Na kolik nás vyjdou uprchlíci? Ministři financí chtějí čísla

Zástupce předsednického Lucemburska Pierre Gramegna na večerní tiskové konferenci poznamenal, že je potřeba prověřit, zda současná situace nebude mít dopady, které by svým rozsahem mohly ospravedlnit případná porušení evropských rozpočtových pravidel.

Pro státy eurozóny by tak nutnost vyrovnat se s příchodem tisíců lidí mohla znamenat možnost porušit evropská pravidla týkající se zadlužení a výše deficitu, a to bez postihu ze strany Evropské komise.

Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová ale například už při příchodu na dnešní schůzku zdůraznila také možné hospodářské přínosy nynější situace, když nejprve připomněla, že její země má nejvyšší počet žadatelů o azyl v přepočtu na obyvatele. "Krátkodobě to znamená pro rozpočet náklady. Ale až ti lidé začnou ve Švédsku žít, vydělávat a platit daně, tak také přispějí k našim veřejným financím a růstu," prohlásila.

Vzhledem ke stárnutí švédské populace je příchod rodin v produktivním věku podle ministryně potenciálem pro ekonomiku. "Nejen pro Švédsko, ale pro celou Evropu," uvedla.

Podle českého ministra Andreje Babiše má Česko jinou tradici a velký počet pracujících z Ukrajiny či z Vietnamu. "My bychom se měli spíše orientovat na slovanské země. Pro mne je celkem nepochopitelné, že naše firmy čekají sedm či devět měsíců na pracovní víza pro Ukrajince a do Evropy proudí tisíce uprchlíků bez pracovních víz a vůbec bez dokladů," poznamenal.