Jourová musí europoslancům zodpovědět písemně desítky odpovědí

Brusel - Europoslanci chtějí po české kandidátce na eurokomisařku Věře Jourové odpovědi na desítky doplňujících dotazů před tím, než padne definitivní stanovisko k výsledku. Plyne to z návrhu textu dopisu, kterým europoslanci požádali předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze.Jourová má na odpověď čas do nedělních 21:00 SELČ.

Ještě dnes vpodvečer přitom nebylo zcela jasné, do jakého termínu by měla česká kandidátka do komise odpovědi vypracovat. Finální sedmistránkový návrh textu pro šéfa europarlamentu, který má ČTK k dispozici, uváděl pondělní poledne. Několik zdrojů ale už v podvečer tvrdilo, že Jourová dostane čas právě jen do nedělního večera.

"Dostanu otázky, pokud vím, tak dnes nebo zítra. Nevím, musím se podívat. A dostanu termín, který splním, a pak se uvidí, co bude dál. Já samozřejmě nechci předjímat rozhodnutí Evropského parlamentu," prohlásila dnes v Praze Jourová po setkání s prezidentem Milošem Zemanem.

Jourová, která by se měla v Junckerově týmu stát eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví kvůli rozsahu své odborné náplně musela ve středu oslovit poslance hned ze čtyř výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pro právní záležitosti, pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen.

Zástupci frakcí ve výborech, takzvaní koordinátoři, nedošli ohledně slyšení Jourové ke konsensu. Před definitivním verdiktem si tedy výbory vyžádaly ještě písemné odpovědi na doplňující otázky. Jejich soupis vznikal dnes. Další setkání koordinátorů je naplánované na úterý, až tehdy by se tedy zřejmě mělo o Jourové rozhodnout.

S vystoupením české kandidátky Jourové měli problém především členové výboru pro občanské svobody a spravedlnost. Nyní žádají konkrétní odpovědi a vyjasnění některých částí z vystoupení kandidátky, třeba okolo dohod s USA o ochraně dat evropských občanů, evropského zatykače či zřizování úřadu Evropského veřejného žalobce. Dotazy se týkají i svobody pohybu, antidiskriminační politiky či návratů islamistických bojovníků z unijních zemí zpět domů a jejich případných postihů.

Jednou z klíčových otázek je ale také, jak hodlá Jourová například v otázce ochrany dat prakticky spolupracovat s jinými členy a místopředsedy budoucí komise, s nimiž se její portfolio často překrývá.

Související

Více souvisejících

Věra Jourová eurokomisaři europoslanci

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy