KLDR láká turisty na dovolenou. Je to etické?

Například Či Min-Kang z KLDR uprchl, když byl uvězněn jeho dědeček, jenž býval ministrem vlády. Turistické výlety do své vlasti nedokáže pochopit. "Cizinci nemohou mluvit s místními a průvodci kontrolují vše, co turisté vidí," říká Či.

Přes přísná omezení a porušování lidských práv počet návštěvníků Severní Koreje stoupá. V roce 2005 to byly stovky turistů, teď KLDR navštíví ročně na 5000 lidí, tvrdí společnost Koryo Tours, která je největším místním pořadatelem zájezdů, jež dováží západní turisty do izolované komunistické diktatury. Nemluvě o zhruba 100.000 Číňanů, kteří ročně KLDR navštíví.

A severokorejská vláda chce ještě víc. V uplynulých letech otevřela nové atrakce, například luxusní lyžařské středisko nebo "turistické" město Wonsan, na škole cestovního ruchu v Pchjongjangu zároveň vychovává budoucí průvodce.

Cestovní kanceláře dovážející do země turisty jsou toho názoru, že turistika je pozitivní věc, ale že lze jen těžko zjistit, do jaké míry pomáhá. Další jsou ke kladnému přínosu turistiky skeptičtí. Třeba zakladatel blogu OneFreeKorea Joshua Stanton soudí, že pokud by turismus Severní Koreu otevíral, byl by za posledních 15 let vidět nějaký pokrok. "Ale není," řekl Stanton. "Kim Čong-un zintenzivnil snahu izolovat většinu národa."

Stejný názor má Evropská aliance pro lidská práva v Severní Koreji, která pomáhá uprchlíkům jako je Či. Podle ní turistika slouží jen k "financování a legitimizaci režimu".

Coby turistická destinace je KLDR unikátem. Návštěvníky doprovázejí státní průvodci a není možné odchýlit se od vládou schváleného itineráře. Cesta není levná - čtyři noci mohou stát zhruba 1000 liber (téměř 37.000 Kč), bez započtení ceny za letenku. Pro všechny zúčastěné podniky je to výnosné.

Lidé pracující v turistickém průmyslu ale tvrdí, že vládě jde ze zisku jen malá část. A že kdyby příliv turistů zítra ustal, režim by to pocítil pouze nepatrně.

Specialista na Severní Koreu Andrej Lankov, který v 80. letech studoval v Pchjongjangu, si myslí, že cestovní ruch může autoritářkou vládu trochu oslabit. Vychází přitom z vlastní zkušenosti - vyrůstal v dělnické rodině v Sovětském svazu a vzpomíná si na turisty z Finska, kteří do SSSR jezdili pro levný alkohol.