoli mírová dohoda musí obsahovat postoupení celého východního Donbasu Rusku, a to včetně oblastí, které jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. Kyjev tyto podmínky odmítá, ačkoliv prezident Zelenskyj naznačil ochotu diskutovat o stažení jednotek z částí východu výměnou za vytvoření demilitarizované zóny.

Američtí představitelé vyvíjejí na Ukrajinu tlak, aby se Donbasu vzdala, a slibují bezpečnostní záruky pouze v případě, že Kyjev s územními ústupky souhlasí. I kdyby se však podařilo najít kompromis ohledně hranic, zůstávají další překážky. Moskva rezolutně odmítá přítomnost evropských jednotek na ukrajinské půdě, což Kyjev považuje za klíčový prvek budoucí bezpečnosti. Kreml také požaduje drastické omezení velikosti ukrajinské armády.

Složení delegací v Abú Dhabí je velmi specifické. Ukrajinský tým vede Kyrylo Budanov, bývalý šéf vojenské rozvědky a nynější vedoucí prezidentské administrativy, společně s náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem. Ruskou stranu reprezentuje šéf vojenské rozvědky GRU Igor Kosťukov. Pohled na tyto dva muže tváří v tvář je symbolický, neboť oba v minulosti řídili tajné operace zaměřené na likvidaci špiček soupeřovy služby.

Za Spojené státy se jednání účastní zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Oba muži se stali stálicemi americké diplomacie, ačkoliv čelí kritice za nedostatek formálních diplomatických zkušeností. Stále také zůstává nejasné, zda a kdy by se mohli setkat přímo Putin se Zelenským. Zatímco ukrajinský prezident preferuje neutrální půdu, Kreml trvá na tom, aby Zelenskyj přicestoval přímo do Moskvy.

Ukrajinská veřejnost, vyčerpaná historicky mrazivou zimou a zničenou infrastrukturou, vykazuje známky únavy. Přestože touha po míru roste, průzkumy ukazují silný odpor k dohodě, která by znamenala odevzdání celého Donbasu Rusku. Mnoho Ukrajinců se obává, že takový ústupky by mír nepřinesl, ale pouze povzbudil Moskvu k dalším útokům v budoucnu. V Rusku se podpora mírových rozhovorů odhaduje na 61 %, ale lidé jsou stejně jako jejich vůdce neochotní k územním ústupkům.

Pokud rozhovory v Abú Dhabí opět selžou, válka bude pravděpodobně pokračovat jako opotřebovávací konflikt. Rusko se sice potýká se stagnující ekonomikou a klesajícími příjmy z ropy, ale Ukrajina bojuje s nedostatkem personálu pro doplňování jednotek a nejistotou ohledně kapacity evropského zbrojního průmyslu.