Smrtící účinky soli potvrzeny. Kolik jí spotřebujete vy?

Ve světě ročně zemře kvůli nadměrné konzumaci soli 1,65 milionu lidí. Na vině je sodík, klíčový prvek soli, jehož zkonzumujeme téměř dvakrát tolik, než je maximální dávka doporučená WHO. Jeho spotřeba činí v průměru 3,95 gramu na den, zatímco bychom ho měli zkonzumovat nejvýše dva gramy, to jest dávka odpovídající asi pěti gramům kuchyňské soli.

Studie ukázala, že nadměrná spotřeba soli způsobí ve Spojených státech ročně 58.000 úmrtí na kardiovaskulární choroby. Autoři však bijí na poplach zejména pokud jde o rozvojové země.

"Je známo, že vysoká spotřeba sodíku zvyšuje krevní tlak, který je hlavním rizikovým faktorem pro kardiovaskulární choroby," připomíná Dariush Mozaffarian, děkan Friedmanovy školy výživy, vědu a politiky při Tuftsově univerzitě v Bostonu.

Podle autorů studie je třeba celosvětově zavést programy na snížení denní spotřeby sodíku, aby se tak zabránilo předčasným úmrtím.

Sůl většinou jíme, aniž bychom si to vůbec uvědomovali: 80 procent soli přichází na naše stoly přímo ze supermarketů a obsahují ji zpracované potraviny. Mezi velké spotřebitele soli patří Italové. Podle nedávné studie vyšlo najevo, že Itálie je jednou z těch zemí ve světě, kde se soli spotřebuje nejvíce.

V Evropě je jen málo zemí, s výjimkou Maďarska, kde se chovají ke svému tělu hůře. Ital denně sní 10,8 gramu soli, ačkoli k životu stačí jeden gram denně a WHO doporučuje udržovat denní spotřebu pod dvěma gramy.

Varuje i české ministerstvo

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika s průměrnou spotřebou soli 14-15 g na osobu na den, bohužel, v popředí. V Evropě se totiž toto číslo pohybuje mezi 8-12 g soli na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze 6 g. Vyšší spotřebu má naopak Maďarsko, kde tato hodnota činí 16 až 18 gramů na osobu a den. Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. Ve vyspělých zemích má zhruba třetina populace zvýšený krevní tlak a právě ten bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév. Vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí nelze pominout, uvedl Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě.

Více než 70 % populace v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku, přičemž téměř 50 % dospělé populace v České republice trpí hypertenzí. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta," říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, a to je důvod, proč se problematikou zabývají i pediatři. Bohužel již u dětí denní příjem soli významně překračuje doporučené normy. „Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech," říká prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti. Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi.

„Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění," potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR a doplňuje: „Vzhledem k tomu, že děti tráví značnou část dne ve škole a konzumují zde nejméně 2 jídla, je nutné sortiment školního stravování sledovat a opakovaně ho vyhodnocovat. Školní kantýny a jídelní automaty nejčastěji nabízí nevhodné potraviny mj. s nadměrným množstvím soli, a to na úkor čerstvého ovoce a zeleniny."